PŮVODNÍ ZPRÁVA | ANKETA: Jak dál s válkou na východě? Politici se přou o pomoc Ukrajině i o to, kdy mluvit s Ruskem

Redakce EuroZprávy.cz oslovila české politiky s dotazem, jak hodnotí další vojenskou a politickou podporu Ukrajiny a zda si dovedou představit obnovení vztahů s Ruskou federací. Odpovědi poskytli zástupci pěti stran. Shoda panuje mezi vládními a proevropskými stranami, kriticky se vyjádřil pouze poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Strany jako ODS, ANO, Motoristé sobě či Stačilo! se k tématu do uzávěrky nevyjádřily.

Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace ze strany TOP09, za podporou Ukrajiny bezvýhradně stojí. „Ukrajině nejlépe pomůžeme tím, když ji spolu s ostatními umožníme mít takovou armádu, která se ubrání agresorovi. Děláme to pro Ukrajinu, ale i pro nás. Pokud si agresoři vyzkoušejí, že si mohou dělat co chtějí a zabírat území, jak se jim zlíbí, pochopitelně půjdou dál. Proto pomáháme a naše muniční iniciativa je v tomto směru klíčová,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.

Jasný názor má také na obnovení vztahů s Ruskou federací. „Narovnání vztahů s Ruskem bude možné tehdy, až přestane vraždit, vyhrožovat a bude mít jiné vedení,“ upřesnil Ženíšek.

Europoslanec za Starosty a nezávislé Jan Farský se s tímto postojem více méně ztotožňuje s tím, že Ukrajinu je potřeba „více a rychleji“ podporovat „vojensky, politicky, humanitárně“. „Ukrajinci bojují i za nás, tvoří evropský štít obrany před ruskými imperialistickými choutkami. Každý den ruské agrese stojí západní svět peníze a Ukrajinu i lidské životy,“ uvedl pro EuroZprávy.cz.

„Když režim Vladimira Putina nezastavíme, bude pokračovat. Není to naše nepodložená obava. To jsou vyřčené plány lidí z Putinova okolí. Podpora Ukrajiny je tak součástí obrany Česka. Kreml rozumí jenom síle. Musíme proto vyvíjet větší tlak na Rusko – ekonomicky prostřednictvím sankcí a vojensky – dodanými zbraněmi Ukrajině,“ pokračoval Farský.

Sdílel také svůj pohled na obnovu vztahů s Moskvou. „Debaty o obnovení vztahů s Ruskem jsou předčasné. Jsem přesvědčen, že pokud bude nadále u moci Putin, není to možné. Agresorův apetit i přístup k sousedům je neměnný od 90. let,“ podotkl.

Jan Farský Foto: Facebook Farský, Jan

Za podporou Ukrajiny stojí také Adam Hruška, místopředseda strany Volt. „Ukrajině musíme pomáhat tak dlouho, jak bude potřeba. Když se Rusko nezastaví tam, může za pár let ohrožovat i nás a naše hranice. Pád Ukrajiny by znamenal další vlny uprchlíků, zdražení energií a konec bezpečné Evropy. Nejde jen o solidaritu, ale o naši vlastní bezpečnost a naše vlastní zájmy,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz.

I on má velmi přímý názor na obnovení vztahů s Ruskem. „S Ruskem, které se neštítí unášet nevinné děti, nemá smysl jednat, dokud neukončí válku a neuzná svou vinu. Mír nemůže znamenat kapitulaci Ukrajiny, ale spravedlnost a bezpečnost pro všechny,“ upozornil Hruška.

Václav Pláteník, místopředseda KDÚ-ČSL a náměstek ministra zdravotnictví, s vládními stranami souhlasí. „S podporou Ukrajiny začala ČR bezprostředně po vypuknutí konfliktu a otázku jejího pokračování považujeme za velmi důležitou. Pokud chceme žít v mírové a stabilní Evropě, musíme Ukrajině nadále pomáhat – politicky, ekonomicky i vojensky. Pokračování pomoci musí být strategické, koordinované s evropskými partnery a musí odpovídat vývoji aktuální situace,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.

„Podpora Ukrajiny pro nás neznamená jen jednorázové gesto solidarity, ale jedná se o dlouhodobou investici do bezpečnosti, svobody a pořádku v Evropě. Zároveň je to i morální postoj vůči zemi, která byla brutálně napadena jen proto, že si zvolila západní směřování,“ doplnil Pláteník.

Poznamenal, že „o obnovení vztahů s Ruskem aktuálně vůbec nemůže být řeč.“

Podle Jaroslava Foldyny, poslance za SPD, Česká republika „nemá důvod vměšovat se do sporu mezi Ruskem a Ukrajinou, a proto by podpora Ukrajiny na státní úrovni měla okamžitě skončit“. „Pokud se ovšem jednu ze stran konfliktu rozhodne podporovat jakýkoli soukromý subjekt, tak je to jeho věc,“ podotkl pro EuroZprávy.cz.

Obnovení vztahů s Ruskou federací nevnímá jako příliš velký problém, jen podle něj je potřeba změnit politický leadership v Česku. „Když nepočítáme ukončení vlády Petra Fialy, protože s těmi lidmi by se dnes v Moskvě nikdo nebavil, tak k obnovení standardních vztahů s Ruskem není potřeba žádných zvláštních okolností,“ upřesnil.