Ministryně obrany a lídryně pražské kandidátky Spolu Jana Černochová v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že koalice Spolu odmítá spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. Zároveň promluvila o zbrojních zakázkách Ministerstva obrany, které je obviňováno z příliš drahých nákupů na úkor blahobytu českých občanů. „Pan Babiš jedná velmi pokrytecky. V roce 2021 letouny F-35 sám vychvaloval do nebes a nyní se mu hodí lidem namlouvat, že jsou drahé a nepotřebné. To je čirá lež,“ říká.
S kým si dokážete představit koaliční spolupráci? Byli byste ochotní jít i s hnutím ANO, pokud by hrozil vznik koalice s SPD a Stačilo; nebo je jedinou variantou dosavadní forma?
Jako koalice Spolu jednoznačně preferujeme koaliční spolupráci na půdorysu demokratických politických stran, které spolupracovaly na vládě již v tomto volebním období. Koalici s hnutím ANO a dalšími populistickými či extrémistickými uskupeními jsme opakovaně vyloučili a to platí. Pokud bude chtít hnutí ANO spolupracovat s SPD či Stačilo, je to výhradně jeho odpovědnost.
Koalice Spolu i ODS je pro setrvání naší země v NATO i v EU, chceme nadále podporovat Ukrajinu v zájmu naší vlastní bezpečnosti, chceme pokračovat v muniční iniciativě, což hnutí ANO odmítá, chceme navyšovat investice do obrany, neboť je to v současnosti nezbytné. I z těchto důvodů si neumím spolupráci s hnutím ANO představit.
Opozice do vás šije za to, že ministerstvo obrany pořizuje množství "předražených zakázek" a pomáháte tak jen zbrojnímu průmyslu, ne občanům. Nešly by ty zakázky dělat přece jen levněji? Nebo je to v dnešním konkurenčním prostředí s vysokou poptávkou po zbraních už nevyhnutelné?
Báchorky o předražených zakázkách na Ministerstvu obrany se nezakládají na faktech a důkazech. V oblasti naší obranyschopnosti napravujeme léty nashromážděný vnitřní dluh, který dosahuje až bilionu korun. Bohužel, moji předchůdci z hnutí ANO přistupovali k posilování naší obrany a k investicím do armády velmi laxně. Řada projektů se odsouvala, rozpočet obrany se navyšoval jen velmi pomalu. Proto teď vše velmi rychle doháníme, neboť bezpečnostní situace v Evropě je velmi závažná a nemůžeme si dovolit ji podceňovat.
Armádní techniku, ale i munici a další vybavení nakupujeme zcela v souladu s péčí řádného hospodáře. Všechny zakázky podléhají přísné kontrole, výsledné ceny jsou hodnoceny znaleckými posudky. Samozřejmě, situace na zbrojním trhu není jednoduchá, zbrojí všichni, což má za následek vzrůstající ceny a dlouhé dodací lhůty. Ale už si nemůžeme dovolit modernizaci naší Armády více oddalovat, když jen několik set kilometrů od našich hranic probíhá tři roky trvající válečný konflikt, který dopadá na celý náš region.
Zejména pan Babiš oponuje nákupu F-35, ač ho sám nejprve podporoval. Co byste mu v tomto ohledu vzkázala? Je F-35 pro Česko skutečně ten pravý letoun? Nestačily by nám Gripeny?
Pan Babiš jedná velmi pokrytecky. V roce 2021 letouny F-35 sám vychvaloval do nebes a nyní se mu hodí lidem namlouvat, že jsou drahé a nepotřebné. To je čirá lež. Nové cíle výstavby schopností NATO schválené na Summitu v Haagu nám jednoznačně stanovují úkoly, které mohou naplnit pouze letouny páté generace, kterým odpovídají pouze letouny F-35. Jejich cena se jen velmi nepatrně liší od alternativ, jako jsou nejnovější letouny Gripen E. Ale ty jsou z hlediska kritérií, která dala Armáda ve svém vojenském doporučení, zpracovaném ještě za mého předchůdce Metnara, nevyhovující.
Pan Babiš tak mate záměrně veřejnost a namlouvá jí nesmysly, že by vyjednal lepší podmínky nebo letouny F-35 prodal Izraeli. To je zcela mimo realitu. Cena letounů F-35 je v daném čase pro všechny stejná, to garantuje vláda USA. A pro naši zemi a dlouhodobé zajištění jejího vzdušného prostoru je to ta nejlepší volba.
Měli bychom podle vašeho názoru jako NATO sestřelovat ruské letouny, ať pilotované či bezpilotní, pokud překročí hranice vzdušného prostoru?
Rusko lze zastrašit jedině silou a pohotovou reakcí. Těch tzv. náhodných průniků do vzdušného prostoru zemí NATO již bylo dost na to, abychom to skutečně považovali za náhodu či nedopatření. Rusku jsme již dali varování a pokud se budou tyto záležitosti opakovat, pak bychom měli přistoupit k tomu, že budeme tuto techniku sestřelovat.
Jsme poté připraveni na to, že by Rusko odpovědělo? Je naše nebe bezpečné proti ruským raketám?
Jsem přesvědčena, že se případné reakci jako Aliance ubráníme. Naše společná reakce na průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru to dokázala. Samozřejmě je pravdou, že na posílení naší protivzdušné obrany musíme ještě hodně zapracovat. Ale děláme pro to řadu konkrétních kroků. Řešení protivzdušné obrany je komplexní problém, nejde jen o ochranu proti raketám, ale také proti dronům, letadlům či balistickým střelám. Potřebujeme proto zbraně, které budou schopné zasahovat v různých výškách. Jde i o efektivitu zásahu třeba proti dronům – aby se na sestřelení levných prostředků neplýtvaly extrémně drahé rakety. Tento problém nyní řeší doslova celý svět.
Máme jasný cíl: vícevrstvou, moderní a funkční protivzdušnou obranu, včetně radarů, raketových systémů a dronů. Už teď máme v rámci protivzdušné obrany řadu prostředků – izraelské radiolokátory MADR a raketový systém SPYDER, do kterého nakupujeme střely různých dosahů. Pořizujeme vozidla MARS s moderními systémy s krátkým dosahem RBS-70NG. Nedílnou součástí jsou i stíhací letouny, které doplňují schopnosti pozemních systémů. Jedním z klíčových kroků je proto pořízení F-35.
Součástí celku je i elektronický boj, například unikátní české rušičky STARKOM, které dokážou účinně působit proti nepřátelským dronů. Nebo sledovací systém PLESS, který dokáže mimo jiné nalézt, lokalizovat, identifikovat a trekovat vzdušné cíle, včetně pomalu se pohybujících. V neposlední řadě vláda rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu, která bude sledovat vývoj technologií a navrhovat patřičná opatření, včetně legislativních. Budou ji tvořit odborníci mimo jiné z ministerstev obrany, vnitra, dopravy, z české armády či policie.
Související
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
před 2 hodinami
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
před 3 hodinami
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
před 4 hodinami
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
před 5 hodinami
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
před 5 hodinami
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
před 6 hodinami
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
před 7 hodinami
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
před 8 hodinami
Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát
před 8 hodinami
Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání
před 9 hodinami
Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?
před 10 hodinami
Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump
před 11 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Meteorologové naznačili, co je pravděpodobné
včera
Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák
včera
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
včera
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
včera
Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden
včera
Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan
včera
Propadák Babišovy euroskeptické koalice, hodnotí české volby v zahraničí
včera
Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Zdroj: Jan Hrabě