Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí

Předložený záměr je podle The Guardian podrobně rozpracován v dvacetistránkovém dokumentu, který nese oficiální název Národní pracovní plán pro dobrovolnou emigraci z Pásma Gazy. Přestože rétorika návrhu zdůrazňuje údajnou dobrovolnost odchodu, mezinárodní společenství jej považuje za jednoznačně nátlakový krok způsobený katastrofálními životními podmínkami v oblasti.

Nucené přesídlení civilního obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle Ženevských konvencí klasifikováno jako válečný zločin. Zpráva nezávislé vyšetřovací komise Organizace spojených národů navíc již dříve dospěla k závěru, že Izrael v Gaze pokračuje v páchání genocidy.

Ben Gvir zdůraznil, že příprava celého projektu trvala jeho týmu více než rok a půl. Jako podmínku pro vstup své strany do příští vládní koalice bude požadovat zřízení nového ministerstva, které by mělo proces emigrace plně na starosti. K tomuto kroku dochází v období vyostřené předvolební kampaně, během níž izraelští politici soupeří o co nejtvrdší postoj k budoucnosti Gazy. Tento vývoj zároveň komplikuje snahy americké administrativy o prosazení dohody o příměří, jejíž dodržování ohrožují pokračující vojenské údery.

Na Ben Gvirova vyjádření navázal také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac, který potvrdil, že vláda usiluje o získání souhlasu ze strany Spojených států s přesídlením obyvatel. Podle Kace byly tyto plány dočasně pozastaveny americkým prezidentem Donaldem Trumpem, avšak v současnosti se o nich mezi oběma zeměmi opět aktivně jedná.

Ministr obrany zároveň prohlásil, že Izrael hodlá odchod Palestinců usnadnit jakýmikoli dostupnými prostředky, což vyvolává obavy z dalšího vyhošťování. Sám Trump na počátku svého druhého funkčního období způsobil rozruch myšlenkou na odchod všech obyvatel a následnou obnovu Pásma Gazy pod vedením USA, od tohoto vyjádření však později ustoupil.

Před nadcházejícími izraelskými volbami Ben Gvir stupňuje svou radikální rétoriku namířenou na pravicové voličské jádro. V rámci své kampaně nedávno sdílel záběry ze zařízení, kde mají být popravováni Palestinci odsouzení izraelskými vojenskými soudy za smrtonosné útoky. Veřejně se také těšil z tvrdého zacházení s palestinskými vězni v izraelských nápravných zařízeních. Samotný ministr byl v minulosti pravomocně odsouzen za podněcování k rasismu i podporu teroristické organizace a čelí sankcím ze strany několika zahraničních států.

Předvolební průzkumy naznačují, že by strana Židovská síla pod vedením Ben Gvira mohla v nadcházejícím hlasování získat přibližně sedm poslaneckých křesel. Kromě masového odsunu obyvatel Gazy ministr požaduje také deportaci poslanců Knesetu a dalších občanů, které označuje za neloajální vůči izraelskému státu. Tento postih by se podle jeho návrhu měl týkat i izraelských občanů židovského původu. Ben Gvir přislíbil, že prosazování této radikální politiky bude jeho hlavní prioritou při vyjednávání o budoucí vládní sestavě.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím během své návštěvy vojenského stanoviště v Pásmu Gazy jednoznačně odmítl možnost stažení armády z okupovaných pozic. Prohlásil, že izraelské síly hodlají na stávající linii zůstat a pokračovat v likvidaci teroristických skupin. Netanjahu zdůraznil, že armáda v současné době plně kontroluje podstatnou část Pásma Gazy a tento podíl se bude dále zvyšovat. Podle něj jsou každodenní vojenské operace nezbytné pro zajištění trvalé bezpečnosti státu.

Slova předsedy vlády potvrdil také zástupce náčelníka generálního štábu Tamir Yadai, podle něhož izraelská armáda v současnosti ovládá přibližně 65 procent celkové rozlohy Pásma Gazy. Tento rozsah územní kontroly výrazně přesahuje původní dohody dojednané v rámci loňského příměří zprostředkovaného Spojenými státy, které počítaly s kontrolou 53 procent území. Pokračující rozšiřování vojenské přítomnosti v kombinaci s návrhy na masové vyhošťování obyvatel tak dále prohlubuje skepsi ohledně možnosti brzkého urovnání konfliktu.