Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jeho země nemůže garantovat bezpečnost zahraničních delegací, které se plánují přehlídky v Moskvě zúčastnit. „Nemůžeme být zodpovědní za to, co se stane na území Ruské federace,“ řekl v sobotu. Dodal, že jakákoli bezpečnost je výlučně odpovědností ruských úřadů a Ukrajina nemůže poskytovat žádné záruky, neboť není jasné, co přesně Rusko během těchto dní plánuje.

Tato slova vyvolala napětí se Slovenskem. Slovenský premiér Robert Fico, který je známý svým vstřícným postojem k Moskvě, Zelenského výrok kritizoval. „Odmítám takovéto výhrůžky. Bezpečnost delegací je věcí ruské strany a pan Zelenskyj se mýlí, pokud si myslí, že jeho výrok odradí zahraniční hosty od účasti,“ uvedl v pondělí. Není však jisté, zda se Fico přehlídky skutečně zúčastní — v posledních dnech zrušil několik veřejných vystoupení a spekuluje se, že by do Moskvy nakonec jet nemusel.

Další evropský lídr, který plánoval účast, srbský prezident Aleksandar Vučić, musel svou návštěvu USA předčasně ukončit kvůli zdravotním potížím. Po návratu do Bělehradu byl krátce hospitalizován, což jeho případnou cestu do Moskvy rovněž zpochybňuje.

Účast Fica a Vučiće — dvou jediných evropských státníků, kteří zvažovali přítomnost na přehlídce — vyvolala ostrou kritiku z Bruselu. Evropská unie varovala, že Vučićova návštěva by mohla porušovat podmínky přístupových jednání se Srbskem a poškodit jeho snahu o vstup do EU.

Přesto se má na oslavách zúčastnit nejvýznamnější Putinův spojenec — čínský prezident Si Ťin-pching. Podle oznámení Kremlu navštíví Rusko od 7. do 10. května při příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa.

Minulý týden Putin navrhl třídenní příměří od 7. do 9. května, což by umožnilo relativní klid během oslav. Ukrajina tento návrh odmítla jako "divadlo", které má sloužit k posílení ruského postavení v očích veřejnosti a mezinárodního společenství. Zelenskyj varoval, že Rusko se příměří drží jen dočasně, aby mohlo hned poté znovu útočit. „Zabíjejí do 7. května, pak si dají pár pohodlných dní pauzu a 11. znovu začnou,“ uvedl.

V pondělí, během zkoušek na přehlídku, oznámily ruské úřady zneškodnění čtyř bezpilotních letounů mířících na Moskvu. Podle starosty Sergeje Sobjanina nedošlo k žádným zraněním ani škodám.

Ukrajinské bezpilotní letouny v posledních měsících zasahují hluboko na území Ruska. Podle Zelenského mají nyní dosah až 3 000 kilometrů a zaměřují se na strategické cíle, jako jsou letiště, rafinerie či zásobovací centra.

Ruské úřady kvůli bezpečnostním rizikům zrušily plánovanou přehlídku v okupovaném krymském přístavu Sevastopol. Tato událost se zde neuskuteční již potřetí v řadě. Rozhodnutí přišlo krátce po útoku ukrajinského námořního dronu, který údajně zničil ruský stíhací letoun Su-30 poblíž Novorossijsku — podle ukrajinské rozvědky jde o první případ, kdy byl letoun zničen námořním dronem.

Den vítězství není pro Putina jen historickou připomínkou porážky nacismu. V éře jeho vlády se stal klíčovým symbolem ruské vojenské moci a státní propagandy. Po začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 nabyly oslavy ještě většího ideologického významu.

Kreml se ve válce proti Ukrajině opírá o symboliku druhé světové války, používá hesla jako „Můžeme to zopakovat“ či „Zopakujeme to“, která nosí ruští vojáci i jejich podporovatelé. Původní symboly vítězství, jako černo-oranžová stuha svatého Jiří, byly přetvořeny v emblémy agrese proti Ukrajině.

Putin opakovaně tvrdí, že Sovětský svaz zvítězil ve druhé světové válce sám a zcela ignoruje přínos spojenců. Při zahájení invaze na Ukrajinu označil její cíle za „denacifikaci“ země a boj proti fašismu — bez předložení jakýchkoli důkazů.

Tento přístup je v Rusku znám pod výstižným termínem pobedobesie, což lze přeložit jako „vítězstvímánie“ – tedy přehnané, patetické oslavy vítězství, které ztrácí historickou důstojnost a slouží čistě politickým účelům.

Zatímco Rusko uctívá 9. květen jako symbol státní síly, Ukrajina se od sovětské tradice distancovala. Prezident Zelenskyj loni podepsal zákon, kterým se Den památky přesunul na 8. května, čímž se země přiblížila zvyklostem západní Evropy.