Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve středu rozhodl, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení letounu malajsijských aerolinek MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Rusko rovněž bylo shledáno vinným z porušování lidských práv během války na Ukrajině, a to již od roku 2014. 

Soud se sídlem ve francouzském Štrasburku rozhodl o vině Ruské federace ve středu. „V žádném z předchozích konfliktů soud nezaznamenal tak téměř všeobecné odsouzení ‚flagrantního‘ porušování základů mezinárodního právního řádu vytvořeného po druhé světové válce ze strany žalovaného státu,“ uvedl ECHR ve svém prohlášení. Informoval o tom server Politico. 

Kyjev je s rozhodnutím spokojen. „Rozhodnutí je průlomové, většina stížností Ukrajiny byla uznána Tyto závěry samy o sobě dokazují, že pravda a spravedlnost zvítězí nad jakoukoli propagandou,“ popsala ukrajinská ministryně spravedlnosti Marharyta Sokorenko podle serveru Kyiv Independent. 

Na dřívější rozhodnutí nizozemského soudu z listopadu 2022 navázal i rozsudek ECHR. Nizozemská justice tehdy shledala vinnými z vraždy ruské občany Igora Girkina a Sergeje Dubinského a ukrajinského občana Leonida Charčenka, kteří byli odsouzeni v nepřítomnosti. Zároveň uznala právo Nizozemska podat žalobu k ECHR. „Za havárii je odpovědné Rusko kvůli své podpoře samozvaných republik Luhansk a Doněck,“ uvedl soud v rozsudku.

Igor Girkin, označovaný za ruského válečného nacionalistu, byl mezitím v Rusku odsouzen ke čtyřem letům vězení za kritiku vedení války proti Ukrajině.

ECHR bude dále rozhodovat ve čtyřech případech týkajících se porušování mezinárodního práva v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Zahrnují mimo jiné obvinění z únosů ukrajinských dětí do Ruska a porušování lidských práv během ozbrojeného konfliktu na okupovaném Donbasu.

K odpovědnosti Moskvy za sestřelení MH17 se dříve přiklonil také Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která konstatovala, že Rusko porušilo své závazky podle mezinárodního leteckého práva, jež ukládá státům povinnost „zdržet se použití zbraní proti civilním letadlům v letu“.

K sestřelení letounu MH17 došlo 17. července 2014, když byl civilní Boeing 777 malajsijských aerolinií zasažen nad oblastí východní Ukrajiny kontrolovanou proruskými separatisty. Letadlo směřovalo z Amsterdamu do Kuala Lumpuru a na palubě bylo 298 lidí, z nichž nikdo nepřežil. 

Mezinárodní vyšetřování vedené nizozemským týmem dospělo k závěru, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk, která byla do oblasti převezena z území Ruské federace a po útoku tam byla opět odvezena. Rusko opakovaně odmítlo odpovědnost a zpochybňovalo výsledky vyšetřování.

Rok 2014 byl v ukrajinsko-ruských vztazích zlomový. Po masových protestech v Kyjevě, známých jako Euromajdan, a svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče anektovalo Rusko Krymský poloostrov. Krátce nato vypukl ozbrojený konflikt na východní Ukrajině, kde se separatisté podporovaní Ruskem chopili moci v částech Doněcké a Luhanské oblasti. 

Moskva svou přímou vojenskou angažovanost v konfliktu dlouhodobě popírala, přesto existují rozsáhlé důkazy o zapojení ruských vojáků i techniky, včetně zbraní použitých při útoku na MH17.

Související

Sestřelený Boeing letu MH17 nad Ukrajinou: Střela raketového systémmu BUK zasáhně kabinu letadla. Tisíce šrapnelů ji proděraví naskrz.

Devět let od sestřelení letadla MH 17: Strůjci katastrofy se přísným trestům vyhnuli

Dnes, 17. července 2023, si svět připomíná deváté výročí tragického sestřelení letadla Malaysia Airlines 17 známého pod číslem MH17 nad východním Ukrajinou. Tato událost si vyžádala životy všech 298 osob na palubě a zanechala trvalou bolest a smutek v srdcích jejich rodin a blízkých. Sestřelení MH17 se stalo jedním z nejhorších incidentů v dějinách civilního letectví a i když za něj soudy vynesly přísné tresty, je nepravděpodobné, že by si je odsouzení někdy odpykali.

Více souvisejících

Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) ,  Soud pro lidská práva Štrasburk ,  Igor Girkin ,  soudy ,  Rusko ,  Malaysia Airlines

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

11. listopadu 2026 21:06

11. listopadu 2026 19:45

Alexandr Darčiev

Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu oznámilo náhlé úmrtí velvyslance Ruské federace ve Spojených státech amerických Alexandra Darčieva. Zkušený diplomat zemřel ve věku šedesáti šesti let, aniž by úřad v oficiálním prohlášení uvedl konkrétní příčinu jeho skonu. Zpráva o jeho úmrtí překvapila diplomatickou scénu v USA i v Rusku.

11. listopadu 2026 18:26

11. listopadu 2026 17:08

11. listopadu 2026 15:55

Rustem Umerov

Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců

V Abú Zabí skončilo ve středu po necelých dvou hodinách uzavřených rozhovorů bez přítomnosti médií druhé kolo třístranných mírových jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem. Schůzky navázaly na úvodní pondělní kolo a jejich hlavním cílem bylo hledání cesty k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Oficiální informace o průběhu a závěrech středečních rozhovorů sdělili webu Kyiv Post zástupci zúčastněných delegací.

11. listopadu 2026 14:38

11. listopadu 2026 13:20

Druhý den mírových jednání: Kyjev odmítnul americký návrh na překreslení ukrajinských hranic

Ukrajinská delegace rázně odmítla americký návrh na překreslení administrativních hranic Donbasu, který měl ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zajistit symbolické vítězství. Tento plán přednesli američtí vyjednavači během úterních třístranných rozhovorů v Abú Zabí, jejichž cílem bylo najít způsob, jak prolomit dosavadní patovou situaci v probíhajících mírových jednáních.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy