Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve středu rozhodl, že Ruská federace nese odpovědnost za sestřelení letounu malajsijských aerolinek MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Rusko rovněž bylo shledáno vinným z porušování lidských práv během války na Ukrajině, a to již od roku 2014. 

Soud se sídlem ve francouzském Štrasburku rozhodl o vině Ruské federace ve středu. „V žádném z předchozích konfliktů soud nezaznamenal tak téměř všeobecné odsouzení ‚flagrantního‘ porušování základů mezinárodního právního řádu vytvořeného po druhé světové válce ze strany žalovaného státu,“ uvedl ECHR ve svém prohlášení. Informoval o tom server Politico. 

Kyjev je s rozhodnutím spokojen. „Rozhodnutí je průlomové, většina stížností Ukrajiny byla uznána Tyto závěry samy o sobě dokazují, že pravda a spravedlnost zvítězí nad jakoukoli propagandou,“ popsala ukrajinská ministryně spravedlnosti Marharyta Sokorenko podle serveru Kyiv Independent. 

Na dřívější rozhodnutí nizozemského soudu z listopadu 2022 navázal i rozsudek ECHR. Nizozemská justice tehdy shledala vinnými z vraždy ruské občany Igora Girkina a Sergeje Dubinského a ukrajinského občana Leonida Charčenka, kteří byli odsouzeni v nepřítomnosti. Zároveň uznala právo Nizozemska podat žalobu k ECHR. „Za havárii je odpovědné Rusko kvůli své podpoře samozvaných republik Luhansk a Doněck,“ uvedl soud v rozsudku.

Igor Girkin, označovaný za ruského válečného nacionalistu, byl mezitím v Rusku odsouzen ke čtyřem letům vězení za kritiku vedení války proti Ukrajině.

ECHR bude dále rozhodovat ve čtyřech případech týkajících se porušování mezinárodního práva v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Zahrnují mimo jiné obvinění z únosů ukrajinských dětí do Ruska a porušování lidských práv během ozbrojeného konfliktu na okupovaném Donbasu.

K odpovědnosti Moskvy za sestřelení MH17 se dříve přiklonil také Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která konstatovala, že Rusko porušilo své závazky podle mezinárodního leteckého práva, jež ukládá státům povinnost „zdržet se použití zbraní proti civilním letadlům v letu“.

K sestřelení letounu MH17 došlo 17. července 2014, když byl civilní Boeing 777 malajsijských aerolinií zasažen nad oblastí východní Ukrajiny kontrolovanou proruskými separatisty. Letadlo směřovalo z Amsterdamu do Kuala Lumpuru a na palubě bylo 298 lidí, z nichž nikdo nepřežil. 

Mezinárodní vyšetřování vedené nizozemským týmem dospělo k závěru, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk, která byla do oblasti převezena z území Ruské federace a po útoku tam byla opět odvezena. Rusko opakovaně odmítlo odpovědnost a zpochybňovalo výsledky vyšetřování.

Rok 2014 byl v ukrajinsko-ruských vztazích zlomový. Po masových protestech v Kyjevě, známých jako Euromajdan, a svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče anektovalo Rusko Krymský poloostrov. Krátce nato vypukl ozbrojený konflikt na východní Ukrajině, kde se separatisté podporovaní Ruskem chopili moci v částech Doněcké a Luhanské oblasti. 

Moskva svou přímou vojenskou angažovanost v konfliktu dlouhodobě popírala, přesto existují rozsáhlé důkazy o zapojení ruských vojáků i techniky, včetně zbraní použitých při útoku na MH17.

Související

Sestřelený Boeing letu MH17 nad Ukrajinou: Střela raketového systémmu BUK zasáhně kabinu letadla. Tisíce šrapnelů ji proděraví naskrz.

Devět let od sestřelení letadla MH 17: Strůjci katastrofy se přísným trestům vyhnuli

Dnes, 17. července 2023, si svět připomíná deváté výročí tragického sestřelení letadla Malaysia Airlines 17 známého pod číslem MH17 nad východním Ukrajinou. Tato událost si vyžádala životy všech 298 osob na palubě a zanechala trvalou bolest a smutek v srdcích jejich rodin a blízkých. Sestřelení MH17 se stalo jedním z nejhorších incidentů v dějinách civilního letectví a i když za něj soudy vynesly přísné tresty, je nepravděpodobné, že by si je odsouzení někdy odpykali.

Více souvisejících

Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) Soud pro lidská práva Štrasburk Igor Girkin soudy Rusko Malaysia Airlines

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

před 1 hodinou

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

před 5 hodinami

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

před 6 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

před 7 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 8 hodinami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

včera

Tomio Okamura s Radimem Fialou

Fiala z SPD znovu zpochybnil ruskou odpovědnost za Vrbětice

Místopředseda vládního hnutí SPD Radim Fiala zopakoval své pochybnosti ohledně ruské odpovědnosti za tragické výbuchy ve Vrběticích. Fiala poznamenal, že nedošlo k soudnímu projednání případu. Policie nicméně konstatovala, že se podařilo prokázat podíl ruské vojenské rozvědky GRU.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy