Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace

Pro ilustraci, během irského bramborového hladomoru se ceny potravin zvýšily třikrát až pětkrát, během velkého bengálského hladomoru v roce 1943 dokonce desetkrát. V devadesátých letech minulého století, kdy hladomor postihl Severní Koreu, stoupla cena rýže dvanáctkrát. V každém z těchto případů zemřelo hlady více než milion lidí. V Gaze podle informací New York Times vzrostla cena mouky třicetkrát a brambor padesátkrát.

Stejně jako v Irsku a Bengálsku je i v Gaze za hladomor zodpovědná vláda, která kontroluje území a jeho hranice, tedy Izrael. Ten v březnu 2025 zastavil dodávky potravin do Gazy a v květnu je obnovil prostřednictvím nově zřízených distribučních „stanic“, které ale podle všeho nebyly funkční.

Inflace potravin od března dosahuje ročního tempa více než 5 000 %. Izrael se obhajuje tím, že za nedostatek potravin může Hamás, který údajně omezuje jejich distribuci. Paradoxně by ale zaplavování Gazy potravinami Hamás spíše oslabilo, protože by mu vzalo možnost manipulovat s dodávkami jídla. Zvolená politika Izraele je podle humanitárních úředníků OSN „krutým kolektivním trestem“, který je v rozporu s mezinárodním právem.

Podle historika Cormaca Ó Grády hladomor sice odejde, ale skvrny zůstanou. Hladomor v Gaze způsobí dlouhodobou bolest obyvatelům Pásma Gazy, a zároveň zanechá trvalou morální skvrnu na Izraeli, míní web The Conversation.

Podle Ó Grády existují dva hlavní dopady hladomoru: přetrvávající vzpomínka a dlouhodobý vliv na zdraví lidí a jejich potomků. Lidé, kteří hladomor zažili, ho nikdy nezapomenou, což ovlivňuje vztahy mezi národy po mnoho let. Vzpomínka na hladomor na Ukrajině na počátku 30. let 20. století dodnes ovlivňuje vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem.

Důsledky hladomoru se přenášejí i na další generace. Studie z Číny zjistily, že děti počaté během hladomoru v letech 1959-1960 jsou méně zdravé, mají psychické problémy a horší kognitivní schopnosti.

Podobné důkazy byly nalezeny také v Irsku a Nizozemsku. Tento jev se označuje jako „hypotéza fetálního původu“, která říká, že období nitroděložního vývoje má zásadní vliv na zdraví v dospělosti. Ještě znepokojivější je, že tyto negativní vlivy se mohou přenášet na další generace prostřednictvím epigenetických mechanismů.

Každý den bez dostupných potravin má vážné a dlouhodobé následky pro obyvatele Gazy i pro izraelské rukojmí držené Hamásem. Neschopnost předejít hladomoru zůstane morální skvrnou na mezinárodním společenství, ale především na Izraeli. Situaci může pomoci jedině okamžité zásobování Pásma Gazy potravinovou pomocí.