CIA vyzbrojuje Kurdy. Chce vyvolat povstání v Íránu, píše CNN

Íránské kurdské ozbrojené skupiny disponují tisíci bojovníky, kteří operují podél íránsko-irácké hranice, především v autonomním regionu iráckého Kurdistánu. Od začátku současné války vydalo několik těchto skupin veřejná prohlášení naznačující bezprostřední akci a vyzývající příslušníky íránské armády k dezerci. Íránské revoluční gardy (IRGC) na tyto hrozby již reagovaly a v úterý zaútočily na kurdské pozice desítkami dronů.

V úterý rovněž proběhl zásadní telefonický rozhovor mezi prezidentem Donaldem Trumpem a Mustafou Hidžrím, předsedou Demokratické strany íránského Kurdistánu (KDPI). Právě tato strana patří mezi cíle, na které se íránské gardy v posledních dnech zaměřily. Podle vysokého kurdského představitele se očekává, že opoziční síly zahájí v nadcházejících dnech pozemní operaci v západním Íránu.

Kurdští představitelé věří, že se jim nyní naskýtá mimořádná příležitost ke změně poměrů. Milice vkládají velké naděje do podpory ze strany Spojených států a Izraele, která by měla jejich postup usnadnit. Už v neděli hovořil Trump s iráckými kurdskými lídry o tom, jak by USA a Kurdové mohli spolupracovat při postupu mise v Íránu, což potvrzují zdroje z americké administrativy.

Jakýkoli pokus o vyzbrojení íránských Kurdů vyžaduje součinnost s těmi iráckými, kteří musí umožnit tranzit zbraní a poskytnout své území jako nástupiště pro útoky. Strategickým záměrem je, aby kurdské síly vázaly íránské bezpečnostní složky v pohraničí. To by mělo usnadnit neozbrojeným Íráncům ve velkých městech vyjít do ulic, aniž by jim hrozil masakr podobný lednovým nepokojům.

Analytici naznačují, že Kurdové by mohli pomoci vyvolat v regionu chaos a vyčerpat vojenské zdroje íránského režimu. Objevují se i úvahy o tom, že by kurdské jednotky mohly obsadit a udržet území v severním Íránu. Tím by vznikla nárazníková zóna, která by byla strategicky výhodná i pro Izrael v jeho boji proti teokratickému vedení v Teheránu.

Alex Plitsas, analytik CNN a bývalý vysoký úředník Pentagonu, uvedl, že se Spojené státy zjevně snaží „nastartovat“ proces svržení režimu prostřednictvím svých historických spojenců. Protože jsou obyvatelé Íránu jako celek v podstatě neozbrojeni, je pro ně bez vnější pomoci nebo kolapsu bezpečnostních složek obtížné převzít moc. Vyzbrojení Kurdů má být inspirací pro ostatní skupiny přímo v Íránu.

Někteří bývalí američtí diplomaté však vyjadřují obavy z možných důsledků tohoto kroku. Existuje riziko podkopání irácké suverenity a posílení ozbrojených milicí, nad kterými nebude existovat žádná kontrola. Bezpečnostní situace na obou stranách hranice je již nyní velmi nestabilní a další příliv zbraní by mohl vyvolat procesy s nepředvídatelným koncem.

Izraelská armáda v posledních dnech útočí na íránská vojenská a policejní stanoviště podél hranic s Irákem. Podle zdrojů z rozvědky mají tyto nálety připravit půdu pro možný přesun ozbrojených kurdských sil do severozápadního Íránu. Izraelské zdroje naznačují, že tyto operace budou v nejbližší době ještě nabírat na intenzitě.

Úspěch takového povstání však není zaručen. Americké zpravodajské odhady naznačují, že íránští Kurdové v současnosti nemusí mít dostatečný vliv ani zdroje na to, aby vyvolali úspěšné celonárodní povstání. Kurdské strany navíc od Trumpovy administrativy požadují konkrétní politické záruky, než se do odboje plně zapojí, a v rámci kurdských skupin panuje historické napětí a rozdílné ideologie.

Historie vztahů mezi USA a Kurdy je velmi složitá. Kurdové jako etnická menšina bez vlastního státu čítají zhruba 25 až 30 milionů lidí a žijí na území několika států. V minulosti se kurdské síly často cítily Spojenými státy opuštěny v kritických chvílích, což vyvolává obavy i nyní. Pokud by povstání neuspělo a USA se stáhly, mohl by se tento narativ o zradě spojence opět potvrdit.

CIA má v iráckém Kurdistánu dlouholeté zázemí a poblíž íránských hranic provozuje vlastní stanoviště. USA mají také konzulát v Erbílu, kde jsou umístěny i koaliční jednotky. Přestože někteří Kurdové doufali, že za spolupráci s Američany získají nezávislost pro svůj region, tento cíl nebyl nikdy naplněn, což přispívá k určité nedůvěře mezi oběma stranami.

V nedávné minulosti se USA na Kurdy spoléhaly především v boji proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii. Tato spolupráce však letos v lednu v podstatě skončila poté, co se změnila situace v Sýrii a americké síly se z oblasti stáhly. Nyní se však zdá, že Washington hledá v kurdských bojovnících opět klíčového partnera pro svou novou strategii zaměřenou na změnu režimu v Íránu.