Ministryně obrany a lídryně pražské kandidátky Spolu Jana Černochová v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že koalice Spolu odmítá spolupráci s hnutím ANO Andreje Babiše. Zároveň promluvila o zbrojních zakázkách Ministerstva obrany, které je obviňováno z příliš drahých nákupů na úkor blahobytu českých občanů. „Pan Babiš jedná velmi pokrytecky. V roce 2021 letouny F-35 sám vychvaloval do nebes a nyní se mu hodí lidem namlouvat, že jsou drahé a nepotřebné. To je čirá lež,“ říká.
S kým si dokážete představit koaliční spolupráci? Byli byste ochotní jít i s hnutím ANO, pokud by hrozil vznik koalice s SPD a Stačilo; nebo je jedinou variantou dosavadní forma?
Jako koalice Spolu jednoznačně preferujeme koaliční spolupráci na půdorysu demokratických politických stran, které spolupracovaly na vládě již v tomto volebním období. Koalici s hnutím ANO a dalšími populistickými či extrémistickými uskupeními jsme opakovaně vyloučili a to platí. Pokud bude chtít hnutí ANO spolupracovat s SPD či Stačilo, je to výhradně jeho odpovědnost.
Koalice Spolu i ODS je pro setrvání naší země v NATO i v EU, chceme nadále podporovat Ukrajinu v zájmu naší vlastní bezpečnosti, chceme pokračovat v muniční iniciativě, což hnutí ANO odmítá, chceme navyšovat investice do obrany, neboť je to v současnosti nezbytné. I z těchto důvodů si neumím spolupráci s hnutím ANO představit.
Opozice do vás šije za to, že ministerstvo obrany pořizuje množství "předražených zakázek" a pomáháte tak jen zbrojnímu průmyslu, ne občanům. Nešly by ty zakázky dělat přece jen levněji? Nebo je to v dnešním konkurenčním prostředí s vysokou poptávkou po zbraních už nevyhnutelné?
Báchorky o předražených zakázkách na Ministerstvu obrany se nezakládají na faktech a důkazech. V oblasti naší obranyschopnosti napravujeme léty nashromážděný vnitřní dluh, který dosahuje až bilionu korun. Bohužel, moji předchůdci z hnutí ANO přistupovali k posilování naší obrany a k investicím do armády velmi laxně. Řada projektů se odsouvala, rozpočet obrany se navyšoval jen velmi pomalu. Proto teď vše velmi rychle doháníme, neboť bezpečnostní situace v Evropě je velmi závažná a nemůžeme si dovolit ji podceňovat.
Armádní techniku, ale i munici a další vybavení nakupujeme zcela v souladu s péčí řádného hospodáře. Všechny zakázky podléhají přísné kontrole, výsledné ceny jsou hodnoceny znaleckými posudky. Samozřejmě, situace na zbrojním trhu není jednoduchá, zbrojí všichni, což má za následek vzrůstající ceny a dlouhé dodací lhůty. Ale už si nemůžeme dovolit modernizaci naší Armády více oddalovat, když jen několik set kilometrů od našich hranic probíhá tři roky trvající válečný konflikt, který dopadá na celý náš region.
Zejména pan Babiš oponuje nákupu F-35, ač ho sám nejprve podporoval. Co byste mu v tomto ohledu vzkázala? Je F-35 pro Česko skutečně ten pravý letoun? Nestačily by nám Gripeny?
Pan Babiš jedná velmi pokrytecky. V roce 2021 letouny F-35 sám vychvaloval do nebes a nyní se mu hodí lidem namlouvat, že jsou drahé a nepotřebné. To je čirá lež. Nové cíle výstavby schopností NATO schválené na Summitu v Haagu nám jednoznačně stanovují úkoly, které mohou naplnit pouze letouny páté generace, kterým odpovídají pouze letouny F-35. Jejich cena se jen velmi nepatrně liší od alternativ, jako jsou nejnovější letouny Gripen E. Ale ty jsou z hlediska kritérií, která dala Armáda ve svém vojenském doporučení, zpracovaném ještě za mého předchůdce Metnara, nevyhovující.
Pan Babiš tak mate záměrně veřejnost a namlouvá jí nesmysly, že by vyjednal lepší podmínky nebo letouny F-35 prodal Izraeli. To je zcela mimo realitu. Cena letounů F-35 je v daném čase pro všechny stejná, to garantuje vláda USA. A pro naši zemi a dlouhodobé zajištění jejího vzdušného prostoru je to ta nejlepší volba.
Měli bychom podle vašeho názoru jako NATO sestřelovat ruské letouny, ať pilotované či bezpilotní, pokud překročí hranice vzdušného prostoru?
Rusko lze zastrašit jedině silou a pohotovou reakcí. Těch tzv. náhodných průniků do vzdušného prostoru zemí NATO již bylo dost na to, abychom to skutečně považovali za náhodu či nedopatření. Rusku jsme již dali varování a pokud se budou tyto záležitosti opakovat, pak bychom měli přistoupit k tomu, že budeme tuto techniku sestřelovat.
Jsme poté připraveni na to, že by Rusko odpovědělo? Je naše nebe bezpečné proti ruským raketám?
Jsem přesvědčena, že se případné reakci jako Aliance ubráníme. Naše společná reakce na průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru to dokázala. Samozřejmě je pravdou, že na posílení naší protivzdušné obrany musíme ještě hodně zapracovat. Ale děláme pro to řadu konkrétních kroků. Řešení protivzdušné obrany je komplexní problém, nejde jen o ochranu proti raketám, ale také proti dronům, letadlům či balistickým střelám. Potřebujeme proto zbraně, které budou schopné zasahovat v různých výškách. Jde i o efektivitu zásahu třeba proti dronům – aby se na sestřelení levných prostředků neplýtvaly extrémně drahé rakety. Tento problém nyní řeší doslova celý svět.
Máme jasný cíl: vícevrstvou, moderní a funkční protivzdušnou obranu, včetně radarů, raketových systémů a dronů. Už teď máme v rámci protivzdušné obrany řadu prostředků – izraelské radiolokátory MADR a raketový systém SPYDER, do kterého nakupujeme střely různých dosahů. Pořizujeme vozidla MARS s moderními systémy s krátkým dosahem RBS-70NG. Nedílnou součástí jsou i stíhací letouny, které doplňují schopnosti pozemních systémů. Jedním z klíčových kroků je proto pořízení F-35.
Součástí celku je i elektronický boj, například unikátní české rušičky STARKOM, které dokážou účinně působit proti nepřátelským dronů. Nebo sledovací systém PLESS, který dokáže mimo jiné nalézt, lokalizovat, identifikovat a trekovat vzdušné cíle, včetně pomalu se pohybujících. V neposlední řadě vláda rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu, která bude sledovat vývoj technologií a navrhovat patřičná opatření, včetně legislativních. Budou ji tvořit odborníci mimo jiné z ministerstev obrany, vnitra, dopravy, z české armády či policie.
Související
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 52 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 1 hodinou
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 3 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 4 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 5 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 7 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 7 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 10 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
Zdroj: Libor Novák