Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně

Šéf Bílého domu během podzimního soukromého setkání s dárci své kampaně prohlásil, že se snažil zabránit ruské invazi na Ukrajinu hrozbou vojenské odvety. Podle zvukové nahrávky, kterou získala stanice CNN, měl Trump kdysi varovat ruského prezidenta Putina před následky agresivních kroků.

„Řekl jsem Putinovi: ‚Pokud vtrhnete na Ukrajinu, vybombarduju Moskvu. Říkám vám, že nemám na výběr.‘ A on na to: ‚Tomu nevěřím.‘ Ale věřil mi z 10 %,“ uvedl Trump na zmíněném fundraisingovém setkání.

Podobné varování podle něj zaznělo i směrem k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan. „Myslel si, že jsem blázen,“ okomentoval Trump svou hrozbu, že by „vybombardoval Peking“.

Napětí mezi Trumpem a Kremlem exponenciálním způsobem roste. Během úterního zasedání kabinetu si prezident postěžoval na chování ruského vůdce. „Nejsem s Putinem spokojený. Jsem s nimi velmi nespokojený,“ prohlásil a dodal, že Rusko „hází na USA spoustu sr*ček“.

Z vojenského hlediska Spojené státy disponují schopností provést konvenční úder i na tak dobře chráněný cíl, jako je Moskva. Použily by k tomu zřejmě střely s plochou dráhou letu (např. Tomahawk), hypersonické zbraně nebo letecké kapacity z nosičů v Evropě, případně z ponorek. Moskva je ale jedno z nejlépe chráněných měst na světě – ruská protivzdušná obrana, zejména systémy S-400 a S-500, byla konstruována právě pro odvrácení takových útoků.

Z politicko-strategického hlediska je však takový scénář krajně nepravděpodobný. I konvenční úder na Moskvu by Rusko téměř jistě považovalo za existenční hrozbu. V ruské vojenské doktríně je výslovně uvedeno, že může použít jaderné zbraně v případě, že je ohrožena „existence státu“. Tato formulace je záměrně vágní, ale obecně se vykládá tak, že útok na hlavní město, vládní infrastrukturu či velitelské centrum může být považován za takovou hrozbu.

Rusko by s největší pravděpodobností nenechalo Moskvu bombardovat konvenčně bez odezvy. Pokud by nebylo schopné útok odrazit konvenčními prostředky (např. protivzdušnou obranou nebo protiúderem), mohlo by přistoupit k jadernému varovnému úderu – např. proti vojenskému cíli v Evropě, na moři nebo na neobydleném území. Cílem by nebyla okamžitá eskalace, ale vyslání jasného signálu, že další kroky povedou k jaderné válce.

Takový scénář by pravděpodobně vedl ke globální destabilizaci, zhroucení diplomacie i rozvratu mezinárodního řádu. Proto je v současné praxi vyloučený – a i hrozby tohoto typu (jakkoli působivé na dárce během fundraisingu) mají v realitě hodnotu spíše symbolickou než operativní.