Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve středu rozhodl, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení letounu malajsijských aerolinek MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Rusko rovněž bylo shledáno vinným z porušování lidských práv během války na Ukrajině, a to již od roku 2014. 

Soud se sídlem ve francouzském Štrasburku rozhodl o vině Ruské federace ve středu. „V žádném z předchozích konfliktů soud nezaznamenal tak téměř všeobecné odsouzení ‚flagrantního‘ porušování základů mezinárodního právního řádu vytvořeného po druhé světové válce ze strany žalovaného státu,“ uvedl ECHR ve svém prohlášení. Informoval o tom server Politico. 

Kyjev je s rozhodnutím spokojen. „Rozhodnutí je průlomové, většina stížností Ukrajiny byla uznána Tyto závěry samy o sobě dokazují, že pravda a spravedlnost zvítězí nad jakoukoli propagandou,“ popsala ukrajinská ministryně spravedlnosti Marharyta Sokorenko podle serveru Kyiv Independent. 

Na dřívější rozhodnutí nizozemského soudu z listopadu 2022 navázal i rozsudek ECHR. Nizozemská justice tehdy shledala vinnými z vraždy ruské občany Igora Girkina a Sergeje Dubinského a ukrajinského občana Leonida Charčenka, kteří byli odsouzeni v nepřítomnosti. Zároveň uznala právo Nizozemska podat žalobu k ECHR. „Za havárii je odpovědné Rusko kvůli své podpoře samozvaných republik Luhansk a Doněck,“ uvedl soud v rozsudku.

Igor Girkin, označovaný za ruského válečného nacionalistu, byl mezitím v Rusku odsouzen ke čtyřem letům vězení za kritiku vedení války proti Ukrajině.

ECHR bude dále rozhodovat ve čtyřech případech týkajících se porušování mezinárodního práva v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Zahrnují mimo jiné obvinění z únosů ukrajinských dětí do Ruska a porušování lidských práv během ozbrojeného konfliktu na okupovaném Donbasu.

K odpovědnosti Moskvy za sestřelení MH17 se dříve přiklonil také Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která konstatovala, že Rusko porušilo své závazky podle mezinárodního leteckého práva, jež ukládá státům povinnost „zdržet se použití zbraní proti civilním letadlům v letu“.

K sestřelení letounu MH17 došlo 17. července 2014, když byl civilní Boeing 777 malajsijských aerolinií zasažen nad oblastí východní Ukrajiny kontrolovanou proruskými separatisty. Letadlo směřovalo z Amsterdamu do Kuala Lumpuru a na palubě bylo 298 lidí, z nichž nikdo nepřežil. 

Mezinárodní vyšetřování vedené nizozemským týmem dospělo k závěru, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk, která byla do oblasti převezena z území Ruské federace a po útoku tam byla opět odvezena. Rusko opakovaně odmítlo odpovědnost a zpochybňovalo výsledky vyšetřování.

Rok 2014 byl v ukrajinsko-ruských vztazích zlomový. Po masových protestech v Kyjevě, známých jako Euromajdan, a svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče anektovalo Rusko Krymský poloostrov. Krátce nato vypukl ozbrojený konflikt na východní Ukrajině, kde se separatisté podporovaní Ruskem chopili moci v částech Doněcké a Luhanské oblasti. 

Moskva svou přímou vojenskou angažovanost v konfliktu dlouhodobě popírala, přesto existují rozsáhlé důkazy o zapojení ruských vojáků i techniky, včetně zbraní použitých při útoku na MH17.

Související

Sestřelený Boeing letu MH17 nad Ukrajinou: Střela raketového systémmu BUK zasáhně kabinu letadla. Tisíce šrapnelů ji proděraví naskrz.

Devět let od sestřelení letadla MH 17: Strůjci katastrofy se přísným trestům vyhnuli

Dnes, 17. července 2023, si svět připomíná deváté výročí tragického sestřelení letadla Malaysia Airlines 17 známého pod číslem MH17 nad východním Ukrajinou. Tato událost si vyžádala životy všech 298 osob na palubě a zanechala trvalou bolest a smutek v srdcích jejich rodin a blízkých. Sestřelení MH17 se stalo jedním z nejhorších incidentů v dějinách civilního letectví a i když za něj soudy vynesly přísné tresty, je nepravděpodobné, že by si je odsouzení někdy odpykali.

Více souvisejících

Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) Soud pro lidská práva Štrasburk Igor Girkin soudy Rusko Malaysia Airlines

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael po téměř dvou letech otevře Palestincům hraniční přechod v Rafáhu

Izraelské úřady oznámily, že hlavní hraniční přechod v Rafáhu se v pondělí znovu otevře pro Palestince. Brána do válkou zničeného území byla od května 2024 téměř nepřetržitě uzavřena. Před vypuknutím konfliktu představoval Rafáh na hranici s Egyptem jedinou přímou cestu do světa pro většinu obyvatel Gazy a zároveň klíčový bod pro přísun pomoci.

Aktualizováno před 1 hodinou

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: „Motoristé získali 6,5 %, ale chovají se, jako by jim to tu patřilo.“ Za Pavla demonstrovalo asi 90 tisíc lidí

Dnes odpoledne proběhla v Praze rozsáhlá demonstrace, kterou na podporu prezidenta Petra Pavla svolal spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zaplnili nejen Staroměstské náměstí, ale také Václavské náměstí, kam se organizátoři rozhodli akci rozšířit právě kvůli mimořádně vysokému zájmu veřejnosti, který předčil původní očekávání. Hned v úvodu organizátoři také upozornili, že ačkoliv Motoristé získali ve volbách jen 6,5 procenta hlasů, chovají se, jako by jim to tu patřilo.

před 2 hodinami

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Za milion podpisů se sejdeme na Letné, slíbil Minář na demonstraci na podporu Pavla

Petiční výzva s názvem „Stojíme za prezidentem“, kterou organizuje spolek Milion chvilek pro demokracii, se stala duchovním pilířem současné vlny občanského odporu. Během pouhých několika dní se k tomuto dokumentu připojily statisíce občanů, což potvrzuje mimořádnou úroveň společenské mobilizace. Samotný prezident Petr Pavel již v neděli v poledne skrze média vyjádřil poděkování všem lidem, kteří se rozhodli dorazit na jeho podporu do Prahy i dalších měst po celé zemi.

před 4 hodinami

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.

před 5 hodinami

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Ministerstvo zahraničí bude prezidenta Pavla ignorovat, prohlásil Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce odmítl jakoukoli omluvu za své nedávné kroky a prohlásil, že jeho úřad bude prezidenta Petra Pavla nadále ignorovat. Podle šéfa diplomacie hlava státu nerespektuje výsledky voleb ani vůli Poslanecké sněmovny a svým počínáním porušuje ústavu. Macinka se rovněž domnívá, že by se prezident neměl účastnit nadcházejícího summitu NATO v Ankaře, protože se podle něj situuje do role lídra opozice.

před 7 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel poděkoval lidem, kteří míří do Prahy demonstrovat na jeho podporu

V centru Prahy se od patnácti hodin uskuteční mimořádné shromáždění s názvem „Stojíme za prezidentem“, které svolal spolek Milion chvilek. Cílem akce je vyjádřit veřejnou podporu hlavě státu v reakci na aktuální dění na politické scéně. Organizátoři považují situaci za kritickou a ostře se vymezují zejména proti chování ministra zahraničí Petra Macinky, které označují za nepřípustný nátlak a vydírání prezidenta republiky.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí: Evropu sevře arktický vzduch. Teploty se budou lišit až o 40 stupňů

Evropu čeká v nejbližších hodinách a dnech mimořádně dramatický meteorologický vývoj. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se už dnes odpoledne projeví napříč kontinentem teplotní rozdíl dosahující 30 až 40 °C. Zatímco v Litvě nebudou denní maxima vyšší než –15 °C, na jihu Španělska se teploty vyšplhají k letním +20 °C. Tento stav je způsoben výrazným vpádem arktického vzduchu, který zasáhne zejména Pobaltské státy, Polsko, Bělorusko a Ukrajinu.

před 11 hodinami

Demonstrace v Íránu

Írán se neobvyklým krokem snaží vyvrátit spekulace, že při demonstracích zemřelo 30 tisíc lidí

V Íránu sílí požadavky na zahájení nezávislého vyšetřování počtu obětí, které zahynuly během nedávných protestů. Tato vlna tlaku přichází poté, co tamní vláda oznámila úmysl dohlédnout na zveřejnění jmen všech zesnulých. Tímto neobvyklým krokem se kabinet snaží vyvrátit tvrzení o páchání zločinů proti lidskosti a spekulace, že o život přišlo až 30 tisíc lidí.

před 12 hodinami

včera

Sociální sítě

Francie zavádí digitální revoluci: Zakáže sociální sítě pro mladé, mobily ve školách a americké aplikace na úřadech

Francouzští zákonodárci schválili průlomový zákon, který zakazuje používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Tento krok, za nímž stojí prezident Emmanuel Macron, má za cíl chránit mládež před negativními dopady nadměrného času stráveného u obrazovek. Dolní komora parlamentu přijala text výraznou většinou po dlouhém nočním jednání, čímž se Francie přiblížila k tomu, aby se po Austrálii stala druhou zemí s podobně přísnou regulací.

včera

Melania Trumpová

Prázdné sály i smích. Trumpovi chtěli dobýt Hollywood, na Melanii ale v největších městech skoro nikdo nepřišel

Dokumentární snímek s názvem „Melania“, který mapuje dvacetidenní období před návratem rodiny Trumpových do Bílého domu, podle CNN odhaluje hluboké politické rozdělení Spojených států. Zatímco v některých městech zejí kinosály prázdnotou, v konzervativních baštách, jako je Carmel v Indianě, se na první projekce tvořily fronty. Film, za jehož distribuční práva zaplatila společnost Amazon MGM Studios rekordních 40 milionů dolarů, vyvolává silné emoce i kontroverze ohledně svého původu a účelu.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Opravdu se Evropa bez USA neubrání? Experti zhodnotili Rutteho varování

Generální tajemník NATO Mark Rutte v tomto týdnu adresoval evropským poslancům v Bruselu nebývale upřímné varování. Před výborem pro zahraniční věci prohlásil, že jakékoli úvahy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez americké podpory, jsou pouhým sněním. Podle Rutteho by jen nahrazení amerického jaderného deštníku vyžadovalo zdvojnásobení stávajících obranných rozpočtů, což doprovodil ironickým přáním hodně štěstí.

včera

včera

Kongres USA

Americká vláda spadla do dalšího shutdownu. Od posledního neuplynul ani rok

Vláda Spojených států amerických vstoupila v sobotu v sedm hodin ráno středoevropského času do částečného útlumu (shutdownu). Stalo se tak i přes dohodu o financování, kterou se v poslední chvíli podařilo schválit v Senátu. K přerušení toku peněz došlo o půlnoci východoamerického času, jen několik hodin poté, co senátoři odsouhlasili rozpočet pro většinu úřadů až do září.

včera

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

včera

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

včera

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy