USA hrozí druhý Irák, varují kritici. Trump ukázal odvahu, která nemá v historii obdoby, reaguje jeho okolí

Americký prezident Donald Trump svým bleskovým zásahem proti Nicolási Madurovi rozehrál hru s vysokými sázkami, která však v mnohých vyvolává noční můry z dřívějších katastrofálních pokusů o změnu režimů. Zatímco miliony Američanů se první sobotu roku 2026 probudily s otázkou, zda jsou jejich synové a dcery ve válce, Trumpův krok již stihl otřást základy americké globální moci i zbytky ústavních omezení prezidentských pravomocí.

Oficiálním zdůvodněním operace je tvrzení, že Maduro stál v čele „kartelového státu“, který skrze obchod s drogami přímo ohrožuje bezpečnost Spojených států. Kritici však namítají, že Trump roli Venezuely v narkoterorismu záměrně zveličuje. Jeho neskrývaná radost z používání „velké hole“ na vlastním geopolitickém dvorku spíše naznačuje ambicióznější motivy, než je pouhý boj proti zločinu.

Šok z celého zásahu umocňuje fakt, že Trumpova politická filozofie byla dosud zakořeněna v odporu k operacím typu „vystřel a zapomeň“. Nyní se zdá, že heslo „Amerika na prvním místě“ nekončí, ale naopak dostalo obrovské dávky adrenalinu. Trump v Mar-a-Lago varoval, že americká dominance na západní polokouli už nikdy nebude zpochybněna, čímž oživil vzpomínky na éru svrhávání nepohodlných lídrů ve prospěch loutkových vlád.

Pokud by Trumpův hazard vyšel, mohl by přinést stabilitu regionu, návrat uprchlíků a oslabení vlivu Ruska a Číny. Úspěšná operace bez amerických obětí na životech navíc posiluje jeho kult silného muže u republikánských voličů. Riziko je však obrovské. Demokraté již nyní operaci ostře kritizují jako zneužití moci a obcházení Kongresu, který jako jediný může vyhlásit válku.

Sobotní tisková konference v Mar-a-Lago, kde Trump triumfálně oznamoval Madurovo zadržení, byla podle mnohých nasáklá pýchou. Mnohým připomněla moment „mise splněna“ George W. Bushe v roce 2003, krátce předtím, než se Irák propadl do krvavého chaosu. Venezuela se svými 31 miliony obyvatel a rozvrácenou ekonomikou je ideálním kandidátem na podobný společenský kolaps.

Trumpovy plány pro budoucnost země jsou sice vágní, ale ve své upřímnosti šokující. „Budeme tu zemi řídit, dokud neproběhne řádný přechod,“ prohlásil prezident a nezapomněl zmínit ropu. Americké těžařské firmy mají převzít kontrolu nad zdroji, které si Spojené státy podle Trumpa „měly vzít už dávno“. Jde o moderní formu kolonialismu, která se už ani nesnaží skrývat za diplomatické fráze.

Zatímco venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová mluví o „únosu“ prezidenta a Čína s Ruskem vyjadřují znepokojení, americký ministr obrany Pete Hegseth nešetří chválou. Podle něj Trump ukázal odvahu, která nemá v historii obdoby. Demokraté v Senátu, vedení Jackem Reedem, však varují, že prezident bude muset nést plnou odpovědnost za jakékoliv následné krveprolití.

Předpovědět další vývoj je téměř nemožné. Scénář z Iráku se nemusí opakovat, protože Venezuela postrádá náboženské a kmenové rozbroje, které zničily Bagdád. Na druhou stranu se Trump svým zásahem stal přímým vlastníkem budoucnosti Venezuely. Ať už přijde mír, občanská válka nebo jen jiný typ diktatury pod taktovkou Washingtonu, zodpovědnost padá na hlavu 47. amerického prezidenta.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

Více souvisejících

Venezuela ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 8 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy