Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela.
Bílý dům se sice k samotnému rozhovoru nevyjádřil, nicméně tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump „pouze položil otázku, nikoli že by vyzýval k dalšímu zabíjení“. Přesto se informace objevila v době, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem viditelně proměňují a kdy NATO oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.
Odborníci jako Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky potvrzují, že střely Tomahawk by pro Ukrajinu představovaly výrazný posun v oblasti schopností provádět útoky na dlouhou vzdálenost. Tomahawk je podzvuková střela schopná velmi přesných útoků na pozemní cíle až do vzdálenosti 2 500 kilometrů. Jak uvedl Borsari, verze poskytnutá Ukrajině by mohla být omezena na 1 700 kilometrů.
Tyto střely, které USA poprvé použily během operace Pouštní bouře v roce 1991, lze odpalovat z lodí i ponorek a jsou známé svou přesností — údajně zasahují cíl s odchylkou menší než 30 metrů. Navíc mají silnou bojovou hlavici o hmotnosti 400 až 450 kilogramů a mohou být přeprogramovány i během letu.
Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu a tyto střely byly zahrnuty do tzv. "plánu vítězství", který Zelenskyj představil tehdejšímu prezidentovi Joeu Bidenovi v říjnu 2024. Důvod je zřejmý: Rusko má v oblasti raket zřetelnou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo balistické rakety Iskander, k útokům na ukrajinská města.
Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami jako Storm Shadow, jejich dosah činí pouze asi 250 kilometrů. Delší údery jsou dnes prováděny převážně pomocí dronů, které však nesou relativně malou nálož. Jak nedávno poznamenal bývalý ukrajinský poslanec a důstojník SBU Ivan Stupak, "500 kilogramů výbušnin v raketě dokáže udělat výrazně větší škodu než 50kilový dron".
Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle daleko za frontovou linií — včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole dnes často cílem ukrajinských dronových útoků, ty působí spíše psychologický a logistický tlak než skutečné škody. Tomahawky by umožnily přesné údery na klíčovou infrastrukturu s mnohem ničivější silou.
Jedním z prioritních cílů by se pravděpodobně staly ruské letecké základny, ze kterých jsou odpalovány rakety na Ukrajinu. Až doposud byly tyto základny mimo dosah ukrajinských zbraní. Operace „Pavučina“, při níž Ukrajina použila FPV drony na území Ruska k likvidaci letounů, byla výjimečná a plánovala se více než rok. Tomahawky by podobné útoky umožnily mnohem častěji.
Jedním z konkrétních cílů by mohla být letecká základna Olenja v Murmanské oblasti, která je považována za jeden z hlavních bodů, odkud Rusko provádí masivní raketové útoky na Ukrajinu.
Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že používání Tomahawků by nebylo jednoduché. Podle jejího zástupce Vadima Skibického je hlavním problémem to, že tyto rakety se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. A i v případě pozemního odpalu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by logisticky představovalo velkou výzvu.
Borsari poznamenává, že je nepravděpodobné, že by USA Ukrajině poskytly celou zbraňovou sestavu. Alternativou by tak mohl být systém JASSM — Joint Air-to-Surface Standoff Missile — s doletem kolem 1 000 kilometrů, který by se dal snadněji integrovat do ukrajinských letadel.
Další naděje přichází z Německa. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina "velmi brzy" obdrží nové dlouhodobé raketové systémy. I když konkrétní typ nebyl zveřejněn, očekává se, že půjde o zbraně s větším dosahem než dosud používané systémy.
Související
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina , střela s plochou dráhou letu Tomahawk
Aktuálně se děje
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
včera
Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové
včera
Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník
včera
Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie
včera
Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice
včera
Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO
včera
Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI
včera
V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí
včera
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
včera
Policie potvrdila informace ohledně závažného zločinu na Semilsku
včera
Pavel a Babiš se konečně znovu sešli. Řešil se projev pro Valné shromáždění OSN
včera
Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel
včera
Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun
včera
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové nadále slibují nadprůměrné teploty
14. září 2026 21:59
Britskou budoucnost vévodkyně Meghan provázejí nejasnosti a spekulace
14. září 2026 21:03
Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu
Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.
Zdroj: Jan Hrabě