Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.
Tato oznámení však přicházejí krátce poté, co americké ministerstvo obrany pozastavilo vývoz některých zbraní, obávající se vyčerpání vlastních zásob. Jak upozorňuje ruský zpravodajský portál Meduza, pro efektivní pomoc Ukrajině bude muset Washington zásadně změnit svůj přístup k vojenské pomoci a vytvořit stabilní, dlouhodobý systém dodávek zbraní v bezprecedentním rozsahu.
Veřejná debata kolem Trumpovy politiky ohledně zbraní pro Ukrajinu zakrývá hlubší problém – omezenou moc prezidenta ovlivnit produkci zbraní. Prezident Spojených států nemá přímý vliv na americký zbrojní průmysl, který nemůže produkovat více než je jeho kapacita. Zásadní změna v této oblasti by vyžadovala širokou politickou shodu v Kongresu a přesměrování průmyslové výroby, což se ukazuje jako složité a časově náročné.
V rámci vojenské pomoci Ukrajině byly od začátku války využívány dva hlavní kanály, které byly zavedeny za Bidenovy administrativy.
Jedním z nich jsou výběry ze zásob Pentagonu (Presidential Drawdown Authority – PDA). Tento mechanismus umožňuje prezidentovi převést zbraně ze stávajících armádních zásob bez nutnosti schvalování nového rozpočtu. V roce 2023 byl limit této pomoci zvýšen na 14,5 miliardy dolarů, přičemž celkově bylo zbrojení poskytnuto za 32 miliard dolarů. Problémem je, že tyto zásoby se vyčerpávají a nové financování pro jejich obnovu není zajištěno, což komplikuje pokračování v pomoci.
Druhým je iniciativa bezpečnostní pomoci Ukrajině (USAI). Tento program zahrnuje dlouhodobé kontrakty s americkými zbrojními firmami, které často trvají měsíce nebo roky. Například rakety PAC-3 pro systém Patriot budou vyráběny až v roce 2024. Problémem je také nízká výrobní kapacita amerických firem, jako je Lockheed Martin, který plánuje zvýšit výrobu interceptorů Patriot až z 500 kusů v roce 2024 na 650 kusů v roce 2027, což není dostatečné, aby pokrylo globální poptávku.
Trumpova administrativa se vrátila k modelu, kdy USA přesouvají zbraně přes spojenecké země, které je financují (např. Německo), což neřeší klíčový problém – nedostatečné výrobní kapacity a zpožděné dodávky. Zásoby, které byly posílány na Ukrajinu v minulosti (např. obrněná vozidla Bradley nebo Stryker), byly z velké části vyčerpány nebo zničeny v boji. Obnovení těchto dodávek by trvalo měsíce nebo i roky, i kdyby byly financovány evropskými spojenci.
Ačkoli Trumpova administrativa změnila přístup k vojenské pomoci Ukrajině, stále existuje hluboký problém – Ukrajina potřebuje dlouhodobý a stabilní systém pomoci, který nebude závislý na momentální politické vůli. Klíčovým faktorem pro zajištění obrany Ukrajiny je nejenom ochrana jejího nebe, ale také komplexní dodávky zbraní, pozemní techniky, zabezpečení výcviku a logistiky, a zejména masivní rozšíření výrobních kapacit.
Pokud USA nevyvinou rozsáhlý program pomoci a nebudou schopny reagovat na výzvy spojené s výrobnou kapacitou a logistickými problémy, Ukrajina se nebude schopna vyrovnat s opotřebovací válkou, kterou Rusko vede s podporou stále rostoucí ruské výroby a autoritářských spojenců. Bez takového přístupu nebude možné Ukrajinu efektivně podpořit v jejím úsilí o obranu proti ruské agresi.
Související
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
válka na Ukrajině , rakety Patriot
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
včera
Chaos v mírových jednáních nebere konce. Írán popřel podpis dohody, Trump označil její podmínky za hoax
včera
Facebook a Instagram po celém světě kolabují. Postihl je rozsáhlý globální výpadek
včera
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
včera
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
včera
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
včera
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
včera
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
včera
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
včera
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
včera
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
včera
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
včera
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
včera
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
včera
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
11. června 2026 21:03
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
11. června 2026 20:17
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.
Zdroj: David Holub