II. světová válka

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Analýza

Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.

Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Prohlédněte si galerii

Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě

Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině. 

Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Prohlédněte si galerii

Dějiny ukazují, že agresora nezastaví ústupky, řekl Fiala v den výročí konce války

V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin. 

Masakry na konci války. Nacisté umučili a zavraždili stovky Čechů

Začátek května roku 1945 se nesl ve znamení osvobozování nacisty obsazených území, ale také masového vraždění. Němci se nehodlali lehce vzdát, a tak v samém závěru druhé světové války došlo na našem území k několika masakrům, při nichž byly umučeny a zabity stovky Čechů.

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Plzeň oslavuje 80. výročí osvobození města

Plzeň oslavuje 80. výročí osvobození města americkou armádou, a to s bohatým programem, který oživuje město americkými vojáky, jejich ikonickými vozidly a dobovými tábory. Oslavy přitahují tisíce návštěvníků, kteří mají jedinečnou příležitost uctít památku osvoboditelů a ponořit se do atmosféry květnových dnů 1945.

Komentář

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti

Na počátku května 1945 se druhá světová válka v Evropě blížila ke svému neodvratnému závěru. Třetí říše se hroutila, Berlín padl 2. května, Adolf Hitler několik dní předtím spáchal sebevraždu a spojenecké armády – západní i sovětské – postupovaly nezadržitelně vpřed. V tomto kontextu vydal 4. května vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Dwight D. Eisenhower, rozhodující rozkaz k zahájení postupu amerických jednotek na území západního a jihozápadního Československa.

Zelenskyj varuje i Fica. V Moskvě nemusí být bezpečno, naznačil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval účastníky páteční vojenské přehlídky v Moskvě. Kyjev podle jeho slov nedokáže zajistit jejich bezpečnost. Moskva reagovala slovy mluvčího ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrij Peskov řekl, že přehlídka proběhne podle plánu. 

80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?

Na konci dubna roku 1945 již bylo jasné, že nacistické Německo vyjde z druhé světové války jako poražené a diktátor i jeho stoupenci budou potrestáni. Posledního dubnového dne toho roku proto Adolf Hitler spáchal sebevraždu. Spolu s ním si vzala život i jeho milenka Eva Braunová. Kdo byla tato žena?

Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.

Komentář

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje

9. května se Moskva opět promění v jeviště mocenského rituálu. Vojenská přehlídka ke Dni vítězství má připomínat porážku nacismu, v praxi ale slouží jako nástroj propagandy – k legitimizaci dnešní agrese, posilování nacionalismu a rozdělování Evropy. Letos přibývá nový rozměr: pochodovat mají i veteráni války, která dosud neskončila. Pozorovat je budou „vybraní“ evropští politici. 

To je vydírání? Nikdo mi nebude nic přikazovat, jedu do Moskvy, vzkázal Fico EU

Slovenský premiér Robert Fico ostře zareagoval na slova vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci Kaji Kallasové, která varovala evropské lídry před účastí na oslavách Dne vítězství 9. května v Moskvě. Podle Kallasové by účast na akci neměla být vnímána jako bezvýznamné gesto a bude pečlivě sledována. Fico její slova označil za výstrahu, která připomíná spíše vydírání než diplomatické doporučení.

Slovensko dostalo od Moskvy pozvánku na oslavy Dne vítězství. EU varuje evropské lídry před účastí

Evropská unie důrazně varovala představitele členských států před účastí na tradičních oslavách Dne vítězství, které každoročně pořádá Rusko 9. května. Tento rok přitom slavnosti připomenou již 80. výročí porážky nacistického Německa a podle informací ruských médií a webu Politico byly rozeslány pozvánky nejen do Číny, Indie a Brazílie, ale i do některých evropských zemí – konkrétně na Slovensko a do Srbska.

80 let od nejničivějšího útoku na Japonsko. USA jeho brutalitou předčily i svržení atomových bomb

Více lidí zahynulo při bombardování Tokia v roce 1945 než při atomovém útoku na Nagasaki o několik měsíců později. Přesto v Japonsku dodnes neexistuje národní památník, přesná bilance obětí ani odškodnění pro přeživší, píše The Guardian.

Komentář

80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?

Přesně před 80 lety byl Rudou armádou osvobozen komplex německých koncentračních a vyhlazovacích táborů Auschwitz.