NATO plánuje rekordní výdaje na obranu. Dokážou to evropské státy utáhnout?

Na červnovém summitu v Haagu se státy NATO dohodly na novém cíli: výdaje na obranu by do roku 2035 měly dosáhnout 5 % hrubého domácího produktu (HDP), tedy více než dvojnásobku současného dvouprocentního standardu. Tento krok, po kterém americký prezident Donald Trump dlouhodobě volá, má reagovat na agresivní chování Ruska a na skutečnost, že Spojené státy se stahují z role hlavního bezpečnostního garanta Evropy.

Podle ekonomů jde o bezprecedentní mírové navýšení výdajů na obranu. „Takto masivní růst v době míru nemá obdoby,“ uvedl prezident Německého institutu pro výzkum hospodářství (DIW) Marcel Fratzscher. Pro státy se zadluženými rozpočty to znamená bolestivé rozhodování: buď seškrtají jiné výdaje, zvýší daně, nebo si více půjčí – každá z těchto možností je však buď politicky neprůchodná, nebo dlouhodobě neudržitelná.

Evropská unie sice očekává, že její členské země sdružené v NATO letos dohromady poprvé splní současný dvouprocentní cíl, a to díky zvýšeným výdajům po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Nový pětiprocentní závazek však nastavuje laťku výrazně výše: 3,5 % HDP má jít na „jádrovou“ obranu – například na zbraně – a 1,5 % na podpůrnou infrastrukturu. To pro některé země znamená desítky miliard eur ročně navíc.

Frank Gill z agentury S&P Global Ratings varuje, že už samotné dosažení 3,5 % HDP si vyžádá obrovské půjčky. A pokud se státy rozhodnou snížit jiné výdaje, narazí na další problém – stárnoucí populace. „Výdaje na důchody a zdravotní péči rychle rostou a škrtat v těchto oblastech je politicky téměř nemožné,“ řekl Gill pro CNN.

Stejný názor má i Fratzscher. Podle něj není pro většinu evropských států reálné šetřit na důchodech nebo zdravotní péči. „Evropa rychle stárne. Je naprosto iluzorní si myslet, že by vlády mohly v těchto oblastech najít úspory,“ říká. Jedinou dlouhodobě udržitelnou cestou financování obrany podle něj zůstává zvýšení daní – jenže pro to zatím není politická vůle ani veřejná podpora.

Alternativa v podobě vyššího zadlužení je rovněž problematická. Mnoho evropských států má již nyní veřejný dluh na úrovni nebo nad úrovní svého HDP. Podle odhadů S&P Global Ratings by navýšení výdajů na obranu mohlo do roku 2035 zvýšit celkový dluh evropských členů NATO (včetně Velké Británie) o zhruba 2 biliony dolarů. Vzhledem ke společnému HDP 23,1 bilionu dolarů (údaje Světové banky z roku 2024) by to znamenalo značný nárůst zátěže.

Nejvíce ohrožené by byly země jako Itálie, Francie či Belgie, které už nyní patří mezi státy s nejvyšším poměrem dluhu k HDP – 135 %, 113 % a 105 %. Ve Francii premiér François Bayrou nedávno varoval, že pokud se nic nezmění, jen úroky z francouzského dluhu dosáhnou v roce 2029 částky 100 miliard eur, což by se stalo nejvyšší jednotlivou výdajovou položkou státního rozpočtu.

Evropská unie se snaží vytvořit prostor pro vyšší investice do obrany. Výdaje na obranu byly vyňaty ze striktních pravidel rozpočtové disciplíny a plánuje se i vznik zvláštního fondu ve výši 150 miliard eur, z nějž si členské státy budou moci výhodně půjčovat.

Nicméně podle některých expertů by členské státy měly zvážit i radikálnější přístup. „Mohou to prostě neudělat. Nemusí zvyšovat výdaje,“ tvrdí Guntram Wolff z bruselského think-tanku Bruegel. Jako příklad uvádí Španělsko, které už oznámilo, že pětiprocentního cíle nedosáhne, protože by to ohrozilo jeho sociální výdaje. V roce 2024 Španělsko utratilo na obranu pouze 1,28 % HDP.

Wolff uzavírá, že nejlepším ukazatelem výdajů na obranu v Evropě není závazek ze summitu NATO, ale vzdálenost dané země od Moskvy. A tak zatímco některé státy mohou v nadcházející dekádě přehodnocovat své závazky, jiné budou stát před nelehkou volbou: buď se výrazně zadluží, nebo se pustí do nepopulárních reforem.