Lídr, na kterého Trump zapomněl? Kim Čong-una považoval za přítele, teď spolu prakticky nemluví

Mnozí experti varují, že Spojené státy podceňují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro regionální i globální stabilitu.

Navzdory jiným naléhavým krizím Trump neskrývá zájem o obnovení diplomatických kontaktů s Pchjongjangem. Již krátce po svém nástupu do funkce prohlásil Kim Čong-una za „chytrého chlapa“ a slíbil, že se s ním spojí.

V březnu 2025 pak Trump uvedl, že je s KLDR v kontaktu a že plánuje „něco podniknout“. Tento přístup naznačuje, že severokorejská otázka zůstává součástí americké zahraniční politiky, přičemž v jeho týmu figuruje několik odborníků na Korejský poloostrov, jako Allison Hookerová či Kevin Kim.

Pro Trumpa by potenciální dohoda s KLDR byla šancí na diplomatický úspěch, což je v kontrastu s jeho neúspěchy v jiných krizových oblastech, například na Ukrajině nebo Blízkém východě. Navíc již během svého prvního prezidentského období s Kimem jednal, ale bez konkrétních výsledků. Po několika letech, kdy situace na Korejském poloostrově i v geopolitickém kontextu doznala změn, se nyní nabízí nová šance na vyřešení konfliktu.

Po ztroskotání jednání v Hanoji v únoru 2019, kdy obě strany nemohly najít shodu ohledně konkrétní demontáže jaderných zařízení, Severní Korea nejen přežila mezinárodní sankce, ale díky geopolitickým změnám výrazně posílila.

Čína, která dříve byla opatrná vůči jadernému programu KLDR, nyní začala Pchjongjang podporovat jako strategického partnera proti USA. Navíc, Rusko, kvůli válce na Ukrajině a nedostatku dělostřelecké munice, zahájilo nákup severokorejských zásob a uzavřelo vojenskou alianci se Severní Koreou. Ta následně poskytla Rusku 12 000 vojáků na podporu boje na Ukrajině, čímž získala finanční podporu.

Tato aliance se ukázala jako silný impuls pro posílení pozice KLDR, která se nachází v „nejvýhodnější strategické pozici za poslední desetiletí“. Severní Korea navíc pokračuje ve vývoji svých balistických raket, čímž vyvolává obavy z jejího jaderného potenciálu.

I přes svou silnou pozici vysílá Severní Korea signály, že má zájem o obnovení diplomatických jednání. Podle diplomatických zdrojů se severokorejští činitelé otevřeně vyjádřili k možnosti jednání se Spojenými státy. Tón oficiálních médií KLDR se rovněž v posledních týdnech zjemnil.

Důvodem pro tento zájem jsou ekonomické faktory: obchod s Ruskem je závislý na pokračující válce na Ukrajině a může být kdykoli přerušen. Severní Korea si navíc je vědoma rizik spojených s přílišnou závislostí na Číně, kterou považuje za potenciální hrozbu kvůli možnému vměšování do jejích vnitřních záležitostí.

V tomto kontextu se nabízí myšlenka obnovení „malé dohody“, která byla diskutována již v minulosti. Tato dohoda by nevedla k úplné denuklearizaci Korejského poloostrova, ale mohla by zpomalit další jaderný vývoj. Severní Korea by se zavázala k likvidaci některých svých jaderných zařízení, zejména hlavních reaktorů a centrifug, čímž by ztratila významnou část výrobního a výzkumného potenciálu. Tento krok by Pchjongjangu neumožnil vzdát se svého jaderného arzenálu, ale posílil by její bezpečnostní pozici, a zároveň by zmírnil tlak mezinárodních sankcí.

Pro Severní Koreu je Trumpova administrativa výhodným partnerem. KLDR má obavy, že případná změna vlády v USA by mohla vést k rušení dohod, jak tomu bylo v případě íránské jaderné dohody, kterou Trump po svém nástupu k moci jednostranně zrušil. I kdyby v roce 2028 vyhrál volby demokrat, jakékoliv zrušení dohody s KLDR by pravděpodobně narazilo na odpor Číny a Ruska, což by ztížilo obnovení sankcí.

Severní Korea se nyní nachází před strategickým rozhodnutím: zda využít příležitosti pro uzavření „malé dohody“, která by přinesla částečné uvolnění sankcí, nebo riskovat, že její současná silná pozice zmizí s případnou změnou geopolitické situace. Zatímco její postavení je nyní silné, faktory jako válka na Ukrajině nebo změna v její vztazích s Čínou by mohly tuto pozici oslabit. Obnovení rozhovorů s Washingtonem by tak nebylo projevem slabosti, ale naopak chytrým krokem včasného zajištění nové podpory a větší nezávislosti.