Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?

Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela. 

Bílý dům se sice k samotnému rozhovoru nevyjádřil, nicméně tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump „pouze položil otázku, nikoli že by vyzýval k dalšímu zabíjení“. Přesto se informace objevila v době, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem viditelně proměňují a kdy NATO oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.

Odborníci jako Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky potvrzují, že střely Tomahawk by pro Ukrajinu představovaly výrazný posun v oblasti schopností provádět útoky na dlouhou vzdálenost. Tomahawk je podzvuková střela schopná velmi přesných útoků na pozemní cíle až do vzdálenosti 2 500 kilometrů. Jak uvedl Borsari, verze poskytnutá Ukrajině by mohla být omezena na 1 700 kilometrů.

Tyto střely, které USA poprvé použily během operace Pouštní bouře v roce 1991, lze odpalovat z lodí i ponorek a jsou známé svou přesností — údajně zasahují cíl s odchylkou menší než 30 metrů. Navíc mají silnou bojovou hlavici o hmotnosti 400 až 450 kilogramů a mohou být přeprogramovány i během letu.

Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu a tyto střely byly zahrnuty do tzv. "plánu vítězství", který Zelenskyj představil tehdejšímu prezidentovi Joeu Bidenovi v říjnu 2024. Důvod je zřejmý: Rusko má v oblasti raket zřetelnou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo balistické rakety Iskander, k útokům na ukrajinská města.

Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami jako Storm Shadow, jejich dosah činí pouze asi 250 kilometrů. Delší údery jsou dnes prováděny převážně pomocí dronů, které však nesou relativně malou nálož. Jak nedávno poznamenal bývalý ukrajinský poslanec a důstojník SBU Ivan Stupak, "500 kilogramů výbušnin v raketě dokáže udělat výrazně větší škodu než 50kilový dron".

Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle daleko za frontovou linií — včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole dnes často cílem ukrajinských dronových útoků, ty působí spíše psychologický a logistický tlak než skutečné škody. Tomahawky by umožnily přesné údery na klíčovou infrastrukturu s mnohem ničivější silou.

Jedním z prioritních cílů by se pravděpodobně staly ruské letecké základny, ze kterých jsou odpalovány rakety na Ukrajinu. Až doposud byly tyto základny mimo dosah ukrajinských zbraní. Operace „Pavučina“, při níž Ukrajina použila FPV drony na území Ruska k likvidaci letounů, byla výjimečná a plánovala se více než rok. Tomahawky by podobné útoky umožnily mnohem častěji.

Jedním z konkrétních cílů by mohla být letecká základna Olenja v Murmanské oblasti, která je považována za jeden z hlavních bodů, odkud Rusko provádí masivní raketové útoky na Ukrajinu.

Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že používání Tomahawků by nebylo jednoduché. Podle jejího zástupce Vadima Skibického je hlavním problémem to, že tyto rakety se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. A i v případě pozemního odpalu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by logisticky představovalo velkou výzvu.

Borsari poznamenává, že je nepravděpodobné, že by USA Ukrajině poskytly celou zbraňovou sestavu. Alternativou by tak mohl být systém JASSM — Joint Air-to-Surface Standoff Missile — s doletem kolem 1 000 kilometrů, který by se dal snadněji integrovat do ukrajinských letadel.

Další naděje přichází z Německa. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina "velmi brzy" obdrží nové dlouhodobé raketové systémy. I když konkrétní typ nebyl zveřejněn, očekává se, že půjde o zbraně s větším dosahem než dosud používané systémy. 

Související

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina střela s plochou dráhou letu Tomahawk

Aktuálně se děje

včera

včera

Prezident Trump

Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud

Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.

včera

včera

Jeroným Tejc

Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

včera

Ruská armáda

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

včera

Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

včera

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

včera

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

včera

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

včera

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

včera

včera

14. září 2026 21:59

14. září 2026 21:03

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy