KOMENTÁŘ | 80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Německo oficiálně kapitulovalo 8. května 1945 ve 23:01 středoevropského času (v Moskvě už byl 9. květen). Jednalo se o bezpodmínečnou kapitulaci všech německých ozbrojených sil, podepsanou nejprve v hlavním štábu spojenců ve francouzském Remeši a následně, na žádost Sovětského svazu, znovu potvrzenou 8.–9. května v obsazeném Berlíně.

Druhá světová válka měla představovat definitivní zlomení éry extremismu, agresivního nacionalismu a státem organizovaného násilí. Měla otevřít cestu k novému světovému řádu založenému na míru, spolupráci a spravedlnosti. Již na počátku roku 1945 vznikla Organizace spojených národů jako naděje, že civilizované národy dokážou vytvořit rámec, který zabrání opakování minulých katastrof. Postupně vznikaly instituce kolektivní bezpečnosti, především Rada bezpečnosti, s cílem udržet světový mír.

Jak se však záhy ukázalo, podobně jako ve 20. a 30. letech, ani nejpromyšlenější mezinárodní architektura nedokáže zaručit univerzální a trvalý mír. Historické vzorce se vracejí. To, co vedlo svět do válek v letech 1914 a 1939, se opakuje. Národní zájmy, často prosazované silou a bez ohledu na ostatní, znovu převládají nad principy mezinárodní spolupráce. Kodifikovaná pravidla ustupují logice síly. Ti, kdo ji mají, určují pravidla. Slabší se musí přizpůsobit. Velmoci, ať už šlo o Spojené státy nebo Sovětský svaz, zasahovaly vojensky tehdy, když to považovaly za nutné – bez ohledu na mandát Rady bezpečnosti a bez ohledu na to, zda šlo o porušení mezinárodního práva.

Lidstvo ve 20. století obdrželo dvě ničivé lekce v podobě světových válek. O obou se naivně věřilo, že budou „válkami, které ukončí všechny války“. Nestalo se. Dnes čelíme situaci, která je, v mnoha ohledech, ještě vážnější než ta, která předcházela roku 1939. A opět hrozí, že varování historie zůstanou nevyslyšena.

Zatímco prezident Spojených států trvá na tom, že udělá Ameriku „znovu velkou“ a jeho administrativa se postupně izolacionisticky odvrací od tradičních spojenců a multilaterálních závazků, Rusko soustavně přepisuje dějiny, vede agresivní válku proti Ukrajině a vyhrožuje světu jadernou destrukcí. Komunistická Čína mezitím rozšiřuje svůj vliv téměř na všech kontinentech. Pomocí dluhových pastí, rozsáhlých infrastrukturních investic a promyšlené nátlakové diplomacie buduje systém, který v mnohém připomíná novodobý, jakýsi postmoderní kolonialismus. 

V ohrožení se dnes ocitá samotná podstata demokratického zřízení, mezinárodního právního řádu, globální ekonomické stability i kolektivní bezpečnosti. Země, které kdysi stály v čele boje proti nacistické agresi, se dnes samy podílejí na podvracení světového pořádku – a to způsoby, které jsou v některých ohledech srovnatelné, ne-li závažnější než metody autoritářských režimů 30. a 40. let. Na rozdíl od ideologických fanatiků z Berlína a Říma však dnešní aktéři disponují alespoň elementárním pudem sebezáchovy. Vědí, že ve světové válce už není co vyhrát. Ale právě tato racionalita je nebezpečně vratká.

Po druhé světové válce jsme si v Evropě začali stavět pomyslný dům – dům míru, stability a společných hodnot. Nebyl dokonalý. Mnohokrát potřeboval opravy, úpravy i zásadní rekonstrukce. Fasáda se olupovala, základy se místy otřásaly, střechu poškodil déšť i vítr událostí. Ale přesto stál. Přesto poskytoval ochranu. Přesto se v něm dalo žít. Dokázali jsme překonat poválečný chaos, studenou válku i bolestné rozpady a transformace východní Evropy. Dařilo se nám, byť s obtížemi, vytvářet prostor, kde platí pravidla, kde se konflikty řeší jednáním, ne silou, a kde slabší nejsou automaticky vydáni napospas silnějším.

Dnes se však základy tohoto domu znovu otřásají. Trhliny ve zdech už nejsou jen kosmetické, nýbrž strukturální. Sílí hlasy, které zpochybňují smysl samotné stavby, které by raději bouraly, než opravovaly. Zvenčí na dům útočí ti, kdo nikdy nesdíleli jeho hodnoty. Zevnitř ho podkopávají ti, kteří se v něm sice usadili, ale odmítají respektovat jeho pravidla.

V tomto historickém okamžiku, osmdesát let po konci největšího konfliktu moderní doby, není úkolem pouze připomínat minulost. Naší povinností je chránit to, co z ní vzešlo jako ponaučení – a co se dnes znovu ocitá v ohrožení. Mír není stav, který jednou nastane a trvá. Je to každodenní úsilí a každodenní volba. A je to úsilí, které si nemůžeme dovolit přestat vyvíjet. Jinak se opět vřítíme do pekla, z něhož už nemusí být nikdy návratu. 

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Komentář

Babiše čekají nelehké čtyři roky. Česko se musí připravit na krušné časy

Andrej Babiš podruhé vstupuje do funkce premiéra v okamžiku, kdy se rozhoduje o dalším směřování země. Česká republika sice prošla výraznou modernizací, ale její budoucnost zůstává křehká. Nová vláda bude muset prokázat odvahu k reformám, zvládnout vlastní vnitřní rozpory a překročit logiku permanentního politického konfliktu. Bez toho hrozí, že současná prosperita rychle vyprchá a země ztratí schopnost čelit skutečným výzvám.
Ilustrační foto Komentář

Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí

Rada EU schválila kompromisní verzi návrhu Chat Control. Povinné plošné skenování soukromé komunikace sice zmizelo, avšak právní rámec pro masový dohled zůstal zachován. Návrh umožňuje „dobrovolné“ monitorování zpráv i šifrovaných služeb, což vyvolává vážné obavy o ochranu soukromí a respekt k základním právům. Regulace míří na marginální skupinu pachatelů, ale její dopady mohou zasáhnout stovky milionů uživatelů v celé Evropské unii.

Více souvisejících

komentář II. světová válka historie oslavy konce války Vítkov nacisté

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy