Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě. Trump je chce využít, čeká jej ale tvrdý střet s realitou

Zahraniční těžaři působili ve Venezuele více než sto let a díky geografické blízkosti byly Spojené státy jejich přirozeným partnerem. Americké rafinerie na pobřeží Mexického zálivu byly dokonce technologicky uzpůsobeny právě pro zpracování specifické těžké venezuelské ropy. Tato éra však skončila s nástupem Huga Cháveze, který nad odvětvím převzal kontrolu a nechal vybavení chátrat, což vedlo k propadu produkce o více než třetinu.

Podle analytiků vyžaduje obnova venezuelského ropného průmyslu investice přesahující 100 miliard dolarů rozložené do celého desetiletí. Trump přitom tvrdí, že tyto náklady ponesou samy ropné firmy, kterým se investice vrátí z budoucích zisků. Odborníci jsou však skeptičtí, zda budou korporátní plánovači ochotni riskovat tak obrovské sumy v zemi, kde je politická situace po svržení Madura stále extrémně nepřehledná.

Jedinou americkou společností, která v zemi dokázala setrvat i přes nejhorší krize, je Chevron. Díky speciálním výjimkám ze sankcí si udržela vliv a v současnosti stojí za čtvrtinou veškeré venezuelské produkce. Ostatní hráči, jako ExxonMobil nebo ConocoPhillips, kteří zemi opustili po znárodnění svých aktiv, budou nyní velmi opatrně zvažovat, zda se do takto rizikového prostředí vrátit.

Technologická náročnost těžby ve Venezuele je dalším faktorem, který hraje ve prospěch zkušených amerických firem. Těžba taru podobné ropy z oblasti Orinoka vyžaduje špičkové technologie, které většina světových firem postrádá. Chevron v tomto směru vyniká, ale pro nové hráče by trvalo roky, než by dokázali podobné kapacity vybudovat a efektivně využívat.

Aktuální ceny ropy na světových trzích navíc nepředstavují dostatečně silný impuls pro okamžité zahájení miliardových projektů. Investoři potřebují mít jistotu, že jejich smlouvy budou respektovány i po skončení přechodného období, během kterého hodlá zemi řídit Trumpova administrativa. Bez jasného právního rámce a stability zůstanou plány na ropný rozkvět spíše přáním než realitou.

Trumpova vize počítá s tím, že příjmy z ropy udělají z Venezuelanů bohatý a nezávislý národ, který již nebude muset trpět pod nadvládou kartelů. K dosažení tohoto cíle je však nutné vyřešit otázku vlastnictví zdrojů a zabránit dalšímu rozkrádání státní společnosti PDVSA. Prezident věří, že americký talent a dravost dokážou napravit škody napáchané desetiletími špatného hospodaření.

Zatímco Bílý dům mluví o „skvělém byznysu“, ropné společnosti zůstávají ve svých vyjádřeních zdrženlivé. Většina z nich pouze potvrzuje, že situaci monitoruje a bude postupovat v souladu s platnými zákony. Skutečný návrat do Venezuely tak pravděpodobně nebude otázkou týdnů, ale spíše let náročných vyjednávání a postupné obnovy důvěry.