PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trump se politicky sbližuje s Ruskem, pohrdání je jen přechodné. Udělal něco, na co si netroufl ani Putin, varuje Midttun

Americký prezident v pondělí ohlásil rozsáhlou a rychlou vojenskou pomoc Ukrajině prostřednictvím Severoatlantické aliance. Washington dodá členům NATO protiraketové systémy Patriot, rakety a jiné zbraně, přičemž „Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko, Velká Británie, Nizozemsko a Kanada údajně vyjádřily ochotu nakoupit zbraně a střelivo od USA a darovat je Ukrajině,“ informoval Midttun. Úředníci z daných zemí se ale o tomto plánu měli dozvědět až po jeho veřejném oznámení.

Evropská a kanadská pomoc bude patrně zahrnovat tři baterie protiraketové obrany Patrioti financované Německem a Norskem, o nákupu údajně jednají i další evropští spojenci. „Dohoda ze 14. července nám říká dvě věci. Zaprvé potvrzuje transakční povahu zahraniční a bezpečnostní politiky USA. USA získají 10 miliard dolarů na zahraniční prodej zbraní, čímž podpoří pouze vlastní obranný průmysl,“ vysvětil expert pro EuroZprávy.cz.

Dodal, že nadále přetrvává americká neochota podpořit Ukrajinu v boji o její existenci. „Zadruhé, Evropa a Kanada zůstávají odhodlány podporovat Ukrajinu. Je to však také uznání jejich inherentních omezení. Jejich obranný průmysl ještě není dostatečně rozvinutý, aby mohl čelit současným bezpečnostním výzvám,“ zdůraznil.

Evropa projevuje své slabiny. „Ještě důležitější je, že nevyrábí řadu klíčových kapacit, které jsou k dispozici pouze v USA. Evropa plně uznává klíčovou roli Ukrajiny pro evropskou bezpečnost a stabilitu,“ připomněl Midttun.

Něco, co neudělal ani Putin

Bezpečnostní expert se domnívá, že činy Trumpovy administrativy hovoří jasněji než její politická prohlášení. „Za 100 dní prezident Trump vystoupil ze Světové zdravotnické organizace, Pařížské dohody, Rady OSN pro lidská práva a hlavní agentury OSN pro pomoc Palestincům. Jeho výkonné příkazy požadují přezkoumání americké účasti v UNESCO a celkovém financování OSN,“ nastínil.

Tím ale výčet nekončí. „Zrušil USAID, čímž ohrozil miliony lidí a ukončil strategický nástroj měkké síly zajišťující globální vliv; uvalil sankce na Mezinárodní trestní soud, čímž narušil mezinárodní právní řád; do značné míry zrušil úřady shromažďující důkazy pro možné stíhání ruských úředníků za válečné zločiny; v OSN se postavil na stranu Ruska, Běloruska a Severní Koreje; zahájil obchodní válku proti spojencům USA; pohrozil zabráním území ve třech různých regionech a navrhl etnické čistky v Gaze. USA odkládají mezinárodní právo ve prospěch principu ‚moc je právo‘,“ shrnul Midttun.

Americký prezident se ale dopustil ještě něčeho, co je naprosto bezprecedentní. „Zamyslete se nad tímto šokujícím faktem: Trump pohrozil okupací území NATO vojenskou silou. To neudělal ani Putin,“ připomněl expert.

Varoval, že Trumpova administrativa „neskrývá pohrdání“ evropskými spojenci, kteří po boku amerických sil bojovali v celé řadě operací. Midttun připomněl slova šéfa Pentagonu Petea Hegsetha, který s odkazem na závislost Evropy na americké vojenské pomoci prohlásil: „Je to ubohé!“ Viceprezident JD Vance pak podle britské stanice BBC prohlásil, že Evropané „nevedli válku 30 nebo 40 let“ a kontinent označil za „nefunkční a umírající“.

Trump zachází ještě dál, když podle americké stanice CNN tvrdí, že Evropská unie „byla vytvořena, aby poškodila Spojené státy“. „V mnoha případech jsou naši spojenci horší než naši takzvaní nepřátelé. Evropská unie s námi zacházela tak strašně,“ vylíčil šéf Bílého domu podle serveru France24.

Midttun před tímto trendem v prohlášeních amerického leadershipu varuje. „Jeho zahraniční politika se za posledních šest měsíců stále více sbližuje s politikou Ruska. Odkládá stranou mezinárodní právo. Otočil se zády k mezinárodní spolupráci. Už nepodporuje hodnoty, které byly dříve společné pro NATO,“ upozornil.

Připomněl také, že se uplynulý summit v Haagu zaměřil na jedinou otázku, na níž byl ochoten se shodnout, „z mnoha stovek, které se obvykle projednávají“. „Prosazuje mírový plán, který je návodem pro plán Kremlu na porážku Ukrajiny, odměňuje agresora a tlačí na jeho oběť. Jeho administrativa podkopává a vydírá zemi, která bojuje za své právo na existenci a za bezpečnost Evropy,“ zdůraznil Midttun.

V ohrožení je samotná podstata americké demokracie. „Pomoc USA Ukrajině se chýlí ke konci, což ohrožuje Evropu. Zdá se, že se pustil do toho, co Stacey Abramsová nazývá 10 kroků k autokracii, tedy rozebírání demokratických institucí v USA a rozšiřování pravomocí prezidenta nebo výkonné moci nad rámec ústavních limitů,“ vysvětlil expert s odkazem na slova bývalé kandidátky na guvernérku Georgie Abramsovou.

Nejspíš jen přechodné pohrdání ruským lídrem

Trump během uplynulého týdne ruskému lídrovi Vladimiru Putinovi také pohrozil tím, že pokud do 50 dnů neukončí válku, uvalí na jeho zemi ekonomické sankce a sekundární cla. „Zůstávám skeptický k názoru, že jeho nedávná podrážděnost vůči prezidentu Putinovi je něčím jiným než přechodným pohrdáním. Jeho nedostatečná obranná pomoc Ukrajině a neuložení sankcí nebo cel vůči Rusku nám říkají vše, co potřebujeme vědět,“ poznamenal Midttun.

„Dát Putinovi 50 dní na rozmyšlenou poté, co se nepodařilo zahájit s ním jakékoli smysluplné jednání, je naprosto pobuřující. Slovy Kaji Kallasové, vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku: ‚Padesát dní je velmi dlouhá doba, když vidíme, že každý den zabíjejí nevinné civilisty‘,“ doplnil expert s odvoláním na server Telegraph.

Vyčíslil, že jen od inaugurace Trumpa dne 20. ledna Rusko vystřelilo na Ukrajinu až tisícovku raket a 25 500 dálkových dronů. „Ruské letectvo provedlo 13 688 letů a svrhlo 22 706 řízených kluzákových bomb na ukrajinské pozice, města a vesnice. Ruské ozbrojené síly vyslaly 509 122 bezpilotních letounů FPV proti mužům i ženám bránícím Ukrajinu, jakož i proti civilistům v městech na frontové linii,“ vyjmenoval Midttun s tím, že „tisíce lidí bylo zabito nebo zraněno a příliš mnoho lidí přišlo o svůj domov“.

Putin navíc opakovaně odmítl Trumpův „mírový plán“. „Veřejná prohlášení představitelů Kremlu nadále dokazují, že Rusko zůstává odhodláno dosáhnout svých původních válečných cílů na Ukrajině a nemá zájem o jednání v dobré víře s cílem ukončit válku,“ podotkl expert a dodal, že „vzhledem k tomu, že rozhodnutí již bylo několikrát odloženo, neexistuje žádný racionální důvod pro další odklad o 50 dní“.

Jak informovala agentura Axios, Putin Trumpovi „během telefonického rozhovoru dne 3. července sdělil, že plánuje v příštích 60 dnech nové eskalace na východě Ukrajiny, aby dosáhl administrativních hranic oblastí, které Putin považuje za své“. „Pokud je tato informace přesná, nový termín Trumpa přesně odpovídá Putinovým plánům. To může být samozřejmě náhoda. Nebo také ne,“ míní Midttun.

Mezi Evropou a USA je proto velký rozpor. „Zde je zásadní rozpor – Evropa vnímá Rusko jako primární hrozbu, která zahájila skutečnou válku na evropském území. Trump vnímá Rusko jako obchodní příležitost. Zatímco Evropa chce zničit ruskou válečnou ekonomiku, Trump usiluje o ekonomickou spolupráci s Moskvou,“ varoval expert.

Trump se na Putina nenaštve skutečně

Na dotaz, zda vnímá Trumpovu rétoriku jako plnou smíšených signálů vůči Kyjevu a Moskvě, Midttun odpověděl velmi rázně: „Nevidím žádné smíšené signály. Jak jsem již zdůraznil, Trumpova administrativa nezměnila svou politiku vůči Ukrajině. Dosud neposkytla obrannou pomoc. Odmítá podpořit francouzsko-britskou iniciativu na vytvoření důvěryhodných sil k zajištění příměří, pokud by k tomu došlo,“ upozornil.

Nemyslí si ani, že by někdy skutečně nastal okamžik, kdy se Trump na Putina skutečně naštve. „Nemyslím si, že ten okamžik někdy nastane. Zaprvé, Putin je strategicky příliš chytrý na to, aby Trumpa provokoval. Bude s ním i nadále hrát svou hru a nabízet mu minimální ústupky nebo novou naději na dohodu o příměří,“ vysvětlil.

„Zadruhé, Trump nemá žádné trumfy. Jeho program je založen na myšlence, že k ukončení války nebude použita vojenská síla. Zatřetí, USA nikdy ‚nevyrazí proti Rusku se vší silou‘. Rusko je největší jadernou velmocí na světě. A co je ještě důležitější, zahájit válku s Ruskem nedává žádný smysl,“ dodal Midttun.

Podle něj stačí Ukrajině poskytnout vše, co potřebuje k vyhnání ruských sil. „To je však v rozporu s Projektem 2025, snahou o získání vzácných nerostných surovin (vzhledem k dominanci Číny) a nadějí Trumpovy administrativy na obnovení vztahů s Ruskem, aby mohla čelit tomu, co považuje za větší hrozbu: Číně,“ uzavřel expert.