Extrémní počasí letos způsobilo v Evropě rekordní množství úmrtí

Údaje vycházejí z analýzy zhruba 850 městských oblastí napříč Evropou, což znamená, že celková bilance včetně venkovských regionů bude ještě vyšší. Odborníci z Imperial College London a London School of Hygiene and Tropical Medicine zkoumali města v Evropské unii, ve Velké Británii, v Norsku a ve Švýcarsku. Tyto vybrané oblasti přitom představují asi čtyřicet procent celkové populace v těchto třiceti sledovaných zemích.

Vědci zároveň zjistili, že letošní léto bylo jednoznačně nejtragičtějším obdobím tohoto století z hlediska úmrtí spojených s horkem. Letošní statistiky totiž výrazně překonaly předchozí rekordy z let 2022 a 2003, kdy zemřelo přibližně dvacet devět, respektive dvacet osm tisíc lidí. První ze zmíněných studií přitom ukázala, že v období mezi lety 2000 a 2025 si horko vyžádalo celkem 430 000 lidských životů.

V obou vědeckých pracích odhadovali nadměrnou úmrtnost pomocí detailní analýzy historických teplotních záznamů a modelů vztahu mezi horkem a mortalitou. Autoři výzkumu poukázali na to, že tato metoda dlouhodobě poskytuje výsledky velmi blízké oficiálním statistikám zveřejňovaným národními vládami. Pro oddělení vlivu klimatických změn pak vědci porovnali reálné počasí v těchto městech s modelem simulujícím svět bez globálního oteplování.

Z analýzy vyplynulo, že v prozkoumaných městech došlo letos v létě k více než padesáti tisícům nadměrných úmrtí souvisejících s horkem. Z tohoto celkového počtu připadá zhruba třicet dva tisíce obětí přímo na růst teplot způsobený globálním oteplováním. Tyto závěry potvrzují, že extrémní teploty představují pro obyvatele evropských zemí stále závažnější zdravotní riziko.

Téměř třetina všech úmrtí spojených s letošními letními vedry nastala během vlny veder na konci června, která překonala řadu teplotních rekordů. Právě toto počáteční období zastihlo evropskou populaci v době, kdy na vysoké teploty ještě nebyla zvyklá. Rychlý nástup veder tak znásobil zdravotní dopady na nejzranitelnější obyvatele v zasažených oblastech.

Nejzávažnějším způsobem zasáhla tato krize starší věkové skupiny obyvatel, přičemž nejvíce postiženi byli ti nejstarší. Podle spoluautora studie Garyfallose Konstantinoudise tvořili lidé ve věku osmdesáti pěti let a starší zhruba polovinu ze všech odhadovaných obětí. Vyšší míra úmrtnosti byla obecně zaznamenána u seniorů napříč všemi sledovanými státy.

Smrtelné dopady extrémního horka se však neomezovaly výhradně na starší populaci. Vědci odhadují, že mezi oběťmi letošního léta bylo také zhruba šest tisíc lidí mladších šedesáti pěti let. Dokonce i v mladší věkové kategorii dospělých ve věku od dvaceti do čtyřiceti let výzkumníci napočítali více než osm set nadměrných úmrtí.

Hlavní autorka výzkumu Clair Barnesová uvedla, že letošní léto je důraznou připomínkou toho, jak závažný dopad mají teplejší a extrémnější letní měsíce na veřejné zdraví. Za těmito statistikami podle jejích slov stojí konkrétní lidské životy a truchlící rodiny. Obě nově publikované studie tak dokumentují rozsah letošní letní zdravotní krize v evropských městech.