Svět s napětím sleduje dění ve Venezuele. Neskrývá znepokojení nad porušením státní suverenity

Tradiční spojenci Venezuely, jako jsou Rusko, Čína a Írán, útok okamžitě a ostře odsoudili. Peking vyjádřil „hluboký šok“ a označil použití síly proti suverénnímu státu a jeho hlavě za nepřípustné. Moskva zašla ještě dál, když akci amerických sil přímo nazvala „aktem ozbrojené agrese“. Íránská diplomacie pak varovala, že takovéto „flagrantní porušování suverenity“ vytváří nebezpečný precedens, který ohrožuje stabilitu i v jiných částech světa.

V samotné Latinské Americe vyvolal zásah USA velmi smíšené a často emociální reakce. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva prohlásil, že Washington překročil „nepřijatelnou linii“, a varoval, že ignorování mezinárodního práva je prvním krokem ke světu plnému násilí a nestability. Podobně se vyjádřil i kolumbijský prezident Gustavo Petro, který útok označil za přímý útok na suverenitu celého subkontinentu. Naopak kubánský lídr Miguel Díaz-Canel nešetřil ostrými slovy a hovořil o „kriminálním útoku“.

Naprostý protipól k těmto postojům představuje argentinský prezident Javier Milei, který je známý svými úzkými vazbami na Donalda Trumpa. Milei operaci veřejně oslavuje na sociálních sítích hesly o vítězství svobody. Podle něj je zajetí Madura vynikající zprávou pro celý svobodný svět, protože znamená kolaps diktátora, který se nelegitimně držel u moci navzdory prohraným volbám. Argentina tak stojí v regionu v podstatě osamocena ve své nekritické podpoře amerického postupu.

Evropští lídři volí opatrnější a diplomatičtější slovník. Britský premiér Keir Starmer sice uvedl, že jeho vláda nebude „ronit žádné slzy“ nad koncem Madurova režimu, zároveň se však odmítl jednoznačně vyjádřit k legálnosti celého útoku. Zdůraznil, že Spojené království nebylo do operace nijak zapojeno a že jako zastánce mezinárodního práva hodlá nejprve prověřit veškerá fakta. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak zdůraznil, že nadcházející transformace ve Venezuele musí být především demokratická a respektovat vůli tamního lidu.

Německý kancléř Friedrich Merz označil právní stránku operace za „komplexní“ a varoval před vznikem politického vakua. Merz, který se k situaci vyjádřil krátce po návratu z jednání s evropskými partnery, apeloval na to, aby se ve Venezuele nepodařilo rozpoutat další vlnu nestability, která by mohla mít dopad na globální trhy. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová k tomu dodala, že prioritou EU zůstává bezpečnost evropských občanů v oblasti a ochrana principů Charty OSN.

Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil „hluboké zděšení“ nad tím, že nebyla respektována pravidla mezinárodního práva. Podle jeho mluvčího jde o alarmující eskalaci s nepředvídatelnými důsledky pro celou Ameriku. Zatímco se Maduro a jeho manželka připravují na soudní líčení v New Yorku, světoví diplomaté volají po zdrženlivosti. Donald Trump však zůstává neoblomný a prohlásil, že Spojené státy budou Venezuelu „řídit“, dokud nebude možné zajistit řádné předání moci legitimním zástupcům.