Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve středu rozhodl, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení letounu malajsijských aerolinek MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Rusko rovněž bylo shledáno vinným z porušování lidských práv během války na Ukrajině, a to již od roku 2014.
Soud se sídlem ve francouzském Štrasburku rozhodl o vině Ruské federace ve středu. „V žádném z předchozích konfliktů soud nezaznamenal tak téměř všeobecné odsouzení ‚flagrantního‘ porušování základů mezinárodního právního řádu vytvořeného po druhé světové válce ze strany žalovaného státu,“ uvedl ECHR ve svém prohlášení. Informoval o tom server Politico.
Kyjev je s rozhodnutím spokojen. „Rozhodnutí je průlomové, většina stížností Ukrajiny byla uznána Tyto závěry samy o sobě dokazují, že pravda a spravedlnost zvítězí nad jakoukoli propagandou,“ popsala ukrajinská ministryně spravedlnosti Marharyta Sokorenko podle serveru Kyiv Independent.
Na dřívější rozhodnutí nizozemského soudu z listopadu 2022 navázal i rozsudek ECHR. Nizozemská justice tehdy shledala vinnými z vraždy ruské občany Igora Girkina a Sergeje Dubinského a ukrajinského občana Leonida Charčenka, kteří byli odsouzeni v nepřítomnosti. Zároveň uznala právo Nizozemska podat žalobu k ECHR. „Za havárii je odpovědné Rusko kvůli své podpoře samozvaných republik Luhansk a Doněck,“ uvedl soud v rozsudku.
Igor Girkin, označovaný za ruského válečného nacionalistu, byl mezitím v Rusku odsouzen ke čtyřem letům vězení za kritiku vedení války proti Ukrajině.
ECHR bude dále rozhodovat ve čtyřech případech týkajících se porušování mezinárodního práva v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Zahrnují mimo jiné obvinění z únosů ukrajinských dětí do Ruska a porušování lidských práv během ozbrojeného konfliktu na okupovaném Donbasu.
K odpovědnosti Moskvy za sestřelení MH17 se dříve přiklonil také Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která konstatovala, že Rusko porušilo své závazky podle mezinárodního leteckého práva, jež ukládá státům povinnost „zdržet se použití zbraní proti civilním letadlům v letu“.
K sestřelení letounu MH17 došlo 17. července 2014, když byl civilní Boeing 777 malajsijských aerolinií zasažen nad oblastí východní Ukrajiny kontrolovanou proruskými separatisty. Letadlo směřovalo z Amsterdamu do Kuala Lumpuru a na palubě bylo 298 lidí, z nichž nikdo nepřežil.
Mezinárodní vyšetřování vedené nizozemským týmem dospělo k závěru, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk, která byla do oblasti převezena z území Ruské federace a po útoku tam byla opět odvezena. Rusko opakovaně odmítlo odpovědnost a zpochybňovalo výsledky vyšetřování.
Rok 2014 byl v ukrajinsko-ruských vztazích zlomový. Po masových protestech v Kyjevě, známých jako Euromajdan, a svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče anektovalo Rusko Krymský poloostrov. Krátce nato vypukl ozbrojený konflikt na východní Ukrajině, kde se separatisté podporovaní Ruskem chopili moci v částech Doněcké a Luhanské oblasti.
Moskva svou přímou vojenskou angažovanost v konfliktu dlouhodobě popírala, přesto existují rozsáhlé důkazy o zapojení ruských vojáků i techniky, včetně zbraní použitých při útoku na MH17.
Související
Trvalo to téměř 11 let. Rusko je podle úřadu OSN zodpovědné za sestřelení letu MH17
Devět let od sestřelení letadla MH 17: Strůjci katastrofy se přísným trestům vyhnuli
Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) , Soud pro lidská práva Štrasburk , Igor Girkin , soudy , Rusko , Malaysia Airlines
Aktuálně se děje
před 46 minutami
NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě
před 1 hodinou
Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi
před 2 hodinami
Turek na ministerstvu usedne. Stal se vládním zmocněncem pro Green Deal
před 3 hodinami
Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou
před 4 hodinami
Předpověď počasí se naplní. Meteorologové varují před ledovkou, bude silná
před 4 hodinami
Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo
před 5 hodinami
Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili
před 6 hodinami
Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy
před 6 hodinami
Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku
před 7 hodinami
Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?
před 8 hodinami
Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah
před 9 hodinami
OBRAZEM: Pohádková Praha pod sněhem. Východ slunce, běžky na Karlově mostě i bruslení ve Stromovce
před 9 hodinami
Předpověď slibuje teplejší zimní počasí i problémy kvůli ledovce
včera
Loučil se i Biden. V USA pohřbili předčasně zesnulou vnučku Kennedyho
včera
Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie
včera
Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice
Aktualizováno včera
Záchrana, jaká nemá v Česku obdoby. Zraněný muž je konečně venku z jeskyně
včera
Trump už si brousí zuby i na Kubu. Dohodněte se, než bude pozdě, vzkázal
včera
Vlaky v Praze zastavila tragická nehoda. Žena srážku nepřežila
včera
Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa
Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Zdroj: Jakub Jurek