Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tento návrh poprvé představila před pěti týdny ve svém projevu o stavu Unie, čímž překvapila jak Ottawu, tak evropská hlavní města. Zatímco šéf výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange vyjádřil podporu úzké spolupráci, varoval před matoucím používáním termínu, který se může plést s jinými dřívějšími dohodami o přidružení. Nesouhlas s tímto označením představuje týden před summitem významnou politickou a komunikační překážku.

Nejrazantněji usiluje o odstranění tohoto označení z návrhu deklarace Německo, přičemž skepticismus sdílejí také Francie, Itálie a Belgie. Kritické státy namítají, že vztah byl pojmenován dříve, než bylo jasně definováno jeho skutečné vnitřní směřování a obsah. Evropské vládní kabinety jsou rovněž nespokojené s tím, že předsedkyně Komise předložila tento návrh bez předchozí konzultace s národními vládami.

Evropská komise hodlá s těmi skeptickými státy jednat a hledat přijatelné znění textu v oficiálních dokumentech. Podle zástupců Komise pramenit obavy členských států především z toho, že dosud zcela nechápou konkrétní dopady celého návrhu v praxi. Cílem přitom nadále zůstává posílení již tak blízkých vztahů v oblasti hospodářství, obrany, mezinárodního působení a institucionálních vazeb.

Použitý termín měl popsat užší partnerství, než jaké má unie s jinými státy, aniž by se Kanada stala řádným členem bloku, což geografická pravidla unie vylučují. Na rozdíl od evropských sousedů, jako je Británie či Švýcarsko, se kanadská strana nesnaží o přístup na vnitřní trh unie ani o uplatňování čtyř svobod pohybu. Plán počítá s tím, že se nejprve určí praktické oblasti spolupráce a teprve poté se rozhodne o případných nových smlouvách či formálních jednáních.

Práce na šesti prioritních oblastech mají začít bezprostředně po skončení nadcházejícího summitu v Kanadě. Pokrok bude vyhodnocen po šesti měsících a následně podrobně přezkoumán po jednom roce na dalším summitu konaném v Evropě. Hodnocení prověří, zda se Kanada zapojila do programů jako Horizon Europe a Erasmus, buduje podmořské kabely, hromadí strategické suroviny nebo zkoumá investice penzijních fondů.

Tento vývoj odráží měnící se strategické kalkulace obou stran v důsledku politického a celního tlaku ze strany Spojených států. Kanadský premiér Mark Carney usiluje o diverzifikaci obchodu a modernizaci energetické infrastruktury, která dosud směřovala převážně ze severu na jih. Pro Evropskou unii představuje užší partnerství s Kanadou příležitost k budování pevných vztahů v době rostoucího tlaku ze strany globálních velmocí.

Samotná deklarace nadále prochází úpravami a velvyslanci členských států o ní budou znovu jednat začátkem příštího týdne. Dalším sporným bodem v dokumentu zůstává otázka energetické spolupráce, kde Rakousko odmítá jakoukoliv zmínku o prohlubování vazeb v jaderné energetice. Naopak státy jako Francie, Rumunsko a Slovensko podporují zahrnutí této oblasti do konečné podoby dohody.