S takovou se děti na Ukrajinu nevrátí. Evropa obvinila Trumpa z podkopávání mezinárodního úsilí

Thordis Kolbrun Reykfjord Gylfadóttir, islandská ministryně zahraničí a zvláštní vyslankyně Rady Evropy pro problematiku deportovaných dětí, uvedla během Aspen Security Forum, že ukončení amerického financování sledovacích programů vážně ohrožuje snahu o jejich navrácení.

V březnu Trumpova administrativa pozastavila podporu projektům vedeným například Yaleovou univerzitou. Ministerstvo zahraničí sice krátce nato oznámilo obnovení financování, avšak ministr Marco Rubio rozhodnutí zvrátil. Lidskoprávní organizace tehdy varovaly, že se tím ohrozí celosvětová schopnost identifikovat a sledovat tisíce unesených dětí.

„Nyní už vidíme konkrétní dopady,“ uvedla Gylfadóttir a dodala, že nejistota kolem financování oslabuje koordinaci mezi organizacemi, které se dětem věnují. Například Humanitární výzkumná laboratoř při Yaleově škole veřejného zdraví se chystala propustit svůj ukrajinský personál už k 1. červenci. Zachránily ji až soukromé dary, které jí poskytly čas alespoň do října.

Podle Gylfadóttir by evropské státy měly výpadek amerických peněz nahradit, jinak hrozí ztráta cenných dat. „Nemůžeme přestat sledovat tyto děti a doufat, že je později dohledáme znovu. Ta práce musí pokračovat,“ řekla. Zatím ale nepředstavila žádné konkrétní plány, jak by Evropa mohla nové financování zajistit.

Od začátku ruské invaze bylo podle dostupných údajů uneseno a odvezeno do Ruska přibližně 20 tisíc ukrajinských dětí. Mnohé z nich byly umístěny do ruských rodin nebo ústavů. Zatímco Rusko tyto kroky označuje za „humanitární evakuaci“, mezinárodní organizace to považují za válečný zločin a pokus o systematickou indoktrinaci dětí.

Situaci dále komplikuje fakt, že Trumpova administrativa v únoru uvalila sankce na Mezinárodní trestní soud kvůli jeho vyšetřování údajných izraelských válečných zločinů v Gaze. Tyto sankce se nepřímo dotýkají i vyšetřování zločinů páchaných Ruskem na Ukrajině. Spolupráce americké vlády s ICC v těchto otázkách byla po uvalení sankcí přerušena.

„Lidé se nyní obávají spolupracovat s nezávislými institucemi, které brání mezinárodní právo, protože se bojí následků ze strany americké vlády,“ upozornila Gylfadóttir. Přestože USA nejsou členem Římského statutu, který ICC zakládá, dřívější administrativa poskytovala soudu informace o únosech dětí i jiných válečných zločinech Ruska.

Reykfjord Gylfadóttir rovněž zdůraznila, že repatriace unesených dětí je nepostradatelnou součástí spravedlivého a trvalého míru. „Navrácení těchto dětí není otázkou vyjednávání. Je to zásadní součást jakékoli mírové dohody,“ dodala.

Zatím není jasné, zda evropské státy převzaly iniciativu a začnou financovat programy místo Spojených států. Vzhledem k nákladnosti celého systému však bez koordinace mezi partnery hrozí, že proces záchrany těchto dětí bude výrazně zpomalen.