PŮVODNÍ ZPRÁVA | Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Midttun nabídl historickou paralelu mezi současným konfliktem na Ukrajině a expanzí nacistického Německa ve 40. letech. „Během prvních let druhé světové války se nacistické Německo zdálo neporazitelné. Neúnavně postupovalo vpřed a zabíralo stále více území. Dnes může podobný dojem vyvolávat vytrvalý postup Ruska,“ uvedl pro EuroZprávy.cz. 

Zároveň však upozornil, že mezi oběma případy existují zásadní rozdíly. „Na svém vrcholu – kolem roku 1942 – nacistické Německo okupovalo nebo kontrolovalo přibližně 2,3 až 3,4 milionu km² území v Evropě a části severní Afriky. To zahrnovalo přibližně 1 milion km² území Sovětského svazu. Po 3,5 letech totální války Rusko v současné době okupuje přibližně 114 237 km², přičemž ztratilo větší část svých původních zisků,“ vysvětlil Midttun.

Zdůraznil, že Rusko postupuje mnohem pomaleji než nacisté a za výrazně vyšší cenu. „Pokud současný trend bude pokračovat, Rusko by do konce roku mohlo obsadit dalších 5400 km² za cenu přibližně 435 000 vojáků. Ztratí však mnohem méně tanků a obrněných vozidel než v předchozích letech, a to z jednoho prostého důvodu: Rusko má méně zbraní, které může ztratit. Docházejí mu těžké zbraně,“ upozornil.

Situace na frontě se podle něj začíná měnit. „Na bojišti Rusko ztrácí zdroje a personál. Nedostatek zásob by mohl do konce roku dosáhnout kritické úrovně. Naopak Ukrajina sílí. Válka však stále visí na vlásku,“ varoval Midttun.

Za klíčový zlom označil změnu v přístupu Spojených států po lednové inauguraci Donalda Trumpa. „Inaugurace prezidenta Trumpa 20. ledna změnila vojenskou rovnováhu na bojišti. USA dodaly pouze obrannou pomoc schválenou bývalým prezidentem Bidenem. Žádná nová podpora nebyla schválena,“ upozornil expert.

Naději podle něj představuje aktivita evropských spojenců. „Evropa zintenzivnila své úsilí, aby zaplnila mezery po USA. Nedávná iniciativa umožnila Evropě, Kanadě, Austrálii a Novému Zélandu nakoupit zbraně a munici od Ameriky a darovat je Ukrajině,“ dodal Midttun.

Válka na Ukrajině se stále více přesouvá do sféry bezpilotních technologií. Podle bezpečnostního experta Midttuna „se válka dronů nadále vyvíjí, protože Rusko a Ukrajina zůstávají zapojeny do technologického zbrojního závodu.“ Moskva podle něj na začátku roku 2025 dramaticky rozšířila svou schopnost vést bezpilotní útoky. „Rusko aktivně buduje nové zařízení a brzy bude schopno vypustit současně 1000 až 2000 dronů,“ vyčíslil.

Midttun dále zdůraznil, že Ukrajina dnes čelí bezprecedentnímu měřítku dronové války. „Rusko již v roce 2025 provedlo 36 rozsáhlých útoků dronů a raket. Od ledna letošního roku provedlo 16 největších útoků války,“ upřesnil. 

Očekává se, že „Rusko v roce 2025 vypustí 64 000 až 78 000 dálkových dronů, což je sedmkrát více než v roce 2024. To odpovídá asi 2800-3000 tunám výbušnin.“ Moskva navíc „nedávno zavedla drony s proudovým pohonem, které létají výš a rychleji než tradiční drony a mají vlastnosti podobné řízeným střelám.“

Ačkoli počet raketových útoků bude podle Midttuna oproti loňsku nižší – „Rusko v roce 2025 odpálí celkem asi 2100 raket, zatímco loni jich bylo 3063“ – intenzita nasazení dronů „pravděpodobně vzroste o ohromujících 700 %.“ V této situaci je pro Ukrajinu čím dál těžší se bránit. „Ukrajina v současné době sestřeluje/potlačuje méně dronů než loni. Je to důsledek změny ruské taktiky a dočasného snížení přílivu západních systémů protivzdušné obrany a raket,“ upozornil Midttun.

Podle něj se dramaticky změnila i situace na frontové linii. „Mezi 1. lednem a 31. červencem se měsíční počet ruských útoků pomocí dronů FPV zvýšil o 65 % ze 72 000 na 120 000. Denní průměr je dnes téměř o 200 % vyšší než na začátku roku – 4600 denně,“ vyčíslil.

Rusko přitom významně zlepšilo kvalitu těchto zbraní. „Jejich dosah se zvyšuje z předchozích 5-20 km až na 50 km, jsou odolné proti rušení, umožňují vynikající kvalitu videa a jsou neviditelné,“ poznamenal. Dodal, že „jsou chytřejší, jsou vybaveny vestavěnou umělou inteligencí schopnou autonomního rozpoznávání cílů a navigace.“

Midttun upozornil, že Rusko na začátku letošního roku „zřídilo Bezpilotní síly, které zahrnují nové pluky specializované na operace s drony.“ Zároveň kopíruje a vylepšuje ukrajinské inovace. Podle expertem citovaného ukrajinského analytika platí jednoduchá rovnice: „Tam, kde je dostatek dronů FPV, Rusko nepostupuje.“ 

Jenže „Rusko je schopno – za extrémních nákladů – postupovat v oblastech, kde získává místní převahu v počtu dronů, a ničit ukrajinské pozice, zbraně a vojáky. Skutečnost, že postupují pomalu, naznačuje, že ukrajinským vojákům chybí jak drony, tak účinná protiopatření,“ jak shrnul. 

Přesto podle Midttuna Ukrajina na vývoj reaguje. „Snaží se mezery rychle zaplnit a zavést inovace. Jako první evropská demokracie začala vyrábět vlastní balistické rakety,“ poznamenal. Kromě toho „zavedla řadu hybridních dronů, které létají dále a rychleji,“ čímž rozšířila své schopnosti zasahovat cíle hluboko na ruském území. Vyvíjí rovněž „bojová, minová a logistická/evakuační bezpilotní pozemní vozidla (UGV)“ a „dronové stíhače – drony lovící drony – s integrovanou umělou inteligencí.“

Na závěr Midttun konstatoval, že „Ukrajina válku neprohrává“. „Porážka není možností, protože by znamenala konec existence Ukrajiny. Stejně tak je porážka nemožná, protože by znamenala zásadní zhoršení bezpečnosti a stability v Evropě. Znamenala by, že NATO nedokázalo zabránit eskalaci války na celém kontinentu,“ uzavřel.