Evropské bezpečí není samozřejmostí. Putin se nezastaví v Kyjevě, varují experti

Navzdory neústupné odolnosti Ukrajiny je situace stále neuvěřitelně křehká a její obrana visí na vlásku. Delegace čtyř autorů navštívila Kyjev po masivním ruském dronovém útoku, který zničil obytné budovy. Při návštěvě fronty obdrželi jasné poselství: bez další vojenské pomoci Ukrajina riskuje ztrátu dalšího území, což by znamenalo i ohrožení evropské bezpečnosti.

Autoři zdůrazňují, že ruské cíle nejsou omezeny jen na zničení Ukrajiny. „Kreml se nesnaží pouze o zničení Ukrajiny, ale chce destabilizovat Evropskou unii, kterou považuje za slabou a zkaženou,“ varují. Pokud Rusko uspěje, nejen že se hybridní útoky proti Evropě ještě zesílí, ale může dojít i k přímé agresi vůči členským státům EU a NATO, využívajícím zdroje dobytého ukrajinského území.

Tento vývoj by nejen geopoliticky, ale i ideově oslaboval Evropu. Ukrajinský odpor v současnosti totiž odvádí ruské síly, které by jinak mohly být použity na podporu autoritářských režimů v Sýrii nebo Íránu. Případné ruské vítězství by poslalo jasný signál světu: agresivní autoritářství vítězí a demokracie nedokázala ochránit ani své vlastní hranice.

Evropské bezpečí není samozřejmostí, připomínají autoři. V době, kdy některé evropské vlády stále svádějí pozornost na rozpočtové schodky nebo populistické požadavky, se na východních hranicích Evropy odehrává existenční boj o budoucnost kontinentu.

I přes neuvěřitelné těžkosti existuje naděje. Ukrajina má potenciál vyrábět velkou část potřebné výzbroje doma. Podle odborníků by využití této domácí výrobní kapacity, odhadované na 10–15 miliard dolarů ročně, mohlo pomoci zamezit ruským úspěchům na bojišti již v roce 2025. Ukrajina se tak může stát v boji o svou existenci méně závislá na zahraniční podpoře.

Autoři tvrdí, že i kdyby USA přestaly Ukrajinu podporovat (což není vyloučeno vzhledem k domácí politice), Evropa má dostatek zdrojů k tomu, aby pomoc převzala. Ukrajinské nevojenské výdaje, jako jsou důchody či platy lékařů, kryje vlastními daněmi. Avšak pro vedení války a výrobu zbraní potřebuje 30–40 miliard dolarů ročně navíc.

V současnosti Evropa poskytuje Ukrajině přibližně 0,2 % svého HDP. Autoři varují, že navýšení této pomoci na 0,6 % (což by odpovídalo 110–120 miliardám dolarů ročně) by bylo dostatečné k tomu, aby Ukrajina mohla zastavit ruský postup. Tento krok by zároveň odpovídal již plánovanému navýšení výdajů na obranu v rámci NATO (5 % HDP).

Tato investice by nejen pomohla Ukrajině, ale poskytla by prostor pro budování silné evropské obrany, posílení obranného průmyslu a vytvoření trvalých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Současně by to poslalo jasný signál Spojeným státům: Evropa není závislá, ale bere svou budoucnost do vlastních rukou.

„Ukrajinci jsou připraveni každý večer zemřít a každé ráno jít do práce,“ říká jeden z ukrajinských představitelů v citovaném komentáři. „Pokud nechceme, aby naše děti umíraly, musíme také jít do práce – a dát Ukrajině nástroje ke své obraně.“

Závěrečné poselství je nekompromisní: kdy jindy než teď, v létě 2025, má Evropa ukázat, že je ochotna udělat pro svou obranu vše potřebné? Nadcházející summit NATO se stává klíčovým okamžikem, kdy evropské země musí dát jasně najevo, že za svou svobodu bojují nejen slovy, ale i konkrétními činy.