Vážná hrozba pro Kreml. Co by Ukrajina mohla zasáhnout v Rusku pomocí raket Tomahawk?

Nedávné spekulace o tom, že Spojené státy by mohly poskytnout Ukrajině střely s plochou dráhou letu Tomahawk, vyvolaly silnou odezvu ve světových médiích i v politických kruzích. Celý příběh začal poté, co americký prezident Donald Trump podle některých zpráv zvažoval možnost, že by Ukrajina získala tyto pokročilé zbraně. Následující den se pak objevily další informace naznačující, že Trump se přímo dotazoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla ochotna zaútočit na klíčová ruská města, pokud by tyto zbraně obdržela. 

Bílý dům se sice k samotnému rozhovoru nevyjádřil, nicméně tisková mluvčí Karoline Leavitt ujistila veřejnost, že Trump „pouze položil otázku, nikoli že by vyzýval k dalšímu zabíjení“. Přesto se informace objevila v době, kdy se vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem viditelně proměňují a kdy NATO oznámilo plán společného nákupu amerických zbraňových systémů pro Ukrajinu.

Odborníci jako Federico Borsari z Centra pro analýzu evropské politiky potvrzují, že střely Tomahawk by pro Ukrajinu představovaly výrazný posun v oblasti schopností provádět útoky na dlouhou vzdálenost. Tomahawk je podzvuková střela schopná velmi přesných útoků na pozemní cíle až do vzdálenosti 2 500 kilometrů. Jak uvedl Borsari, verze poskytnutá Ukrajině by mohla být omezena na 1 700 kilometrů.

Tyto střely, které USA poprvé použily během operace Pouštní bouře v roce 1991, lze odpalovat z lodí i ponorek a jsou známé svou přesností — údajně zasahují cíl s odchylkou menší než 30 metrů. Navíc mají silnou bojovou hlavici o hmotnosti 400 až 450 kilogramů a mohou být přeprogramovány i během letu.

Ukrajina se o Tomahawky zajímá už delší dobu a tyto střely byly zahrnuty do tzv. "plánu vítězství", který Zelenskyj představil tehdejšímu prezidentovi Joeu Bidenovi v říjnu 2024. Důvod je zřejmý: Rusko má v oblasti raket zřetelnou převahu a pravidelně používá své střely, například Kalibr nebo balistické rakety Iskander, k útokům na ukrajinská města.

Zatímco Ukrajina již disponuje západními střelami jako Storm Shadow, jejich dosah činí pouze asi 250 kilometrů. Delší údery jsou dnes prováděny převážně pomocí dronů, které však nesou relativně malou nálož. Jak nedávno poznamenal bývalý ukrajinský poslanec a důstojník SBU Ivan Stupak, "500 kilogramů výbušnin v raketě dokáže udělat výrazně větší škodu než 50kilový dron".

Pokud by Ukrajina skutečně získala Tomahawky, otevřela by se jí možnost útočit na ruské cíle daleko za frontovou linií — včetně Moskvy nebo Petrohradu. Ačkoli jsou tyto metropole dnes často cílem ukrajinských dronových útoků, ty působí spíše psychologický a logistický tlak než skutečné škody. Tomahawky by umožnily přesné údery na klíčovou infrastrukturu s mnohem ničivější silou.

Jedním z prioritních cílů by se pravděpodobně staly ruské letecké základny, ze kterých jsou odpalovány rakety na Ukrajinu. Až doposud byly tyto základny mimo dosah ukrajinských zbraní. Operace „Pavučina“, při níž Ukrajina použila FPV drony na území Ruska k likvidaci letounů, byla výjimečná a plánovala se více než rok. Tomahawky by podobné útoky umožnily mnohem častěji.

Jedním z konkrétních cílů by mohla být letecká základna Olenja v Murmanské oblasti, která je považována za jeden z hlavních bodů, odkud Rusko provádí masivní raketové útoky na Ukrajinu.

Ukrajinská vojenská rozvědka však upozorňuje, že používání Tomahawků by nebylo jednoduché. Podle jejího zástupce Vadima Skibického je hlavním problémem to, že tyto rakety se obvykle odpalují z námořních platforem nebo strategických bombardérů, které Ukrajina nemá. A i v případě pozemního odpalu by bylo nutné dodat celý startovací systém, což by logisticky představovalo velkou výzvu.

Borsari poznamenává, že je nepravděpodobné, že by USA Ukrajině poskytly celou zbraňovou sestavu. Alternativou by tak mohl být systém JASSM — Joint Air-to-Surface Standoff Missile — s doletem kolem 1 000 kilometrů, který by se dal snadněji integrovat do ukrajinských letadel.

Další naděje přichází z Německa. Kancléř Friedrich Merz oznámil, že Ukrajina "velmi brzy" obdrží nové dlouhodobé raketové systémy. I když konkrétní typ nebyl zveřejněn, očekává se, že půjde o zbraně s větším dosahem než dosud používané systémy. 

Související

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina střela s plochou dráhou letu Tomahawk

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Hillary Clintonová

Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa

Šest hodin ve čtvrtek vypovídala bývalá americká ministryně zahraničí a neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová před kongresovou komisí, která vyšetřuje zločiny sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Někdejší politička řekla, o zločinech nevěděla. Zákonodárce vyzvala, aby vyslechli také současného prezidenta Donalda Trumpa. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Počasí

Počasí bude i o víkendu nadále jarní

Poslední únorový víkend přinese do České republiky velmi proměnlivé počasí, které bude zpočátku připomínat spíše jaro. V sobotu se očekává převážně polojasná až jasná obloha. První ranní hodiny však mohou řidičům i chodcům zkomplikovat místní mlhy nebo nízká oblačnost, které mohou být vlivem nízkých teplot i mrznoucí.

včera

Hillary Clintonová

Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina

Hillary Clintonová dnes předstoupila před sněmovní výbor pro dohled, aby vypovídala v souvislosti s vyšetřováním kriminálních aktivit Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové. Ve svém úvodním prohlášení, které zveřejnila také na síti X, kategoricky popřela jakoukoli spojitost s touto dvojicí. Uvedla, že nikdy neletěla Epsteinovým letadlem, ani nenavštívila jeho ostrov, domovy nebo kanceláře.

včera

NATO

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

včera

Instagram

Instagram chystá novinku. Ocenit by ji měli hlavně rodiče

Internetový gigant Meta chystá na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích. 

včera

včera

včera

včera

Harry a Meghan v novém dokumentu z produkce Netflix.

Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku

Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci. 

včera

Polské Pendolino se objeví na české železnici.

Polské Pendolino se poprvé objeví na české železnici

Cestující Českých drah se mohou těšit na mimořádnou příležitost svézt se nejrychlejším vlakem našich severních sousedů. Od 9. března do 17. června 2026 nasadí ČD ve spolupráci s polským národním dopravcem PKP Intercity na vnitrostátní vlaky SC 511 / 516 na trase Praha – Bohumín a zpět vysokorychlostní vlakovou jednotku ED250 Pendolino. Jízdy v pravidelném provozu s cestujícími proběhnou v rámci probíhajícího schvalovacího procesu této jednotky pro provoz v České republice. Bude to poprvé, kdy polské Pendolino projde pravidelným provozem mimo Polsko.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Pohonné hmoty zdražují. Obrat v trendu se zatím nedá čekat

Pohonné hmoty v Česku během uplynulého týdne zdražovaly, růst cen se týkal benzinu i nafty. Příčinou je napětí kolem Íránu, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nevylučuje další úder proti íránskému jadernému programu. 

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá

Severokorejský diktátor Kim Čong-un vyjádřil záměr rozšířit jaderný arzenál a vyzval Washington, aby respektoval jadernou sílu jeho země. Podle Kima spolu mohou Severokorejci a Američané vycházet, pokud Bílý dům akceptuje, že Pchjongjang si ponechá jaderné zbraně. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

včera

Přestřelka na moři. Kubánci zastřelili čtyři lidi ze člunu registrovaného v USA

Kubánská pohraniční stráž zastřelila čtyři lidi na motorovém člunu registrovaném ve Spojených státech amerických. Podle Havany se jednalo o kubánské občany žijící v USA. O události informovala BBC. Případ po vlastní ose vyšetřují i Američané. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy