Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela.
Bílý dům se sice k samotnému rozhovoru nevyjádřil, nicméně tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump „pouze položil otázku, nikoli že by vyzýval k dalšímu zabíjení“. Přesto se informace objevila v době, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem viditelně proměňují a kdy NATO oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.
Odborníci jako Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky potvrzují, že střely Tomahawk by pro Ukrajinu představovaly výrazný posun v oblasti schopností provádět útoky na dlouhou vzdálenost. Tomahawk je podzvuková střela schopná velmi přesných útoků na pozemní cíle až do vzdálenosti 2 500 kilometrů. Jak uvedl Borsari, verze poskytnutá Ukrajině by mohla být omezena na 1 700 kilometrů.
Tyto střely, které USA poprvé použily během operace Pouštní bouře v roce 1991, lze odpalovat z lodí i ponorek a jsou známé svou přesností — údajně zasahují cíl s odchylkou menší než 30 metrů. Navíc mají silnou bojovou hlavici o hmotnosti 400 až 450 kilogramů a mohou být přeprogramovány i během letu.
Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu a tyto střely byly zahrnuty do tzv. "plánu vítězství", který Zelenskyj představil tehdejšímu prezidentovi Joeu Bidenovi v říjnu 2024. Důvod je zřejmý: Rusko má v oblasti raket zřetelnou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo balistické rakety Iskander, k útokům na ukrajinská města.
Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami jako Storm Shadow, jejich dosah činí pouze asi 250 kilometrů. Delší údery jsou dnes prováděny převážně pomocí dronů, které však nesou relativně malou nálož. Jak nedávno poznamenal bývalý ukrajinský poslanec a důstojník SBU Ivan Stupak, "500 kilogramů výbušnin v raketě dokáže udělat výrazně větší škodu než 50kilový dron".
Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle daleko za frontovou linií — včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole dnes často cílem ukrajinských dronových útoků, ty působí spíše psychologický a logistický tlak než skutečné škody. Tomahawky by umožnily přesné údery na klíčovou infrastrukturu s mnohem ničivější silou.
Jedním z prioritních cílů by se pravděpodobně staly ruské letecké základny, ze kterých jsou odpalovány rakety na Ukrajinu. Až doposud byly tyto základny mimo dosah ukrajinských zbraní. Operace „Pavučina“, při níž Ukrajina použila FPV drony na území Ruska k likvidaci letounů, byla výjimečná a plánovala se více než rok. Tomahawky by podobné útoky umožnily mnohem častěji.
Jedním z konkrétních cílů by mohla být letecká základna Olenja v Murmanské oblasti, která je považována za jeden z hlavních bodů, odkud Rusko provádí masivní raketové útoky na Ukrajinu.
Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že používání Tomahawků by nebylo jednoduché. Podle jejího zástupce Vadima Skibického je hlavním problémem to, že tyto rakety se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. A i v případě pozemního odpalu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by logisticky představovalo velkou výzvu.
Borsari poznamenává, že je nepravděpodobné, že by USA Ukrajině poskytly celou zbraňovou sestavu. Alternativou by tak mohl být systém JASSM — Joint Air-to-Surface Standoff Missile — s doletem kolem 1 000 kilometrů, který by se dal snadněji integrovat do ukrajinských letadel.
Další naděje přichází z Německa. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina "velmi brzy" obdrží nové dlouhodobé raketové systémy. I když konkrétní typ nebyl zveřejněn, očekává se, že půjde o zbraně s větším dosahem než dosud používané systémy.
Související
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , střela s plochou dráhou letu Tomahawk
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák