Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror

Největší věhlas Simmonsovi přinesl sci-fi román Hyperion z roku 1989, za který získal prestižní cenu Hugo a ocenění Locus. Na tento úspěch později navázal třemi dalšími pokračováními, která tvoří rozsáhlý cyklus. Během své bohaté kariéry obdržel také dvě ceny World Fantasy, tucet cen Locus a několik ocenění Brama Stokera za hororovou tvorbu.

Širší veřejnost autora poznala také díky románu Terror z roku 2007, který beletristicky zpracovává osud tragické Franklinovy expedice v Arktidě. Tato kniha se v roce 2018 dočkala uznávaného televizního zpracování v podobě seriálu. Simmons se narodil v roce 1948 v Peorii ve státě Illinois a vyrůstal v Indianě, přičemž osmnáct let působil jako učitel na základních školách.

Právě jeho pedagogická činnost stála u zrodu jeho nejslavnějšího díla. Každý den po obědě vyprávěl svým žákům části epického příběhu, který začal prvního školního dne a skončil až ten poslední. Studenti při poslechu vybarvovali ilustrace, které jim sám kreslil, a mnozí na závěrečné vyprávění vzpomínají se slzami v očích. Z tohoto školního vyprávění se později stal základ pro sérii Hyperion.

Simmonsův knižní debut Song of Kali vyšel v roce 1985 a následovaly další úspěšné tituly jako upírský horor Hladové hry, Temné léto nebo sci-fi eposy Illion a Olympos. V roce 2009 vydal román Drood, ve kterém čerpal z posledních let života Charlese Dickense. Jeho tvorba byla známá tím, že se odmítala podřídit literárním normám a žánrovým škatulkám.

Kontroverzi vzbudil v roce 2011 politický thriller Flashback, který mnozí kritici označili za útok na levici. Kniha vykreslovala dystopickou budoucnost USA zničených masovou imigrací a socialistickými programy. Simmons se tehdy bránil tím, že v dřívějších verzích příběhu podobně kritizoval éru prezidenta Reagana a že vždy psal o tom, co ho v danou chvíli zajímalo.

Autor se po celý život projevoval jako mimořádně zvídavý člověk, který si cenil kontaktu s ostatními přemýšlivými lidmi. Ve svých dílech se nebál střídat nakladatele ani riskovat, když se odmítal držet osvědčených komerčních vzorců. Příběhy, které si vysnil, mu po celý život pomáhaly navazovat spojení se čtenáři po celém světě.