Papež odsoudil „barbarství“ války v Gaze. Při čekání na pomoc zastřelila izraelská armáda 93 Palestinců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil válku v Pásmu Gazy jako „barbarství“ a upozornil na „bezohledné používání síly“ proti civilnímu obyvatelstvu. Jeho slova zazněla jen několik hodin poté, co podle palestinských úřadů izraelské jednotky zabily při čekání na humanitární pomoc nejméně 93 lidí poblíž města Gaza. Jde o jeden z nejkrvavějších incidentů spojených s distribucí potravin v této válkou zničené oblasti.

Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze byl útok zaměřen na davy lidí čekající na kamiony OSN s potravinovou pomocí u přechodu Zikim na severu pásma. Mnoho dalších osob bylo postřeleno nebo zraněno. V jižní části Gazy, poblíž města Rafáh, bylo během distribuce pomoci zabito dalších devět Palestinců a čtyři další zahynuli u humanitárního bodu v Chán Júnisu, uvedl mluvčí civilní obrany Mahmud Basal.

Izraelská armáda připustila, že její vojáci stříleli na shromážděný dav Palestinců v severní Gaze, přičemž tvrdí, že šlo o „bezpečnostní hrozbu“. Zároveň ale uvedla, že počty obětí, které hlásí palestinské úřady, jsou „výrazně nadsazené“. K událostem na jihu se izraelská armáda zatím nevyjádřila.

Organizace Světový potravinový program (WFP) potvrdila, že její konvoj 25 nákladních vozů byl u města Gaza přivítán „masivními davy hladovějících civilistů“, kteří se stali terčem střelby. WFP ve svém prohlášení zdůraznil, že jakékoli násilí proti lidem hledajícím humanitární pomoc je „zcela nepřijatelné“.

Ředitel nemocnice al-Šifa Mohammed Abu Salmiya sdělil agentuře AP, že jen během nedělního rána nemocnice přijala 48 mrtvých a 150 zraněných, kteří byli postiženi při čekání na potravinovou pomoc. Nedokázal ale určit, zda za jejich smrt nese odpovědnost izraelská armáda nebo ozbrojené skupiny.

Papež během nedělní modlitby Anděl Páně ve své letní rezidenci v Castel Gandolfu vyzval k „okamžitému ukončení barbarství války a k mírovému řešení konfliktu“. Zmínil se také o izraelském útoku na jediný katolický kostel v Gaze, při němž minulý týden zemřeli tři lidé a deset bylo zraněno, včetně farního kněze, jenž byl blízkým přítelem nedávno zesnulého papeže Františka.

„Tento čin jen zhoršuje pokračující vojenské útoky na civilní obyvatelstvo a svatá místa v Gaze,“ uvedl papež. Zároveň apeloval na mezinárodní společenství, aby dodržovalo mezinárodní humanitární právo, chránilo civilisty a ukončilo kolektivní tresty, bezohledné používání síly a nucené vysidlování obyvatelstva.

Izrael v neděli rovněž odebral pobytové oprávnění Jonathanu Whittallovi, šéfovi kanceláře OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) v Izraeli, jenž opakovaně upozorňoval na katastrofální podmínky v Gaze. Izraelský ministr zahraničí Gid'on Saar ho obvinil ze šíření „nepodložených lží“.

K situaci se přidal i nový poplach, když izraelská armáda vydala evakuační příkazy pro hustě obydlené oblasti ve střední Gaze, kde dosud pozemní operace probíhaly minimálně a kde působí většina mezinárodních organizací rozdělujících pomoc.

Ve městě Deir al-Balah izraelské letectvo zasáhlo tři obytné domy. Podle svědků lidé hromadně opouštěli domovy, nesouc si jen nejnutnější věci. „Shodili na nás letáky, ale nevíme, kam máme jít. Nemáme úkryt ani nic jiného,“ řekl jeden muž agentuře AFP.

OSN označila nové vysídlování za „další drtivou ránu už tak křehkým životním podmínkám“ obyvatel Gazy. Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (Unrwa) v neděli prohlásila, že Izrael „úmyslně vyhladovává civilisty v Gaze, včetně milionu dětí“. Unrwa uvedla, že má zásoby potravin pro celou Gazu na více než tři měsíce, uskladněné v egyptském Aríši, ale izraelská blokáda znemožňuje jejich distribuci.

Unrwa také připomněla, že některá miminka v Gaze zemřela v důsledku těžké podvýživy. Izrael s agenturou přerušil veškerou spolupráci a obvinil ji z napojení na Hamas, přestože nezávislé vyšetřování nenašlo důkazy, které by tato tvrzení potvrzovaly.

Od května pomoc v Gaze nově distribuují organizace podporované USA a Izraelem pod hlavičkou Gaza Humanitarian Foundation (GHF), přičemž jídla je extrémní nedostatek a ceny stouply na neúnosnou úroveň.

Podle OSN bylo jen od června zabito 875 Palestinců při snaze získat potraviny, z toho 674 přímo v blízkosti distribučních míst GHF. Zbytek zemřel na cestě k nim nebo u konvojů OSN a jejích partnerů. Mezi oběťmi jsou i děti, které nosily vodu svým rodinám.

Válka byla rozpoutána po útoku Hamasu 7. října 2023, při kterém zahynulo přibližně 1 200 Izraelců a dalších 251 bylo uneseno. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví si izraelské útoky v Gaze od té doby vyžádaly nejméně 58 895 mrtvých a přes 140 tisíc zraněných. 

Související

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

Více souvisejících

Pásmo Gazy papež Lev XIV. Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem

Světové trhy s energiemi zažívají dramatický otřes. Ceny ropy ve středu prudce vzrostly a překonaly hranici 108 dolarů za barel. Hlavním impulsem pro tento skok byly zprávy o prvních přímých útocích na íránská těžební a zpracovatelská zařízení, včetně největšího naleziště zemního plynu na světě. Podle dostupných informací stojí za těmito údery koordinovaná operace Spojených států a Izraele.

před 2 hodinami

Obchody

Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření

Oblíbený obchodní řetězec BILLA připravuje na Slovensku výrazné změny, které pocítí každý, kdo vstoupí do jeho prodejen. Společnost se rozhodla zpřísnit bezpečnostní pravidla v reakci na alarmující nárůst kriminality a stále agresivnější chování části veřejnosti. Minulý rok se ukázal jako kritický, neboť největší obchodní sítě zaznamenaly nárůst krádeží až o 100 procent.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Miguel Diaz-Canel

Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v úterý ostře reagoval na množící se hrozby ze strany Spojených států a prohlásil, že jakýkoli pokus o ovládnutí ostrova narazí na „nedobytný odpor“. Jeho slova přicházejí v kritické chvíli, kdy se Kuba vzpamatovává z celostátního kolapsu energetické sítě, který nechal 10 milionů lidí bez elektřiny. Díaz-Canel obvinil Washington, že využívá ekonomické slabosti země jako „pobuřující záminku“ k jejímu ovládnutí.

před 5 hodinami

Viktor Orbán

Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba

Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael

Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.

před 6 hodinami

Esmáíl Chatíb

Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního. 

před 7 hodinami

Ilustrační foto

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

před 8 hodinami

USS Gerald R. Ford

Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu

Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.

před 9 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 10 hodinami

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 11 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 12 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy