EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

„Vítáme oznámení prezidenta Trumpa o poskytnutí další výzbroje Ukrajině, ale rádi bychom viděli, že se USA podělí o břemeno,“ prohlásila Kallasová. Podle ní může být společná spolupráce mezi Evropou a Amerikou klíčem k vyvinutí skutečného tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jednal vážně.

Trump nedávno představil plán, podle kterého by členské země NATO financovaly nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Zbraně v hodnotě několika miliard dolarů by byly vyrobeny v USA, ale zaplatily by je především evropské země. Tento návrh prezident oznámil během setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně. Rutte označil tuto iniciativu za důkaz, že Evropa „bere svou odpovědnost vážně“.

Kallasová se však vyjádřila, že evropské financování nesmí znamenat, že se USA stáhnou z pomoci: „Pokud za ty zbraně zaplatíme, jde o naši podporu. Naší výzvou je, aby totéž dělali všichni ostatní.“

Na otázku, zda by bylo možné použít zmrazená ruská aktiva na financování nákupu amerických zbraní, Kallasová odpověděla opatrně. „Potřebujeme Ukrajině poskytnout více prostředků na obranu. Ačkoliv máme různé pohledy na využití zmrazených aktiv, je důležité, abychom si navzájem naslouchali. Daňoví poplatníci se nás ptají, proč za škody nezaplatí Rusko,“ uvedla.

Trumpův návrh vyvolal pozitivní reakce z některých evropských metropolí, ale i určitou opatrnost. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp uvedl, že vláda zvažuje proveditelnost této varianty. „Nizozemsko již nyní dělá mnoho, ale prozkoumáme, jak bychom mohli přispět v souvislosti s návrhem prezidenta Trumpa,“ řekl Veldkamp a zdůraznil význam sblížení postojů mezi Evropou a USA.

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen označil Trumpův plán za „alternativní verzi“ dánského modelu, kdy Kodaň nakupuje výzbroj přímo od ukrajinských výrobců. „Nové zprávy z Washingtonu jsou důležité – existuje ochota dodat Ukrajině nejpotřebnější zbraně. Teď je třeba vyřešit detaily – zda bude nakupovat přímo Ukrajina, nebo budeme platit USA.“

Pozitivní, ale opatrnou reakci poskytla i Česká republika. Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že důležitým signálem je ochota USA zbraně dodat. „Účastníme se již řady mechanismů pomoci Ukrajině. V tuto chvíli nemáme otevřenou diskusi o nových zdrojích, ale nevylučuji, že se to může změnit.“

Diplomaté varují, že i když EU usiluje o posílení vlastního zbrojního průmyslu do roku 2030, krátkodobé potřeby Ukrajiny přinutí evropské země k nákupům zbraní především ze Spojených států. Jan Lipavský k tomu dodal, že nyní je prioritou pokrýt potřeby ukrajinské protivzdušné obrany v co nejkratším čase, a to v několika měsících, než řešit dlouhodobé evropské obranné strategie.

Trumpův návrh otevírá nové možnosti pro transatlantickou spolupráci, ale zároveň vrhá světlo na trvající napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi ohledně spravedlivého rozdělení nákladů na podporu Ukrajiny. Rozhodující budou nadcházející týdny, kdy jednotlivé vlády budou muset zvažovat, zda a v jaké míře se do tohoto plánu zapojí.