PŮVODNÍ ZPRÁVA | Rusko rozumí síle a jasným mantinelům. Expert promluvil o tom, proč musí Evropa přehodnotit svou protivzdušnou obranu

Členské státy NATO v posledních týdnech čelí rostoucímu počtu incidentů, které ohrožují bezpečnost jejich vzdušného prostoru. Ruské stíhačky a bezpilotní letouny podle aliančních zdrojů narušily nebe nad Polskem, kde představovaly přímou hrozbu. Nad Estonskem byly zaznamenány lety ruských MiGů, zatímco v Norsku a Dánsku musela letiště kvůli neidentifikovaným dronům odklánět civilní spoje.

EuroZprávy.cz se obrátily na vojenského historika-analytika Tomáše Řepu s tím, jestli tyto incidenty ukazují, že by Evropa měla přehodnotit své schopnosti protivzdušné obrany. „Samozřejmě, že měla a já myslím, že dokonce musí,“ zdůraznil.

Jde jak o otázku technologie, tak legislativy a spolupráce s civilním sektorem. „Vrstvená obrana s využitím nejnovějších, a přitom ekonomicky únosných řešení. Jasné legislativní rámce pro zásahy nad dotčeným územím. Spolupráce se soukromým civilním sektorem musí být dále posílena. I projekty jako dronová zeď směřují k další kooperaci,“ shrnul Řepa.

Následně zhodnotil také připravenost samotné České republiky. „Detekce pilotovaných strojů a ‚velkých‘ vzdušných objektů je u nás solidně pokrytá,“ nastínil expert. V nasazení jsou například radary a nadzvukové letectvo je v neustálé pohotovosti. „Ale detekce a levná neutralizace množství malých dronů je slabší článek,“ poznamenal.

Detekce malých dronů je nadále problémem většiny evropských armád současnosti. „Jejich odhalení totiž vyžaduje jiné technologie – síť specializovaných senzorů, tam se teprve odpovídající možnosti a kapacity budují,“ přiblížil Řepa.

Podle něj jsou alianční mechanismy dobrou zálohou pro klasické porušení vzdušného prostoru a zajišťují politicko-vojenskou solidaritu mezi členskými státy NATO. „Není ale náhradou za vlastní, fyzicky rozmístěnou ochrannou vrstvu,“ zdůraznil.

EuroZprávy.cz se ho následně dotázaly, jestli by Česko mělo budovat robustnější systém protivzdušné obrany. „Izraelské systémy jako Spyder již stejně pořizovány armádou jsou. Česká republika ovšem stejně i s ohledem na aktuální dění musí v budování robustního systému stejně pokračovat,“ upozornil Řepa. „Udržet přitom silnou alianční spolupráci je nutnost, ale paralelně je nezbytné investovat i samostatně. To je však, jako u všeho, otázka poltického rozhodnutí,“ dodal.

Velkou otázkou v rámci protivzdušné obrany je akvizice amerických stíhacích letounů páté generace F-35, kterou schválila vláda Petra Fialy. Zejména v předvolebním boji se nyní ukazuje, jak je politická scéna v rámci protivzdušné obrany rozdělená. Zatímco Fialův kabinet nákup F-35 bezvýhradně podporuje, opozice v čele s hnutím ANO Andreje Babiše ho tvrdě kritizuje – a to přesto, že sám Babiš ještě během svého mandátu americké stroje velmi chválil a jejich akvizici podporoval.

Podle Řepy by F-35 v českém letectvu našly uplatnění. „F-35 je spíše než letadlo obrovský počítač napěchovaný senzory, proto by rozhodně své uplatnění, a to i v případech jako jsou nynější hrozby, našel,“ uvedl.

Uplatnění najde i proti dronům – i když ne přímo jejich likvidací. „F-35 zároveň není stavěná na likvidací tak malých cílů jako jsou drony, to by nebylo ekonomicky únosné, jde o jejich detekci a likvidaci jiným způsobem,“ doplnil.

Vhodné jsou tyto letouny zejména obecně k elektronickému boji, a to díky své technologické vyspělosti. „Otázka, zda se pro naše podmínky a tu kterou situaci, nehodí i jiné méně nákladné letadlo, tu bude vždy. To se dá ale zároveň vyhodnotit až s odstupem času podle toho, jak se s nimi začne konečně pracovat. Nyní ještě k dispozici nejsou,“ shrnul expert.

Na závěr Řepa zdůraznil, že by spojenci NATO měli sestřelovat ruské stoje nad svým územím, protože „pokud jde o jasné nepřátelské a nevyprovokované porušení, spojenci by měli mít prostředky, politickou vůli a vojenské prostředky k tomu jej zastavit“.

Vždy ale záleží na okolnostech. „Když chráníte vlastní území a někdo je tam, kde nemá co dělat, tak bych se vůbec nebavil o následcích. Jestli vůbec něčemu Rusko historicky rozumí, tak je to síla a jasné mantinely,“ připomněl expert.

„Mimochodem už jen to, že se často někde hovoří o tom, co by to mohlo vyvolat, je naskakování na hybridní válku vedenou Ruskem, protože vyvolat strach a nejistotu je jedním z jejich cílů. Místo toho, aby se starali o vlastní zemí, investují do takovýchto operací a provokací. Proto bych vůbec nehovořil o dopadech, ale o adekvátní reakci,“ uzavřel Řepa.