Poletí Putin do USA? Kreml neskrýval nadšení z pozvání, v novém prohlášení mluví jinak

Pozvání pro ruského šéfa Kremlu oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v New Yorku. Šéf americké diplomacie uvedl, že účast na summitu představuje pro Putina příležitost k jednání nejen s prezidentem Donaldem Trumpem, ale i s dalšími světovými lídry. Rubio však současně upozornil, že zaslání pozvánky neznamená bezprostřední konání jakékoliv schůzky. Samotný summit lídrů zemí G20 se má uspořádat v polovině prosince na Floridě.

Krok Washingtonu navazuje na intenzivní diplomacii ze začátku září, kdy Moskvu a Kyjev navštívili američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Zástupci Spojených států v ruské metropoli absolvovali tříhodinové jednání s Putinem a následnou neformální večeři s tamními představiteli. Následující den se diplomatická delegace přesunula do Kyjeva k prvním oficiálním rozhovorům ve své roli zprostředkovatelů. Všechny tři zúčastněné strany následně označily proběhlá setkání za produktivní a přínosná.

Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že ruská hlava státu má zájem na ukončení válečného konfliktu. Během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Trump prohlásil, že Putin je ochoten se setkat a jednat. Washington tak nadále prosazuje uspořádání trojstranných rozhovorů, které by mohly přispět k ukončení bojů. Samotný Putin však dosud nepřijal žádné z opakovaných ukrajinských pozvání k osobnímu setkání.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrdil připravenost k přímým rozhovorům s ruskou stranou a vyzval ke zorganizování trojstranného summitu pod záštitou Spojených států. Kyjev vnímá nadcházející setkání v Miami jako jednu z nejlepších příležitostí k dosažení konkrétních výsledků. Zelenskyj zdůraznil, že účast partnerů z Evropy i dalších významných světových ekonomik vytváří vhodné prostředí pro vyjednávání. Ruská strana nicméně dosud trvala na tom, že případná schůzka obou prezidentů se může uskutečnit výhradně v Moskvě.

Představení americké iniciativy doprovází opatrnost ze strany ruského ministerstva zahraničí. Ruský ministr Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřeruší svou vojenskou operaci ani v průběhu případných mírových vyjednávání. Lavrov zároveň zopakoval kritiku vůči evropským státům a obvinil je z maření dohody. Ruské vedení tak dává najevo, že diplomacie neznamená zastavení bojových aktivit na bojišti.

Na prohlášení šéfa ruské diplomacie reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Připomněl, že čtrnáct ze patnácti členů Rady bezpečnosti OSN podporuje vyhlášení příměří a jediným blokujícím aktérem zůstává agresor. Podporu Ukrajině vyjádřila také skupina padesáti jedné země ve společném prohlášení, které vyzývá kremelské vedení ke kompletnímu zastavení palebných aktivit. Výzvy k okamžitému klidu zbraní však Moskva dlouhodobě odmítá.

Situaci na bojišti i nadále provází vysoká intenzita bojů a rozsáhlé letecké údery na ukrajinskou infrastrukturu. Ruský prezident nedávno obvinil Kyjev ze sabotování mírového úsilí s tvrzením, že ukrajinští představitelé o míru pouze hovoří, ale v praxi mu zabraňují. Diplomatické iniciativy navíc v minulosti opakovaně následovala eskalace ruských útoků po celé Ukrajině. Příkladem bylo porušení krátkého třídenního klidu zbraní vyhlášeného během návštěvy amerických vyjednavačů, po kterém následovalo masivní ostřelování hlavního města Kyjeva.