Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

"Záměr Fialovy vlády přesunout lidi ve věku nad 65 let z penzijního systému na úřady práce a nemocenskou obstál před Ústavním soudem. Zastání u něj nenašlo ani 108 tisíc zaměstnanců v rizikových profesích, kteří vládními kroky ztratili nárok na předčasný důchod," napsala Schillerová na sociální síti X.

Šéfka poslanců nejsilnějšího opozičního hnutí trvá na tom, že zákon byl přijat v rozporu se sněmovním jednacím řádem a ústavním pořádkem. "Právě v tomto je pro nás tento nález cenný. Ústavní práva opozice jsou, jak vidíme, při schvalování zákonů vládní většinou chráněna mimořádně slabě," konstatovala exministryně.

"To samozřejmě zásadním způsobem zrychlí prosazování zákonů a reforem případnou vládou hnutí ANO – například už se nestane, že by se EET muselo schvalovat rok, jako v letech 2015 a 2016. A efektivní bude také náprava asociálních kroků, jako třeba právě tato důchodová pseudoreforma. Což je dobrá zpráva nejen pro občany, ale i zdravý rozum a v konečném důsledku i celou naši ekonomiku," dodala Schillerová.

Přes sedm desítek poslanců z řad opozičního hnutí ANO u Ústavního soudu požadovalo zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění. Zákonodárci se odvolávali na porušení pravidel při projednávání a schvalování předlohy, kterou zpochybňovali i věcně. 

"Navrhovatelka namítala neústavnost zvýšení věku pro odchod do důchodu z původních 65 let na 67 let a zpochybnila novou definici rizikových prací v zákoně o důchodovém pojištění. Úleva ze zvýšení věku pro odchod do důchodu nově byla poskytnuta pouze osobám, které vykonávají rizikové práce ve čtvrté kategorii rizikových prací," zmínil soud v tiskové zprávě.

Soudní plénum pod vedením soudce zpravodaje Jiřího Přibáně návrh zamítlo. Při schvalování důchodové reformy došlo k omezení debaty v prvním, druhém i třetím čtení.

"Procedurální návrhy o pevném času hlasování a následném ukončení rozpravy jsou ústavně souladné, pokud mohou docílit ochrany principu politického rozhodování z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním při minimálním zásahu do ústavních principů rovnosti poslanců a jejich práva účastnit se parlamentní rozpravy, protože jednací řád Poslanecké sněmovny nenabízí mírnější a přitom obdobně účinný prostředek, kterým by bylo možné dosáhnout sledovaného cíle (tedy prosazení politické vůle většiny)," konstatovali soudci.

Podle ÚS má většina právo vládnout, pokud zároveň menšina dostane reálnou možnost vyjádřit svůj názor, což bylo v tomto konkrétním případě naplněno. Soud nicméně vyzval poslance, aby se zasadili o reformu sněmovního jednacího řádu, aby zajišťoval, že jednání dostojí principu rozhodování vycházejícího z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním i principu ochrany menšin.

Soudci se zabývali i věcnými výtkami poslanců hnutí ANO a zmínili, že se obecně staví k přezkumu aplikace i interpretace sociálních práv zdrženlivě. Jde podle nich o otázky politické, které jsou omezeny možnostmi státního rozpočtu. 

"Podstatou práva na přiměřené hmotné zabezpečení je záruka důstojného života ve stáří, což mimo jiné znamená spravedlivý a přiměřený důchod. Zvýšení důchodového věku by bylo způsobilé zasáhnout esenciální obsah práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří pouze v případě, v němž by šlo o zvýšení excesivní. To se však v posuzovaném případě nestalo," podotkl soud.

Novela se opírá o demografické údaje, například o pokles pravděpodobnosti úmrtí a s ním spjaté zvýšení očekávané doby dožití. "Esence (podstata) práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří zůstává zachována," prohlásili soudci.

Reforma, která zvyšuje důchodový věk, reaguje na skutečnost, že by v budoucnu hrozily vysoké deficity důchodového účtu. Byla přitom koncipována jako součást komplexního procesu ozdravení veřejných financí. "Ústavní soud dospěl k závěru, že tento cíl je ústavně souladný, sleduje ústavně aprobovaný zájem a nevede ke svévolnému zásadnímu snížení standardu sociálního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří," píše se ve zprávě.

"Z podstaty práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří dále nelze dovodit, že by zákonná úprava měla při stanovení důchodového věku v důsledku výkonu rizikové práce zvýhodnit určitou přesně vymezenou skupinu osob. Určení této kategorie tak zůstává projevem politického uvážení zákonodárce," dodal soud s tím, že napadená úprava není ani v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.