Americký prezident Donald Trump svým bleskovým zásahem proti Nicolási Madurovi rozehrál hru s vysokými sázkami, která však v mnohých vyvolává noční můry z dřívějších katastrofálních pokusů o změnu režimů. Zatímco miliony Američanů se první sobotu roku 2026 probudily s otázkou, zda jsou jejich synové a dcery ve válce, Trumpův krok již stihl otřást základy americké globální moci i zbytky ústavních omezení prezidentských pravomocí.
Oficiálním zdůvodněním operace je tvrzení, že Maduro stál v čele „kartelového státu“, který skrze obchod s drogami přímo ohrožuje bezpečnost Spojených států. Kritici však namítají, že Trump roli Venezuely v narkoterorismu záměrně zveličuje. Jeho neskrývaná radost z používání „velké hole“ na vlastním geopolitickém dvorku spíše naznačuje ambicióznější motivy, než je pouhý boj proti zločinu.
Šok z celého zásahu umocňuje fakt, že Trumpova politická filozofie byla dosud zakořeněna v odporu k operacím typu „vystřel a zapomeň“. Nyní se zdá, že heslo „Amerika na prvním místě“ nekončí, ale naopak dostalo obrovské dávky adrenalinu. Trump v Mar-a-Lago varoval, že americká dominance na západní polokouli už nikdy nebude zpochybněna, čímž oživil vzpomínky na éru svrhávání nepohodlných lídrů ve prospěch loutkových vlád.
Pokud by Trumpův hazard vyšel, mohl by přinést stabilitu regionu, návrat uprchlíků a oslabení vlivu Ruska a Číny. Úspěšná operace bez amerických obětí na životech navíc posiluje jeho kult silného muže u republikánských voličů. Riziko je však obrovské. Demokraté již nyní operaci ostře kritizují jako zneužití moci a obcházení Kongresu, který jako jediný může vyhlásit válku.
Sobotní tisková konference v Mar-a-Lago, kde Trump triumfálně oznamoval Madurovo zadržení, byla podle mnohých nasáklá pýchou. Mnohým připomněla moment „mise splněna“ George W. Bushe v roce 2003, krátce předtím, než se Irák propadl do krvavého chaosu. Venezuela se svými 31 miliony obyvatel a rozvrácenou ekonomikou je ideálním kandidátem na podobný společenský kolaps.
Trumpovy plány pro budoucnost země jsou sice vágní, ale ve své upřímnosti šokující. „Budeme tu zemi řídit, dokud neproběhne řádný přechod,“ prohlásil prezident a nezapomněl zmínit ropu. Americké těžařské firmy mají převzít kontrolu nad zdroji, které si Spojené státy podle Trumpa „měly vzít už dávno“. Jde o moderní formu kolonialismu, která se už ani nesnaží skrývat za diplomatické fráze.
Zatímco venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová mluví o „únosu“ prezidenta a Čína s Ruskem vyjadřují znepokojení, americký ministr obrany Pete Hegseth nešetří chválou. Podle něj Trump ukázal odvahu, která nemá v historii obdoby. Demokraté v Senátu, vedení Jackem Reedem, však varují, že prezident bude muset nést plnou odpovědnost za jakékoliv následné krveprolití.
Předpovědět další vývoj je téměř nemožné. Scénář z Iráku se nemusí opakovat, protože Venezuela postrádá náboženské a kmenové rozbroje, které zničily Bagdád. Na druhou stranu se Trump svým zásahem stal přímým vlastníkem budoucnosti Venezuely. Ať už přijde mír, občanská válka nebo jen jiný typ diktatury pod taktovkou Washingtonu, zodpovědnost padá na hlavu 47. amerického prezidenta.
Související
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Počasí: Příští týden budou noční teploty klesat pod bod mrazu
včera
Španělsko po tragédii vyhlásilo třídenní státní smutek, zrušilo všechna fotbalová utkání
včera
Pavel ocenil 51 osobností. Státní vyznamenání dostali Kubera, Čáslavská, Forman, vědci i sportovci
včera
DOKUMENT: Projev prezidenta Petra Pavla při příležitosti předávání státních vyznamenání
včera
Předávání státních vyznamenání: Pavel varoval před riziky, politiky vyzval k odpovědnosti
včera
Pavel vystoupí s projevem, pak předá státní vyznamenání. Obdrží jej 51 osobností
včera
Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech
včera
Brněnští studenti vyhlásili stávku na podporu nezávislosti médií
včera
Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu
včera
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
Aktualizováno včera
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
včera
Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států
včera
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
včera
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
včera
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
včera
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno 27. října 2026 22:05
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
27. října 2026 20:36
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
27. října 2026 19:18
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
27. října 2026 18:03
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.
Zdroj: Libor Novák