Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?

Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela. 

Bílý dům se sice k samotnému rozhovoru nevyjádřil, nicméně tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump „pouze položil otázku, nikoli že by vyzýval k dalšímu zabíjení“. Přesto se informace objevila v době, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem viditelně proměňují a kdy NATO oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.

Odborníci jako Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky potvrzují, že střely Tomahawk by pro Ukrajinu představovaly výrazný posun v oblasti schopností provádět útoky na dlouhou vzdálenost. Tomahawk je podzvuková střela schopná velmi přesných útoků na pozemní cíle až do vzdálenosti 2 500 kilometrů. Jak uvedl Borsari, verze poskytnutá Ukrajině by mohla být omezena na 1 700 kilometrů.

Tyto střely, které USA poprvé použily během operace Pouštní bouře v roce 1991, lze odpalovat z lodí i ponorek a jsou známé svou přesností — údajně zasahují cíl s odchylkou menší než 30 metrů. Navíc mají silnou bojovou hlavici o hmotnosti 400 až 450 kilogramů a mohou být přeprogramovány i během letu.

Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu a tyto střely byly zahrnuty do tzv. "plánu vítězství", který Zelenskyj představil tehdejšímu prezidentovi Joeu Bidenovi v říjnu 2024. Důvod je zřejmý: Rusko má v oblasti raket zřetelnou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo balistické rakety Iskander, k útokům na ukrajinská města.

Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami jako Storm Shadow, jejich dosah činí pouze asi 250 kilometrů. Delší údery jsou dnes prováděny převážně pomocí dronů, které však nesou relativně malou nálož. Jak nedávno poznamenal bývalý ukrajinský poslanec a důstojník SBU Ivan Stupak, "500 kilogramů výbušnin v raketě dokáže udělat výrazně větší škodu než 50kilový dron".

Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle daleko za frontovou linií — včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole dnes často cílem ukrajinských dronových útoků, ty působí spíše psychologický a logistický tlak než skutečné škody. Tomahawky by umožnily přesné údery na klíčovou infrastrukturu s mnohem ničivější silou.

Jedním z prioritních cílů by se pravděpodobně staly ruské letecké základny, ze kterých jsou odpalovány rakety na Ukrajinu. Až doposud byly tyto základny mimo dosah ukrajinských zbraní. Operace „Pavučina“, při níž Ukrajina použila FPV drony na území Ruska k likvidaci letounů, byla výjimečná a plánovala se více než rok. Tomahawky by podobné útoky umožnily mnohem častěji.

Jedním z konkrétních cílů by mohla být letecká základna Olenja v Murmanské oblasti, která je považována za jeden z hlavních bodů, odkud Rusko provádí masivní raketové útoky na Ukrajinu.

Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že používání Tomahawků by nebylo jednoduché. Podle jejího zástupce Vadima Skibického je hlavním problémem to, že tyto rakety se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. A i v případě pozemního odpalu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by logisticky představovalo velkou výzvu.

Borsari poznamenává, že je nepravděpodobné, že by USA Ukrajině poskytly celou zbraňovou sestavu. Alternativou by tak mohl být systém JASSM — Joint Air-to-Surface Standoff Missile — s doletem kolem 1 000 kilometrů, který by se dal snadněji integrovat do ukrajinských letadel.

Další naděje přichází z Německa. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina "velmi brzy" obdrží nové dlouhodobé raketové systémy. I když konkrétní typ nebyl zveřejněn, očekává se, že půjde o zbraně s větším dosahem než dosud používané systémy. 

Související

Kyjev

Noční můra pro Ukrajinu. Nová ruská strategie útoků vyvolává obavy

Rusové v posledních dnech opět poupravili strategii svých útoků proti cílům nacházejícím se na Ukrajině. Od čtvrtka byly zasaženy dva mosty v Kyjevě, kde panují obavy. Teoreticky totiž hrozí uzavření důležitých dopravních staveb, což by vedlo k zásadním problémům s logistikou. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Armáda Ukrajina ,  střela s plochou dráhou letu Tomahawk

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 5 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 6 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 7 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 8 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 9 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát

Dalo se očekávat, že po třech zápasech v elitní lize A v rámci Ligy národů UEFA nebude mít česká fotbalová reprezentace, která je aktuálně v přerodu, ani jeden bod. Ve společnosti Chorvatska, Anglie a Španělska se skutečně nedaly čekat zázraky, zvlášť když se český tým nachází v přestavbě. Po domácích prohrách s Chorvatskem (1:2) a Anglií (0:2) tak tedy nyní svěřenci španělského kouče Santiho Denii nebrali žádný bod ani proti úřadujícím světovým šampionům – Španělům. Na jejich půdě v Oviedu totiž prohráli 1:3. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý zúčastnil Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Na zahájení akce vystoupil s projevem a navštívil stánky českých i zahraničních firem. Odpoledne pak promluvil na sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR, kde zdůraznil, že klíčem k růstu a prosperitě jsou cenově dostupné energie. 

včera

Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval Moskvu, aby uvolnila více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor. Rusové popírají, že by se nemoc v jejich zemi rozšířila. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy