PŮVODNÍ ZPRÁVA | ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Redakce EuroZprávy.cz oslovila české politické strany s otázkou, jak nahlížejí na zákaz propagace komunistických symbolů, který má vstoupit v platnost začátkem příštího roku jako součást novelizace trestního zákoníku. V rámci ankety odpovědělo pět zástupců napříč politickým spektrem. Strany jako ODS, ANO, Motoristé sobě či Stačilo! se k tématu do uzávěrky nevyjádřily.

Matěj Ondřej Havel, místopředseda TOP09, má na zákaz jasný názor. „Hranice svobody projevu končí tam, kde začíná šíření nenávistné a zhoubné propagandy. Nacismus i komunismus jsou ničivé ideologie, které na světě zavraždily přinejmenším desítky milionů lidí,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz.

„S vědomím, že komunisté v naší zemi přímo zavraždili asi 250 lidí, tisíce jich perzekuovali, pozavírali, zničili svobodu dvou generací a národní hospodářství tak, že jsme dodnes nedohnali vyspělé země, pokládám zákaz propagace komunistických symbolů za navýsost správný, podpořil jsem ho,“ dodal Havel.

Podobně zákaz zhodnotila poslankyně za Starosty a nezávislé Barbora Urbanová. „Zákaz podporujeme, protože každá svoboda i právo má své meze – a těmi jsou zejména situace, kdy narážejí nebo ohrožují jiná práva a svobody,“ nastínila pro EuroZprávy.cz.

„S ohledem na to, že komunistický režim má na svědomí desítky milionů životů po celém světě a je spojován i s potlačováním dalších lidských práv (paradoxně včetně svobody projevu), je třeba se k tomu tímto způsobem postavit. Stejně jako v případě jiných nedemokratických myšlenkových proudů. Zákaz zároveň dlouhodobě působí i jako varování před tím, aby se podobné režimy nevracely,“ poznamenala Urbanová.

Podle lídra ústecké kandidátky strany Volt Michala Ketnera jsou zákazy komunistických symbolů jen povrchní gesta, která zakrývají skutečné problémy. „Místo aby se řešilo, jak fungovala moc za minulého režimu, zakazují se srpy a kladiva,“ podotkl pro EuroZprávy.cz.

Doporučené články

„Absurdní je situace, kdy to prosazuji strany, které mají členy, kteří sami těžili z minulého režimu a dnes se tváří jako velcí antikomunisté. Tak si jen myjí ruce a upevňují si vlastní moc. Problém ale nejsou symboly – ten je v zločinných idejích a institucích, co je tlačí. Zakazování symbolů je spíš nebezpečná hra se svobodou než opravdové poučení z minulosti,“ shrnul Ketner.

Václav Pláteník, místopředseda KDÚ-ČSL a náměstek ministra zdravotnictví, se zákazem rovněž souhlasí. „Z našeho pohledu se jedná o správné rozhodnutí, které ostatně podpořili i naši poslanci. Oba totalitní režimy (nacismus i komunismus) napáchaly mnoho zla včetně milionů obětí,“ upozornil pro EuroZprávy.cz.

„Považujeme za správné, aby bylo vychvalování jednoho z těchto režimů postaveno na stejnou roveň, jako vychvalování toho druhého. Toto opatření chrání demokracii a brání relativizaci totalitních ideologií. Nejde o útok na svobodu projevu, ale zásah proti propagaci režimů, které usilují o potlačení svobod,“ doplnil Pláteník.

Jako zásah do svobody projevu ale tento zákaz označil poslanec za SPD Jaroslav Foldyna.Každý by měl mít právo, užívat symboly, jaké uzná za vhodné – ostatně; je to hlavně jeho vizitka. Podstatnější než odznáčky a vlajky je ale skutečné konání,“ míní

„Zde je, ohledně komunistických symbolů, potřeba jasně říci, že nejagresivnější a nejdestruktivnější teze marxismu, tedy marxismu dle výkladu L. D. Trockého a jeho ideových pokračovatelů, dnes do společnosti zavádějí strany, které se ke komunismu, či marxismu, nejenže formálně nehlásí, ale dokonce proti němu, ovšem jen ve verbální rovině, bojují. Dobrým příkladem může být třeba hnutí STAN, Piráti, nebo TOP 09,“ upřesnil Foldyna.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.
Marek Ženíšek Původní zpráva

ANKETA: Jak dál s válkou na východě? Politici se přou o pomoc Ukrajině i o to, kdy mluvit s Ruskem

Podpora Ukrajiny i otázka obnovení vztahů s Ruskem zůstávají mezi českými politiky kontroverzním tématem. Zatímco většina vládních a liberálních představitelů považuje pomoc Kyjevu za otázku bezpečnosti celé Evropy, SPD se staví proti jakékoli státní podpoře. EuroZprávy.cz zjišťovaly postoje napříč politickým spektrem. Jde o první díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Více souvisejících

anketa politici Václav Pláteník Barbora Urbanová

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy