ANALÝZA | V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje

Surovinová bezpečnost se v posledních letech stala jedním z hlavních frontových polí v globálním soupeření mezi Spojenými státy a Čínou. V centru pozornosti se nacházejí vzácné zeminy – skupina 17 strategicky důležitých prvků nezbytných pro výrobu polovodičů, baterií, větrných turbín, solárních panelů, zbraní i pokročilých technologií pro civilní i vojenské použití, jak informovala například kanadská vláda.

Čína si již více než dvě dekády buduje dominantní postavení v celém hodnotovém řetězci – od těžby přes rafinaci až po finální zpracování vzácných zemin. Odhady hovoří o tom, že ovládá až 90 % světové produkce a zpracování těchto klíčových prvků. Spojené státy naproti tomu dlouhodobě zanedbávaly domácí kapacity a staly se téměř výhradně závislými na čínských dodávkách, upozornila na to například britská stanice BBC. Tento strukturální problém vygradoval právě letos, kdy americký prezident Donald Trump rozpoutal obchodní válku proti Číně, ve které hrály vzácné zeminy roli strategické páky.

Trumpova administrativa přistoupila k agresivnímu zvýšení cel a regulací na dovoz čínských technologií a surovin, včetně červencového 50% cla na měď a další kritické kovy, informovala o tom americká stanice CNN.

Čína podle New York Times v červnu naopak zasáhla USA omezením vývozu sedmi vzácných zemin a strategických magnetů, čímž zasáhla především americký automobilový a obranný průmysl. Některé automobilky byly nuceny pozastavit výrobu kvůli nedostatku klíčových komponent. Tento vývoj ukázal, jak citlivě závislé jsou Spojené státy – i další západní země – na čínské surovinové infrastruktuře.

Z tohoto tlaku však zároveň vzešel nový impulz: snaha o diverzifikaci, posílení domácích těžebních a recyklačních kapacit a vytvoření strategických rezerv. Tato změna přístupu je dnes vnímána jako jeden z klíčových pilířů nové průmyslové a bezpečnostní strategie Spojených států.

Recyklací k záchraně konkurenceschopnosti?

Ministerstvo obrany Spojených států amerických minulý týden oznámilo, že získalo významný podíl ve společnosti MP Materials, provozovateli jediného aktivního dolu na vzácné zeminy v USA, který se nachází v Mountain Pass v Kalifornii. Tímto krokem Spojené státy posilují své domácí zdroje strategických surovin a diverzifikují výrobu permanentních magnetů, nezbytných pro obranné technologie, elektromobilitu, obnovitelné zdroje energie a další vyspělé průmyslové segmenty. Informoval o tom server CNBC.

Vedle těžby však roste význam druhotného zpracování – zejména recyklace elektronického odpadu. Tento sektor, který se historicky zaměřoval na sběr běžných surovin, dnes čím dál častěji cílí na prvky s vysokou strategickou hodnotou, jako jsou neodym, praseodym, terbium a dysprosium. Tyto materiály jsou klíčové pro výrobu vysoce výkonných magnetů, využívaných například v elektromotorech či vojenské technice.

Společnosti jako Glencore, Aurubis, Cyclic Materials nebo Illumynt intenzivně investují do nových kapacit na zpracování spotřebního, průmyslového a IT odpadu. Mezi zpracovávané vstupy patří například baterie z elektromobilů, servery, smartphony či komponenty solárních panelů.

Například závod společnosti Glencore v kanadském Québecu využívá až 15 % vstupních surovin z elektronického odpadu, čímž přispívá k rozvoji cirkulární ekonomiky. Společnost Cyclic Materials současně buduje nový závod v Arizoně, zaměřený na extrakci vzácných prvků z vyřazených zařízení.

Růst recyklačního průmyslu není motivován pouze ekologickými hledisky, ale také geopolitickou nutností. Čínská lidová republika v současnosti ovládá přibližně 85 % světového trhu s produkcí a zpracováním vzácných zemin. V dubnu letošního roku přistoupila k omezení vývozu sedmi klíčových prvků, což mimo jiné vedlo k přerušení výroby u některých amerických automobilek. Tento krok znovu upozornil na zranitelnost západních dodavatelských řetězců.

Podle odhadů OSN bylo v roce 2022 vyprodukováno přibližně 62 milionů tun elektronického odpadu, přičemž recyklováno bylo pouze zhruba 22 %. Studie analytické společnosti Wood Mackenzie očekává, že do roku 2050 by mohlo být až 45 % globální poptávky po mědi pokryto z recyklace, a to je výrazný posun oproti současnému stavu.

Vývoj podporují nejen podniky, ale i státní instituce. Pentagon například investoval 5,1 milionu dolarů do texaského startupu REEcycle, který se specializuje na extrakci vzácných zemin pro vojenské využití. Společnost Apple oznámila investici ve výši 500 milionů dolarů do rozvoje produkce magnetů a recyklačních technologií prostřednictvím MP Materials. V americkém Kongresu zároveň probíhají diskuse o nutnosti rozšířit recyklační kapacity jako součást energetické a obranné strategie země.

Tento dynamický rozvoj však není bez rizik. Řada startupů, přestože přináší inovativní technologie, zůstává finančně zranitelná. Společnost Li-Cycle, do níž Glencore investoval, se nedávno dostala do finančních potíží. Dalším rizikem jsou nejistoty v daňové politice – například u dočasné daňové úlevy 45X, která byla klíčovým stimulem pro rozvoj domácí recyklační infrastruktury.

Evropská unie reaguje na výzvy obdobně. Schválený balíček Critical Raw Materials Act stanovuje cíle do roku 2030: 25 % recyklace vzácných zemin, 10 % těžby a 40 % jejich zpracování na území EU. Současně výzkumný tým ETH v Curychu vyvinul nové metody separace strategických prvků – jako je europium – z recyklovaných světelných zdrojů, což může významně přispět k evropské surovinové soběstačnosti.

Co je co ve světě vzácných kovů?

Vzácné zeminy (Rare Earth Elements, REEs) tvoří skupinu sedmnácti chemicky příbuzných prvků – patnáct lanthanoidů doplněných o skandium a yttrium. Ačkoliv jejich označení může vyvolávat dojem extrémní vzácnosti, v zemské kůře se vyskytují relativně hojně. Klíčový problém spočívá v jejich nízké koncentraci, náročnosti separace a ekologických dopadech těžby a zpracování. Právě kvůli tomu se REEs staly předmětem intenzivní mezinárodní soutěže o přístup k technologiím a strategickým surovinám.

Uplatňují se v široké škále oblastí: od výroby permanentních magnetů pro elektromobily, větrné turbíny a vojenské systémy, přes fosfory v displejích a LED osvětlení, až po katalyzátory a bateriové technologie. Například neodym, praseodym a dysprosium jsou zásadní pro silné magnety používané v generátorech a elektropohonech. Europium a terbium nacházejí uplatnění v optoelektronice, zatímco lanthan a cerium se využívají v bateriích a katalyzátorech.

Čína v současnosti ovládá více než 85 % světové produkce REEs, a to nejen na úrovni těžby, ale především v oblasti rafinace a finalizace sloučenin. Tato skutečnost představuje zásadní riziko pro technologickou suverenitu mnoha západních států. Přerušení vývozů ze strany Pekingu – jak jsme mohli vidět v roce 2025 – okamžitě narušilo výrobu elektroniky a automobilů ve Spojených státech i v Evropě.

Na tuto situaci reagují vlády i průmysl investicemi do domácí těžby (např. projekt Mountain Pass v Kalifornii), rozšíření recyklačních kapacit a výzkumu náhradních materiálů. Vzrůstající význam má také využití REEs z elektronického odpadu.

Neodym patří k nejdůležitějším prvkům celé skupiny REEs. Spolu s praseodymem se využívá při výrobě neodymových permanentních magnetů, které jsou extrémně silné a zároveň lehké. Tyto magnety jsou zásadní pro elektromotory v elektrických vozidlech, generátory větrných turbín, pevné disky, reproduktory a další miniaturní zařízení. Bez neodymu by nebyla možná miniaturizace mnoha dnešních technologií.

Podobně jako neodym se prazeodym používá v permanentních magnetech. Kromě toho je součástí slitin pro letecké motory, kde zlepšuje odolnost vůči vysokým teplotám. Dále se uplatňuje v optice, například při výrobě ochranných skel pro svářeče či letecké brýle.

Dysprosium se přidává k neodymovým magnetům, aby zvýšil jejich tepelnou stabilitu. Díky tomu jsou magnety funkční i při extrémních teplotách, což je klíčové pro jejich použití v elektromobilech a obranných systémech. Dysprosium se také využívá v řízení jaderných reaktorů.

Terbium hraje důležitou roli ve výrobě fosforů, které se používají v obrazovkách (LCD, OLED) a úsporných žárovkách. Přidává se rovněž do slitin magnetů, čímž zvyšuje jejich magnetické vlastnosti. Terbium je rovněž součástí některých piezoelektrických zařízení.

Europium je klíčovým prvkem pro tvorbu červené barvy ve fosforeskujících látkách. Používá se v displejích, televizích, monitorech a LED osvětlení. Dále má využití v bezpečnostních prvcích, například v eurobankovkách.

Nejhojnějším z REEs je cerium, využívá se v katalyzátorech pro automobily, lešticích prostředcích na sklo a v petrochemii. Cerium také zlepšuje vlastnosti slitin a je součástí některých typů baterií.

Lanthan se používá v nikl-metal hydridových bateriích (např. v hybridních vozidlech), optice a katalyzátorech. Lanthanová skla jsou důležitá v precizní optice, včetně čoček pro kamery a mikroskopy.

Gadolinium se díky svým magnetickým vlastnostem se uplatňuje v lékařství – jako kontrastní látka v magnetické rezonanci (MRI). Používá se i v jaderných reaktorech a pro výrobu magnetokalorických materiálů (pro budoucí technologie chlazení).