Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.
Tato oznámení však přicházejí krátce poté, co americké ministerstvo obrany pozastavilo vývoz některých zbraní, obávající se vyčerpání vlastních zásob. Jak upozorňuje ruský zpravodajský portál Meduza, pro efektivní pomoc Ukrajině bude muset Washington zásadně změnit svůj přístup k vojenské pomoci a vytvořit stabilní, dlouhodobý systém dodávek zbraní v bezprecedentním rozsahu.
Veřejná debata kolem Trumpovy politiky ohledně zbraní pro Ukrajinu zakrývá hlubší problém – omezenou moc prezidenta ovlivnit produkci zbraní. Prezident Spojených států nemá přímý vliv na americký zbrojní průmysl, který nemůže produkovat více než je jeho kapacita. Zásadní změna v této oblasti by vyžadovala širokou politickou shodu v Kongresu a přesměrování průmyslové výroby, což se ukazuje jako složité a časově náročné.
V rámci vojenské pomoci Ukrajině byly od začátku války využívány dva hlavní kanály, které byly zavedeny za Bidenovy administrativy.
Jedním z nich jsou výběry ze zásob Pentagonu (Presidential Drawdown Authority – PDA). Tento mechanismus umožňuje prezidentovi převést zbraně ze stávajících armádních zásob bez nutnosti schvalování nového rozpočtu. V roce 2023 byl limit této pomoci zvýšen na 14,5 miliardy dolarů, přičemž celkově bylo zbrojení poskytnuto za 32 miliard dolarů. Problémem je, že tyto zásoby se vyčerpávají a nové financování pro jejich obnovu není zajištěno, což komplikuje pokračování v pomoci.
Druhým je iniciativa bezpečnostní pomoci Ukrajině (USAI). Tento program zahrnuje dlouhodobé kontrakty s americkými zbrojními firmami, které často trvají měsíce nebo roky. Například rakety PAC-3 pro systém Patriot budou vyráběny až v roce 2024. Problémem je také nízká výrobní kapacita amerických firem, jako je Lockheed Martin, který plánuje zvýšit výrobu interceptorů Patriot až z 500 kusů v roce 2024 na 650 kusů v roce 2027, což není dostatečné, aby pokrylo globální poptávku.
Trumpova administrativa se vrátila k modelu, kdy USA přesouvají zbraně přes spojenecké země, které je financují (např. Německo), což neřeší klíčový problém – nedostatečné výrobní kapacity a zpožděné dodávky. Zásoby, které byly posílány na Ukrajinu v minulosti (např. obrněná vozidla Bradley nebo Stryker), byly z velké části vyčerpány nebo zničeny v boji. Obnovení těchto dodávek by trvalo měsíce nebo i roky, i kdyby byly financovány evropskými spojenci.
Ačkoli Trumpova administrativa změnila přístup k vojenské pomoci Ukrajině, stále existuje hluboký problém – Ukrajina potřebuje dlouhodobý a stabilní systém pomoci, který nebude závislý na momentální politické vůli. Klíčovým faktorem pro zajištění obrany Ukrajiny je nejenom ochrana jejího nebe, ale také komplexní dodávky zbraní, pozemní techniky, zabezpečení výcviku a logistiky, a zejména masivní rozšíření výrobních kapacit.
Pokud USA nevyvinou rozsáhlý program pomoci a nebudou schopny reagovat na výzvy spojené s výrobnou kapacitou a logistickými problémy, Ukrajina se nebude schopna vyrovnat s opotřebovací válkou, kterou Rusko vede s podporou stále rostoucí ruské výroby a autoritářských spojenců. Bez takového přístupu nebude možné Ukrajinu efektivně podpořit v jejím úsilí o obranu proti ruské agresi.
Související
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
válka na Ukrajině , rakety Patriot
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Ruské úřady nařídily úplné zablokování WhatsAppu. Chtějí dostat uživatele na státem sledované aplikace
před 1 hodinou
Z olympiády byl vyloučen ukrajinský skeletonista. Měl na helmě sportovce zabité během války
před 2 hodinami
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
před 2 hodinami
Hygienici stahují z trhu kojenecké výživy. Mohou být kontaminované
před 3 hodinami
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
před 4 hodinami
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
před 4 hodinami
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
před 6 hodinami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
včera
Olympijský debut na jedničku. Vinklárková nejlepší Češkou ve vytrvalostním závodě, vyhrála Simonová
Aktualizováno včera
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
včera
Epidemické šíření chřipky v Česku. Odborníci vyhlížejí snižování aktivity
včera
Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority
včera
Extrémní počasí ve Španělsku. Padají rekordy, zemi trápí povodně
včera
Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu
včera
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.
Zdroj: Lucie Žáková