KOMENTÁŘ | 80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Německo oficiálně kapitulovalo 8. května 1945 ve 23:01 středoevropského času (v Moskvě už byl 9. květen). Jednalo se o bezpodmínečnou kapitulaci všech německých ozbrojených sil, podepsanou nejprve v hlavním štábu spojenců ve francouzském Remeši a následně, na žádost Sovětského svazu, znovu potvrzenou 8.–9. května v obsazeném Berlíně.

Druhá světová válka měla představovat definitivní zlomení éry extremismu, agresivního nacionalismu a státem organizovaného násilí. Měla otevřít cestu k novému světovému řádu založenému na míru, spolupráci a spravedlnosti. Již na počátku roku 1945 vznikla Organizace spojených národů jako naděje, že civilizované národy dokážou vytvořit rámec, který zabrání opakování minulých katastrof. Postupně vznikaly instituce kolektivní bezpečnosti, především Rada bezpečnosti, s cílem udržet světový mír.

Jak se však záhy ukázalo, podobně jako ve 20. a 30. letech, ani nejpromyšlenější mezinárodní architektura nedokáže zaručit univerzální a trvalý mír. Historické vzorce se vracejí. To, co vedlo svět do válek v letech 1914 a 1939, se opakuje. Národní zájmy, často prosazované silou a bez ohledu na ostatní, znovu převládají nad principy mezinárodní spolupráce. Kodifikovaná pravidla ustupují logice síly. Ti, kdo ji mají, určují pravidla. Slabší se musí přizpůsobit. Velmoci, ať už šlo o Spojené státy nebo Sovětský svaz, zasahovaly vojensky tehdy, když to považovaly za nutné – bez ohledu na mandát Rady bezpečnosti a bez ohledu na to, zda šlo o porušení mezinárodního práva.

Lidstvo ve 20. století obdrželo dvě ničivé lekce v podobě světových válek. O obou se naivně věřilo, že budou „válkami, které ukončí všechny války“. Nestalo se. Dnes čelíme situaci, která je, v mnoha ohledech, ještě vážnější než ta, která předcházela roku 1939. A opět hrozí, že varování historie zůstanou nevyslyšena.

Zatímco prezident Spojených států trvá na tom, že udělá Ameriku „znovu velkou“ a jeho administrativa se postupně izolacionisticky odvrací od tradičních spojenců a multilaterálních závazků, Rusko soustavně přepisuje dějiny, vede agresivní válku proti Ukrajině a vyhrožuje světu jadernou destrukcí. Komunistická Čína mezitím rozšiřuje svůj vliv téměř na všech kontinentech. Pomocí dluhových pastí, rozsáhlých infrastrukturních investic a promyšlené nátlakové diplomacie buduje systém, který v mnohém připomíná novodobý, jakýsi postmoderní kolonialismus. 

V ohrožení se dnes ocitá samotná podstata demokratického zřízení, mezinárodního právního řádu, globální ekonomické stability i kolektivní bezpečnosti. Země, které kdysi stály v čele boje proti nacistické agresi, se dnes samy podílejí na podvracení světového pořádku – a to způsoby, které jsou v některých ohledech srovnatelné, ne-li závažnější než metody autoritářských režimů 30. a 40. let. Na rozdíl od ideologických fanatiků z Berlína a Říma však dnešní aktéři disponují alespoň elementárním pudem sebezáchovy. Vědí, že ve světové válce už není co vyhrát. Ale právě tato racionalita je nebezpečně vratká.

Po druhé světové válce jsme si v Evropě začali stavět pomyslný dům – dům míru, stability a společných hodnot. Nebyl dokonalý. Mnohokrát potřeboval opravy, úpravy i zásadní rekonstrukce. Fasáda se olupovala, základy se místy otřásaly, střechu poškodil déšť i vítr událostí. Ale přesto stál. Přesto poskytoval ochranu. Přesto se v něm dalo žít. Dokázali jsme překonat poválečný chaos, studenou válku i bolestné rozpady a transformace východní Evropy. Dařilo se nám, byť s obtížemi, vytvářet prostor, kde platí pravidla, kde se konflikty řeší jednáním, ne silou, a kde slabší nejsou automaticky vydáni napospas silnějším.

Dnes se však základy tohoto domu znovu otřásají. Trhliny ve zdech už nejsou jen kosmetické, nýbrž strukturální. Sílí hlasy, které zpochybňují smysl samotné stavby, které by raději bouraly, než opravovaly. Zvenčí na dům útočí ti, kdo nikdy nesdíleli jeho hodnoty. Zevnitř ho podkopávají ti, kteří se v něm sice usadili, ale odmítají respektovat jeho pravidla.

V tomto historickém okamžiku, osmdesát let po konci největšího konfliktu moderní doby, není úkolem pouze připomínat minulost. Naší povinností je chránit to, co z ní vzešlo jako ponaučení – a co se dnes znovu ocitá v ohrožení. Mír není stav, který jednou nastane a trvá. Je to každodenní úsilí a každodenní volba. A je to úsilí, které si nemůžeme dovolit přestat vyvíjet. Jinak se opět vřítíme do pekla, z něhož už nemusí být nikdy návratu. 

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago. Komentář

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.
Juraj Cintula Komentář

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát

Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za atentát na Roberta Fica představuje rozhodnutí, které je tvrdé, ale spravedlivé. Slovenská justice tím potvrdila, že demokracie se nenechá vydírat násilím. Cintula sice tvrdil, že premiéra nechtěl zabít, soud však jeho obhajobě neuvěřil. Trest je dostatečně dlouhý, aby vyjádřil absolutní nepřijatelnost útoků na politické činitele. U muže v pokročilém věku navíc znamená fakticky konec života na svobodě – a jasné varování pro každého, kdo by se chtěl vydat stejnou cestou.

Více souvisejících

komentář II. světová válka historie oslavy konce války Vítkov nacisté

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

ICJ: Izrael je povinen podporovat UNRWA. Neprokázal, že zaměstnanci jsou členy Hamásu

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) OSN se sídlem v Haagu ve středu rozhodl, že Izrael je povinen podporovat humanitární úsilí Organizace spojených národů a jejích agentur, včetně Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), v Pásmu Gazy. Jedenáct soudců ICJ uvedlo, že Izrael nepodložil svá tvrzení, podle nichž je významná část zaměstnanců UNRWA „členy Hamásu“.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Muzeum Louvre

Francie spočítala cenu ukradených klenotů z Louvre. Je astronomická

Škody způsobené nedělní loupeží napoleonských šperků z pařížského muzea Louvre byly odhadnuty na přibližně 88 milionů eur (asi 2,17 miliardy Kč). Toto číslo v úterý potvrdila pařížská prokurátorka Laure Beccuau. Zloději si odnesli několik nevyčíslitelných královských klenotů během odvážného denního přepadení, které se odehrálo 19. října 2025.

před 7 hodinami

Sarkozy, Nicolas

Exprezident Sarkozy bude mít ve vězení stálou policejní ochranu

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy bude mít po celou dobu výkonu trestu ve vězení stálou policejní ochranu. Oznámil to francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez. Dva policejní důstojníci budou nepřetržitě umístěni v sousedních celách, aby zajistili jeho bezpečnost.

Aktualizováno před 8 hodinami

před 8 hodinami

J.D. Vance, Marco Rubio

Příměří v Gaze je jen začátek. Vance řekl, co bude následovat

Viceprezident Spojených států amerických, JD Vance, ve středu prohlásil, že příměří v Gaze, které bylo zprostředkováno Washingtonem, by mohlo Izraeli otevřít cestu k širším spojenectvím na Blízkém východě. Během tiskové konference v Jeruzalémě uvedl, že dohoda je „kritickým kouskem odemčení Abrahamovských dohod“. Tím odkazoval na sérii dohod o normalizaci vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy, které byly uzavřeny v roce 2020.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Marian Jurečka v Poslanecké sněmovně

Do důchodu v 65 letech? Neudržitelné, tvrdí Jurečka. Prozradil, proč u voleb nefungovaly eDoklady

Koaliční strany ANO, SPD a Motoristé, které aktuálně jednají o vytvoření nové vlády, by mohly ovlivnit osud návrhu státního rozpočtu na příští rok. Podle končících lidoveckých ministrů má smysl, aby stávající vláda rozpočet znovu předložila sněmovně, pokud nová koalice přijme jeho základní parametry. Ministři Marek Výborný (zemědělství) a Marian Jurečka (práce a sociálních věcí) se shodují, že by k tomuto kroku mělo dojít až po ustavení sněmovny na začátku listopadu. 

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruské útoky opět zabíjely na Ukrajině. Mezi mrtvými jsou i děti

Ruské střely a drony tvrdě zasáhly ukrajinské hlavní město Kyjev a další města, přičemž zemřelo šest osob, včetně dvou dětí a šestiměsíčního miminka. Útoky způsobily značné škody na klíčových energetických zařízeních a několika výškových obytných budovách. Raketové a dronové údery probíhaly většinu noci z úterý na středu a Kyjev byl zasažen nejméně čtyřmi balistickými střelami. V celém městě bylo slyšet sérii silných explozí.

před 13 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Proč Trump uspěl v Gaze, ale mír na Ukrajině zajistit nedokázal?

Plánovaný summit prezidentů Trumpa a Putina o válce na Ukrajině, který se měl konat v Budapešti, byl odložen na neurčito. Záměr uskutečnit setkání "během dvou týdnů, nebo tak nějak," který americký prezident zmínil jen před několika dny, se nerealizoval. Zrušena byla i předběžná schůzka ministrů zahraničí obou zemí. Prezident Trump v Bílém domě v úterý odpoledne prohlásil, že nechce mít "zbytečnou schůzku" a že nechtěl marnit čas. 

před 14 hodinami

Letoun Tornádo nese rakety Storm Shadow.

Ukrajina zasáhla chemickou továrnu v Rusku střelami Storm Shadow

Ukrajinské ozbrojené síly informovaly o úspěšném úderu na ruský chemický závod za použití raket Storm Shadow, které dodala Velká Británie. Podle ukrajinského generálního štábu šlo o "masivní" a "úspěšný zásah", jenž pronikl ruským systémem protivzdušné obrany. Armáda momentálně stále vyhodnocuje přesné výsledky tohoto útoku.

před 15 hodinami

Prezident Trump

Co odhalilo zrušení setkání s Putinem? Trumpova snaha nastolit mír naráží na vlastní vnitřní limity

Přát si mír je mnohem jednodušší než mír skutečně nastolit. Velké ambice prezidenta Donalda Trumpa v oblasti Blízkého východu a Ukrajiny nyní narážejí na vlastní vnitřní limity a na děsivé dozvuky obou brutálních válek. Trump v úterý zrušil plány na rychlý druhý summit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prohlásil, že nechce ztrácet čas, což je nejnovější obrat v jeho dramatickém, ale zatím marném mírovém úsilí.

před 16 hodinami

včera

včera

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy