PŮVODNÍ ZPRÁVA | Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

Česká republika má podle kandidátů do Sněmovny v otázkách bezpečnosti a obrany jasně daný rámec: členství v NATO. EuroZprávy.cz se obrátily na kandidáty s tím, jestli existuje situace, kdy by Česká republika neměla některému spojenci přispěchat na pomoc. „Česko je člen NATO, toho času nemáme alternativu, se všemi právy a povinnostmi člena,“ zdůraznil poslanec za hnutí ANO Jiří Mašek, který kandiduje jako dvojka na Královéhradecku.

Velmi razantně se vyjádřil Martin Exner, čtyřka kandidátky Starostů a nezávislých ve Středočeském kraji. Myšlenku, že by Česko někdy odmítlo pomoci spojencům, smetl ze stolu. „Neexistuje, musíme pomoci vždy. Musíme hrát aktivní a zodpovědnou roli v NATO i v EU. Rusko všechny překvapilo svou drzostí, agresivitou a cynismem, my musíme překvapit Rusko jednotou, odvahou a vzájemnou solidaritou,“ řekl.

Exner navíc varoval, že pasivita by se mohla vymstít: „Jinak nás Rusko může dobývat jednu zemi po druhé podobně, jako to dělalo nacistické Německo, a nakonec i SSSR na začátku 2. světové války. Každá země EU je sama slabší než Rusko, ale dohromady jsme násobně silnější ekonomicky, počtem obyvatel i vojensky.“

Stručně, ale jednoznačně vystoupil také místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Závazky jsou závazné a ty se plní,“ připomněl.

Sestřelovat ruské letouny?

Na otázku sestřelování ruských dronů zazněly od kandidátů důrazy na rozdílné aspekty. Mašek (ANO) trval na striktním postupu podle aliančních pravidel. „Jedině za předpokladu, že neuposlechnou pokynů, poté, co nejprve vzlétnou alianční stroje, které vyzvou narušitele jasnými pokyny, na které nebude narušitel reagovat,“ uvedl.

Exner ze STAN ale akcentoval širší souvislosti. Položil provokativní otázku: „Je otázka, kdo koho zatahuje do střetu – jestli agresor oběť nebo snad oběť agresora? Co by dělalo Rusko, kdyby nad jeho územím létaly drony nebo stíhačky NATO?“ A hned dodal: „Nebojme se, Rusko nikdy neudělalo nic, když Západ překročil jeho údajné červené linie. Přitom samo Rusko přivedlo do Evropy severokorejské vojáky. To bychom měli tolerovat a nebránit se nebo nepomoci partnerům?“

Zatímco Exner sázel na důraznou argumentaci, Bělobrádek (KDU-ČSL) zůstal u jednoduššího shrnutí: „Pokud na nás zaútočí, je třeba se bránit.“

O problému sestřelování ruských letounů promluvila v rozhovoru pro EuroZprávy.cz už v pondělí Jana Černochová (ODS), ministryně obrany a jednička koalice Spolu v Praze. „Rusko lze zastrašit jedině silou a pohotovou reakcí. Těch tzv. náhodných průniků do vzdušného prostoru zemí NATO již bylo dost na to, abychom to skutečně považovali za náhodu či nedopatření. Rusku jsme již dali varování a pokud se budou tyto záležitosti opakovat, pak bychom měli přistoupit k tomu, že budeme tuto techniku sestřelovat,“ shrnula.

Promluvila také o případné reakci Ruska na takový sestřel. „Jsem přesvědčena, že se případné reakci jako Aliance ubráníme. Naše společná reakce na průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru to dokázala. Samozřejmě je pravdou, že na posílení naší protivzdušné obrany musíme ještě hodně zapracovat. Ale děláme pro to řadu konkrétních kroků,“ popsala.

„Řešení protivzdušné obrany je komplexní problém, nejde jen o ochranu proti raketám, ale také proti dronům, letadlům či balistickým střelám. Potřebujeme proto zbraně, které budou schopné zasahovat v různých výškách. Jde i o efektivitu zásahu třeba proti dronům – aby se na sestřelení levných prostředků neplýtvaly extrémně drahé rakety. Tento problém nyní řeší doslova celý svět,“ doplnila.

Že Rusko rozumí zejména síle pro EuroZprávy.cz zdůraznil také vojenský analytik Tomáš Řepa. Spojenci NATO by podle něj měli sestřelovat ruské stoje nad svým územím, protože „pokud jde o jasné nepřátelské a nevyprovokované porušení, spojenci by měli mít prostředky, politickou vůli a vojenské prostředky k tomu jej zastavit“.

Vždy ale záleží na okolnostech. „Když chráníte vlastní území a někdo je tam, kde nemá co dělat, tak bych se vůbec nebavil o následcích. Jestli vůbec něčemu Rusko historicky rozumí, tak je to síla a jasné mantinely,“ připomněl expert.

„Mimochodem už jen to, že se často někde hovoří o tom, co by to mohlo vyvolat, je naskakování na hybridní válku vedenou Ruskem, protože vyvolat strach a nejistotu je jedním z jejich cílů. Místo toho, aby se starali o vlastní zemí, investují do takovýchto operací a provokací. Proto bych vůbec nehovořil o dopadech, ale o adekvátní reakci,“ uzavřel Řepa.