První detaily odhaleny: Madura zajaly jednotky Delta Force za podpory CIA, akce se připravovala měsíce

Operace „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která vedla k dopadení venezuelského diktátora Nicoláse Madura přímo v jeho sídle, byla vyvrcholením měsíců špionáže a utajovaného plánování. Donald Trump po úspěšném úderu prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu „řídit“ po blíže neurčenou dobu, přičemž zdůraznil zájem o obrovské zásoby ropy a neodmítl ani možnost trvalejší vojenské přítomnosti.

Přípravy na zásah v Caracasu začaly již v polovině prosince, ale samotná vize odstranění Madura se zrodila mnohem dříve. Zatímco USA veřejně posilovaly své námořní síly v Karibiku, CIA v srpnu tajně vyslala do Venezuely malý tým.

Tento tým sledoval každý detail Madurova života – od toho, kde spí a co jí, až po zvyky jeho domácích mazlíčků. Klíčovou roli sehrál i informátor přímo ve venezuelské vládě, který Američanům potvrdil přesnou polohu prezidenta v osudnou noc.

Administrativa po celou dobu veřejně tvrdila, že jejím cílem není změna režimu, ale boj proti drogám a nelegální migraci. Tento postoj nyní vyvolává bouři v americkém Kongresu.

Demokratický senátor Andy Kim obvinil ministry Rubia a Hegsetha ze lži, protože zákonodárcům během prosincových brífinků tvrdili, že se žádná vojenská akce k odstranění Madura nechystá. Podle kritiků Trumpova administrativa Kongres záměrně obešla a o operaci ho neinformovala.

Před samotným dopadením Madura došlo k několika menším úderům, včetně útoku dronu na přístavní zařízení ovládané gangem Tren de Aragua. Trump se také pokusil o diplomatický nátlak; během listopadového telefonátu dal Madurovi ultimátum, aby dobrovolně odstoupil. Jelikož venezuelský lídr nereagoval a ignoroval „velkorysé nabídky“ k exilu, rozhodl se Bílý dům pro silové řešení.

Finální rozkaz vydal prezident Trump v pátek ve 22:46 tamního času ze svého sídla Mar-a-Lago. Operace se zúčastnilo 150 letadel startujících z 20 základen po celé západní polokouli. Kromě stíhaček a bombardérů, které vyřadily venezuelskou protivzdušnou obranu, byly nasazeny i kybernetické útoky. Ty podle Trumpa umožnily „vypnout světla“ v Caracasu, čímž výsadkový tým získal výhodu naprosté tmy.

Vrtulníky s elitními jednotkami Delta Force dorazily k Madurovu komplexu ve dvě hodiny ráno místního času. Přestože se dostaly pod palbu a jeden stroj byl zasažen, vojáci vtrhli dovnitř s využitím autogenů k proříznutí ocelových dveří.

Maduro se údajně pokusil utéct do bezpečné místnosti, ale americké komando bylo rychlejší. „Byl přemožen tak bleskově, že se ani nestihl schovat,“ popsal akci Trump, který vše sledoval v přímém přenosu.

V Kentucky byla dokonce postavena věrná kopie Madurova opevněného sídla v měřítku 1:1, kde elitní jednotky Delta Force trénovaly nejrychlejší cesty dovnitř.

Zatímco v New Yorku se připravuje soudní líčení, ulice Caracasu zůstaly v sobotu ráno liduprázdné. Ve vzduchu byl cítit střelný prach a většina obchodů i čerpacích stanic zůstala zavřená.

Obyvatelé města, zmatení a vystrašení nočními explozemi, se jen opatrně vydávali ven hledat základní potřeby. Budoucnost země je nejasná, přestože Trump věří, že viceprezidentka Delcy Rodríguezová bude spolupracovat.

Sám Trump sledoval celý zásah obklopen poradci v Mar-a-Lago, zatímco JD Vance se účastnil porad přes zabezpečený videohovor. Prezident přirovnal sledování živého přenosu z helmic vojáků ke sledování televizní show a neskrýval nadšení z „rychlosti a násilí“, s jakou byla akce provedena. Pro politika, který svou kariéru postavil na odporu k zahraničním intervencím, jde o paradoxní zlom, který nyní definuje jeho odkaz.

Otázkou zůstává, co přesně znamená, že USA budou Venezuelu „řídit“. Trump zmínil blíže neurčenou „skupinu“, která by měla spravovat zemi s 31 miliony obyvatel. Navzdory chaosu a kritice ze strany regionálních mocností, jako je Brazílie, si prezident věří. Na dotazy ohledně neúspěchů předchozích amerických pokusů o svržení diktátorů odpověděl sebejistě: „To bylo za jiných prezidentů. Se mnou máme dokonalou bilanci vítězství.“

Zadržený Maduro a jeho manželka Cilia Floresová byli nejprve převezeni na loď USS Iwo Jima a následně přes základnu Guantánamo dopraveni do New Yorku. Zde budou čelit obviněním z narkoterorismu a pašování drog, na která USA vypsaly odměnu 50 milionů dolarů již před lety. Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio zdůraznil, že Maduro měl mnoho šancí se tomuto scénáři vyhnout, ale zvolil si cestu konfrontace.

Budoucí vývoj ve Venezuele může výrazně ovlivnit stabilitu v celém regionu. Zatímco Trumpova základna může oslavovat sílu Ameriky, bezpečnostní experti varují před dlouhodobými následky okupace nebo politického vakua. Pokud spojenci Madura odmítnou předat moc, hrozí další eskalace a nasazení pozemních jednotek, čehož se podle svých slov Trump nebojí.

Celá operace ukázala neuvěřitelnou technologickou a zpravodajskou převahu USA, ale zároveň obnažila hluboké politické rozpory ve Washingtonu. Zatímco armáda slaví úspěšnou misi bez obětí na životech svých vojáků, Kongres se připravuje na vyšetřování toho, zda administrativa při brífincích záměrně neuváděla zákonodárce v omyl.

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie

Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci

Americká armáda využila model umělé inteligence Claude společnosti Anthropic při utajované operaci ve Venezuele, jejímž cílem bylo zajetí prezidenta Nicoláse Madura. Informaci přinesl list Wall Street Journal s tím, že jde o jeden z nejvýraznějších případů nasazení komerční AI v rámci přímých vojenských akcí Pentagonu. Model byl v operaci dostupný díky partnerství Anthropicu se společností Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s americkým ministerstvem obrany a bezpečnostními složkami.
Nicolas Maduro Analýza

Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání

Bleskové dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se stalo nejnovější kapitolou dlouhé historie amerických speciálních operací. Od zabití Usámy bin Ládina a Abú Bakra al-Bagdádího přes invazi do Panamy a zajetí Manuela Noriegy a katastrofu Black Hawk Down se opakuje stejný vzorec. USA dokážou udeřit kdekoli na světě, otázkou však zůstává, jakou cenu za tyto zásahy platí státy, na něž míří, i samotný Washington. Zásah Absolute Resolve, plánovaný v utajení a bez souhlasu Kongresu, otevírá debatu o hranicích americké moci, mezinárodním právu i o tom, co ještě lze vydávat za „spravedlnost“.

Více souvisejících

Nicolas Maduro USA (Spojené státy americké) Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

před 2 hodinami

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

před 5 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

před 6 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

před 7 hodinami

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

před 8 hodinami

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

před 9 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

před 10 hodinami

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

před 10 hodinami

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

před 11 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

před 12 hodinami

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

před 13 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

před 15 hodinami

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy