Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

Úřady a instituce v rámci české státní správy budou mít zákaz používat všechny produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Zákaz vydala vláda Petra Fialy na základě analýzy Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. „Vláda dnes ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost učinila další důležitý krok v posilování kybernetické bezpečnosti České republiky,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala. „DeepSeek je čínská společnost, která v letošním roce vydala svůj velký jazykový model R1. Jelikož se jedná o čínskou společnost, dopadají na ni veškeré povinnosti spojené s legislativou Čínské lidové republiky. To zahrnuje nutnost poskytnout součinnost orgánům čínského státu, což může vést k přístupu státního aparátu k datům uchovávaným na serverech v Čínské lidové republice,“ vysvětlil rizikovost používání těchto produktů premiér Fiala. Aplikace vykazují také další bezpečnostní rizika, například nedostatečné zabezpečení přenosu a sběru dat.

Vláda se zabývala aktuálním stavem příprav projektu výstavby horkovodu z Elektrárny Dukovany do Brna. Horkovod vznikne na základě vládou schváleného memoranda o spolupráci mezi společností Teplárny Brno, společností ČEZ, vládou, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí, Ministerstvem dopravy, statutárním městem Brno, Jihomoravským krajem a Krajem Vysočina. „Projekt horkovodu z Dukovan do Brna je výborným příkladem klimaticky odpovědné a energeticky odpovědné politiky, která ukazuje, jak se dá i sekundárně využívat jaderná energie, respektive odpadní teplo, které bude sloužit k zásobování teplem v Brně,“ konstatoval premiér Fiala. Realizace projektu, který bude financován z výnosu prodeje emisních povolenek, pokračuje podle plánu a k tomu zřízená pracovní skupina bude vládu o jeho průběhu dál informovat.

Kabinet projednal i zprávu Komise pro otázky masových hrobů Ďáblického hřbitova. Na hřbitově v pražských Ďáblicích se nachází v hromadných hrobech tisíce ostatků včetně obětí zavražděných komunistickým a nacistickým režimem. „Po 35 letech od sametové revoluce děláme první významný krok k nápravě této historické křivdy,“ poznamenal premiér Fiala. Komisi, která z popudu předsedy vlády v roce 2023 vznikla, se podařilo identifikovat tři politické vězně z období nacistické okupace, jednoho vězně z Malé pevnosti Terezín, jednoho příslušníka americké armády a celkem 113 politických vězňů komunistického režimu. Exhumace pátera Josefa Toufara byla od roku 1989 jedinou úspěšnou exhumací na Ďáblickém hřbitově „Díky práci komise dokážeme přesně určit polohu 24 osob a vláda dnes na základě této zprávy schválila peníze a návrh komise na exhumaci v první fázi ostatků tří politických vězňů. Jsou to lidé, kteří byli popraveni v roce 1949 a jejich těla byla vhozena do šachtových hrobů, konkrétně do šachty číslo 14. Jedná se o Karla Sabelu, který bojoval v československé zahraniční armádě, Miloslava Jebavého, který působil v armádách Velké Británie a Svobodné Francie, a Viléma Soka, který se podílel na odboji v okupované vlasti a účastnil se Pražského povstání v roce 1945,“ upřesnil předseda vlády. „Mám opravdu dobrý pocit, že se podařilo dovést tuto věc do konce a že jsme udělali první krok ke splacení dluhu, který vůči všem těmto obětem a těmto hrdinům naše společnost má,“ dodal premiér Fiala.

Vláda projednala a schválila program na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol v nelékařských zdravotnických studijních programech v letech 2026 až 2037. Program, který vznikl ve spolupráci ministerstev školství a zdravotnictví, má pomoci zvýšit počty absolventů v oborech všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, zdravotnický záchranář, radiologický asistent a nutriční terapeut. „Program představuje dlouhodobý finanční nástroj, který pomůže veřejným vysokým školám,“ řekl předseda vlády. „Je to mimořádně důležité, protože absolventů těchto oborů není dostatek a tento problém se ještě prohloubí demografickým vývojem spojeným se stárnutím populace. Už dnes se nedostatek zdravotnického personálu v některých regionech projevuje, a pokud bychom neudělali tento krok a další kroky, hrozily by českému zdravotnictví vážné problémy,“ upozornil premiér Fiala. Vláda počítá s tím, že na tento program vynaloží v následujících letech 12,8 miliardy korun.

Kabinet se zabýval také pátečním rozsáhlým výpadkem dodávek elektrické energie, který postihl zhruba milion odběratelů v části Prahy, Středočeského, Libereckého a Ústeckého kraje a východních Čech. Vláda znovu zdůraznila, že k problému došlo vinou technické závady na jednom z hlavních fázových vodičů a že závadu nezpůsobil ani kybernetický útok, ani násilný čin, ani přetížení soustavy kvůli velkým přetokům z Německa v souvislosti se zvýšenou výrobou obnovitelných zdrojů, jak část veřejnosti spekuluje. Kabinet opět ocenil rychlost, s jakou se podařilo pracovníkům ČEPS problém opravit, a konstatoval, že tato událost prokázala připravenost České republiky na mimořádné situace. Konkrétní příčina pádu fázového vodiče je v šetření.

Vláda rovněž schválila záměr Ministerstva vnitra nakoupit v letech 2025 až 2030 jedenáct nových lehkých vrtulníků pro potřeby Policie ČR. Nové vrtulníky, jejichž nákup vyjde až na 5,54 miliardy korun, nahradí dosluhující stroje, které se blíží stáří 30 let a jejich provoz je již ekonomicky nevýhodný a přestává splňovat rostoucí nároky na výkon služby. Policie ČR bude navíc od roku 2028 i nadále zabezpečovat také leteckou záchrannou službu, a to na třech stanovištích v Praze, v Brně a v Ostravě. 

Vláda na zasedání schválila také implementační plán Hospodářské strategie České republiky, který se zaměřuje na opatření podporující hospodářský rozvoj, jako jsou například snižování regionálních rozdílů ve vzdělávání, modernizace školství, flexibilita pracovně-právních vztahů, snižování administrativní zátěže podnikatelů nebo podpora moderních průmyslových odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Mezi důležité úkoly vyplývající ze strategie patří také modernizace a transformace české energetiky a dobudování a modernizace strategické infrastruktury.

Vláda projednala a schválila rovněž akční plán podpory sportu na příští rok, který připravila Národní sportovní agentura. Akční plán je rozdělen na pět vzájemně provázaných strategických oblastí, v rámci kterých je definováno 24 konkrétních opatření na podporu a rozvoj sportu v ČR, jakou jsou třeba státní podpora sportu, prohlubování spolupráce Národní sportovní agentury se zainteresovanými subjekty nebo důraz na prevenci negativních jevů ve sportu.

Kabinet schválil rovněž návrh smlouvy mezi Českou republikou a Německem o výstavbě Krušnohorského tunelu, který bude klíčovou součástí plánované vysokorychlostní železniční trati mezi Prahou a Drážďany a součástí panevropské železniční sítě. Více v tiskové zprávě Ministerstva dopravy. Vláda se také seznámila s informací ministryně spravedlnosti obsahující aktualizovanou časovou osu řešení tzv. bitcoinové kauzy. Ministerstvo rovněž vybralo auditora, který nezávisle posoudí zákonnost postupu resortu v této věci.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

Více souvisejících

Vláda ČR DeepSeek Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Elektřina Energetika

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

před 1 hodinou

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 3 hodinami

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 4 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 8 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 11 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 12 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 14 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 15 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy