Čínský převrat: Pokuty za příliš mnoho dětí jsou minulostí. Dnes za ně úřady naopak platí

„Sotva jsme přežívali,“ vzpomíná Li. Tehdy devítiletý chlapec byl nucen dospět přes noc, převzal většinu domácích prací a o prázdninách pomáhal matce v jejím stánku.

Dnes, ve svých 25 letech, Li tvrdí, že nemá v plánu mít děti – což je postoj, který se u jeho generace stává čím dál běžnějším a který znepokojuje čínskou vládu, jež se nyní snaží předejít populační krizi, kterou sama způsobila.

Po desetiletí čínští představitelé tlačili na páry, aby měly méně dětí, prostřednictvím vysokých pokut, nucených potratů a sterilizací, a nyní naléhají na Liho generaci, aby měla dětí více.

Minulý týden, v poslední snaze zvýšit klesající porodnost, Čína oznámila, že rodičům poskytne každoroční příspěvek 3 600 jüanů (500 dolarů) na každé dítě do věku tří let, a to od 1. ledna. Pro mnoho mladých lidí, jako je Li, však tato nabídka nemá žádný efekt.

„Náklady na výchovu dítěte jsou obrovské a 3 600 jüanů ročně je jen kapka v moři,“ říká Li, který si vzal studentskou půjčku na studium magisterského programu v oblasti zdravotnických služeb v Pekingu.

V Číně stojí výchova dítěte do 18 let průměrně 538 000 jüanů (75 000 dolarů), což je více než šestnáctinásobek hrubého domácího produktu na hlavu – což ji činí jedním z nejdražších míst na světě pro rodičovství v relativních termínech, jak vyplývá z nedávné studie Pekingského výzkumného institutu pro populační výzkum.

V Šanghaji náklady přesahují 1 milion jüanů a Peking je s 936 000 jüany těsně za ním.

„Mít děti by znamenalo jen další problémy. Nejsem kapitalista, nebo něco podobného, a moje dítě by pravděpodobně nemělo moc dobrý život,“ říká Li, který se obává o své pracovní vyhlídky a zvažuje doktorát.

Tento pesimistický pohled na rodičovství – podpořený zpomalující ekonomikou a rostoucí nezaměstnaností mladých lidí – představuje hlavní překážku pro vládu, která se snaží mladé lidi přimět k manželství a zakládání rodin.

Po zrušení politiky jednoho dítěte v roce 2016, která umožnila párům mít dvě děti, a poté tří děti v roce 2021, pokračuje porodnost v poklesu. Populace nyní klesá již tři roky po sobě, přestože v minulém roce došlo k mírnému nárůstu počtu narozených dětí, a odborníci varují před ještě prudším poklesem.

Nově oznámený národní příspěvek na péči o děti představuje významný krok v rámci čínské pro-porodní kampaně.

Po mnoho let se místní úřady pokoušely o různé incentivy – od daňových úlev, výhod pro bydlení a hotovostních dávek až po prodlouženou mateřskou dovolenou. Nyní centrální vláda přebírá vedení s jednotným národním programem a alokuje 90 miliard jüanů (12,54 miliardy dolarů) na příspěvky, které mají letos pomoci 20 milionům rodin.

„Už to není jen místní experiment. Je to signál, že vláda vidí krizi porodnosti jako urgentní a národní,“ říká Emma Zang, demografka a profesorka sociologie na Yale University. „Poselství je jasné: už vám neříkáme jen, abyste měli děti, konečně dáváme nějaké peníze na stůl.“

Nový systém, který také nabízí částečné příspěvky pro děti do tří let narozené před rokem 2025, byl způsobilými rodiči uvítán, ale Zang říká, že je nepravděpodobné, že by tento krok výrazně ovlivnil porodnost. Podobné politiky selhaly i v jiných východoasijských společnostech, jako je Japonsko a Jižní Korea, dodala.

Pro mnoho mladých Číňanů, kteří čelí nedostupným cenám nemovitostí, dlouhým pracovním dnům a nestabilnímu trhu práce, příspěvek ani zdaleka neřeší hluboké obavy, které stojí za jejich neochotou založit rodinu.

„Není to jen o nákladech. Mnoho mladých dospělých je skeptických ohledně budoucnosti, jako je pracovní bezpečnost, stárnoucí rodiče, společenský tlak, takže hotovostní pomoc neřeší emocionální únavu, které dnes čelí,“ řekla Zang.

Ironie přechodu od pokutování rodičů za neschválené porody k jejich motivování k tomu, aby měli více dětí, je patrná i na čínských mileniálech a generaci Z – zejména na těch, kteří byli svědky tvrdých trestů politiky jednoho dítěte.

Na čínských sociálních médiích někteří uživatelé zveřejnili fotografie starých účtenek, které ukazují pokuty, které jejich rodiče zaplatili za jejich narození nebo narození jejich sourozenců.

Mezi nimi je i Gao, která vyrůstala v odlehlých horách provincie Guizhou. Guizhou je jednou z nejchudších oblastí Číny a byla jednou z těch, které měly výjimku z politiky jednoho dítěte, což umožnilo venkovským párům mít druhé dítě, pokud to první dítě byla dívka – ústupek vzhledem k tradiční čínské preferenci pro syny.

Dnes 27letá Gao říká, že o manželství a rodičovství nemá žádný zájem. „Jsem si vědoma toho, že dítěti nemohu poskytnout dobré prostředí pro vzdělání a život, rozhodnutí nemít dítě je také projevem laskavosti,“ řekla. „Rozhodně nechci, aby moje dítě vyrůstalo jako já… bez šance na vzestup a bojující na dně společnosti, stejně jako já.“