PŮVODNÍ ZPRÁVA | Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.

Česká republika má podle kandidátů do Sněmovny v otázkách bezpečnosti a obrany jasně daný rámec: členství v NATO. EuroZprávy.cz se obrátily na kandidáty s tím, jestli existuje situace, kdy by Česká republika neměla některému spojenci přispěchat na pomoc. „Česko je člen NATO, toho času nemáme alternativu, se všemi právy a povinnostmi člena,“ zdůraznil poslanec za hnutí ANO Jiří Mašek, který kandiduje jako dvojka na Královéhradecku.

Velmi razantně se vyjádřil Martin Exner, čtyřka kandidátky Starostů a nezávislých ve Středočeském kraji. Myšlenku, že by Česko někdy odmítlo pomoci spojencům, smetl ze stolu. „Neexistuje, musíme pomoci vždy. Musíme hrát aktivní a zodpovědnou roli v NATO i v EU. Rusko všechny překvapilo svou drzostí, agresivitou a cynismem, my musíme překvapit Rusko jednotou, odvahou a vzájemnou solidaritou,“ řekl.

Exner navíc varoval, že pasivita by se mohla vymstít: „Jinak nás Rusko může dobývat jednu zemi po druhé podobně, jako to dělalo nacistické Německo, a nakonec i SSSR na začátku 2. světové války. Každá země EU je sama slabší než Rusko, ale dohromady jsme násobně silnější ekonomicky, počtem obyvatel i vojensky.“

Stručně, ale jednoznačně vystoupil také místopředseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Závazky jsou závazné a ty se plní,“ připomněl.

Sestřelovat ruské letouny?

Na otázku sestřelování ruských dronů zazněly od kandidátů důrazy na rozdílné aspekty. Mašek (ANO) trval na striktním postupu podle aliančních pravidel. „Jedině za předpokladu, že neuposlechnou pokynů, poté, co nejprve vzlétnou alianční stroje, které vyzvou narušitele jasnými pokyny, na které nebude narušitel reagovat,“ uvedl.

Exner ze STAN ale akcentoval širší souvislosti. Položil provokativní otázku: „Je otázka, kdo koho zatahuje do střetu – jestli agresor oběť nebo snad oběť agresora? Co by dělalo Rusko, kdyby nad jeho územím létaly drony nebo stíhačky NATO?“ A hned dodal: „Nebojme se, Rusko nikdy neudělalo nic, když Západ překročil jeho údajné červené linie. Přitom samo Rusko přivedlo do Evropy severokorejské vojáky. To bychom měli tolerovat a nebránit se nebo nepomoci partnerům?“

Zatímco Exner sázel na důraznou argumentaci, Bělobrádek (KDU-ČSL) zůstal u jednoduššího shrnutí: „Pokud na nás zaútočí, je třeba se bránit.“

O problému sestřelování ruských letounů promluvila v rozhovoru pro EuroZprávy.cz už v pondělí Jana Černochová (ODS), ministryně obrany a jednička koalice Spolu v Praze. „Rusko lze zastrašit jedině silou a pohotovou reakcí. Těch tzv. náhodných průniků do vzdušného prostoru zemí NATO již bylo dost na to, abychom to skutečně považovali za náhodu či nedopatření. Rusku jsme již dali varování a pokud se budou tyto záležitosti opakovat, pak bychom měli přistoupit k tomu, že budeme tuto techniku sestřelovat,“ shrnula.

Promluvila také o případné reakci Ruska na takový sestřel. „Jsem přesvědčena, že se případné reakci jako Aliance ubráníme. Naše společná reakce na průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru to dokázala. Samozřejmě je pravdou, že na posílení naší protivzdušné obrany musíme ještě hodně zapracovat. Ale děláme pro to řadu konkrétních kroků,“ popsala.

„Řešení protivzdušné obrany je komplexní problém, nejde jen o ochranu proti raketám, ale také proti dronům, letadlům či balistickým střelám. Potřebujeme proto zbraně, které budou schopné zasahovat v různých výškách. Jde i o efektivitu zásahu třeba proti dronům – aby se na sestřelení levných prostředků neplýtvaly extrémně drahé rakety. Tento problém nyní řeší doslova celý svět,“ doplnila.

Že Rusko rozumí zejména síle pro EuroZprávy.cz zdůraznil také vojenský analytik Tomáš Řepa. Spojenci NATO by podle něj měli sestřelovat ruské stoje nad svým územím, protože „pokud jde o jasné nepřátelské a nevyprovokované porušení, spojenci by měli mít prostředky, politickou vůli a vojenské prostředky k tomu jej zastavit“.

Vždy ale záleží na okolnostech. „Když chráníte vlastní území a někdo je tam, kde nemá co dělat, tak bych se vůbec nebavil o následcích. Jestli vůbec něčemu Rusko historicky rozumí, tak je to síla a jasné mantinely,“ připomněl expert.

„Mimochodem už jen to, že se často někde hovoří o tom, co by to mohlo vyvolat, je naskakování na hybridní válku vedenou Ruskem, protože vyvolat strach a nejistotu je jedním z jejich cílů. Místo toho, aby se starali o vlastní zemí, investují do takovýchto operací a provokací. Proto bych vůbec nehovořil o dopadech, ale o adekvátní reakci,“ uzavřel Řepa.

Související

Václav Pláteník Původní zpráva

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.
Marek Ženíšek Původní zpráva

ANKETA: Jak dál s válkou na východě? Politici se přou o pomoc Ukrajině i o to, kdy mluvit s Ruskem

Podpora Ukrajiny i otázka obnovení vztahů s Ruskem zůstávají mezi českými politiky kontroverzním tématem. Zatímco většina vládních a liberálních představitelů považuje pomoc Kyjevu za otázku bezpečnosti celé Evropy, SPD se staví proti jakékoli státní podpoře. EuroZprávy.cz zjišťovaly postoje napříč politickým spektrem. Jde o první díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Více souvisejících

anketa NATO Martin Exner Pavel Bělobrádek Jana Černochová Jiří Mašek (ANO)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS

Obrovský nárůst případů chřipky uvrhl britský Národní zdravotnický systém (NHS) do situace, která představuje „výzvu, která se nepodobá ničemu, co země zažila od pandemie“. Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting zároveň vyzval lékaře, aby ukončili plánovanou stávku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy