USA oficiálně pozvaly Putina na summit G20 v Miami

Rubio oznámil pozvání krátce po svém jednání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Americký šéf diplomacie zdůraznil, že setkání nabízí Putinovi příležitost k jednání nejen s prezidentem Donaldem Trumpem, ale i s dalšími světovými lídry. Vyjádřil přitom naději, že Moskva tuto nabídku přijme a zapojí se do přímého rozhovoru. Kreml na americkou iniciativu zatím veřejně nereagoval.

Místem konání nadcházejícího summitu předních světových ekonomik má být golfový klub Trump National Doral. Rusko sice zůstává členem skupiny G20, avšak Putin se jejího vrcholného jednání osobně neúčastnil již od roku 2019. Kroky Washingtonu vyvolávají znepokojení mezi evropskými spojenci, kteří již v srpnu protestovali proti účasti ruského ministra financí na přípravném jednání. Zástupci evropských zemí tehdy odmítli společné fotografování s ruskou delegací.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve uvedl, že je připraven na summit přicestovat a s Putinem se osobně setkat, pokud dojde k jeho účasti. Ve svém nedávném vystoupení v OSN Zelenskyj zdůraznil, že pro dosažení výsledků je nutné spolu mluvit a přijímat konkrétní rozhodnutí. Zároveň však varoval před pokračujícími ruskými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu před nadcházející zimou. Zdůraznil přitom, že v případě dalších útoků bude Ukrajina nucena odpovídat stejně tvrdými údery.

Americký prezident Donald Trump se v současnosti snaží vyjednat dočasné příměří zaměřené na zastavení útoků na energetická zařízení. Trump apeloval na ukrajinskou stranu, aby zastavila údery na ruské rafinérie s cílem snížit tlak na globální ceny ropy. Růst cen nafty v USA totiž představuje pro americkou administrativu citlivé téma před nadcházejícími parlamentními volbami do Kongresu. Rubio v této souvislosti potvrdil, že s Lavrovem jednal také o obavách z rozšiřování konfliktu do dalších oblastí.

Otázka ukončení války byla hlavním tématem nedávného osobního jednání mezi Trumpem a Zelenskyj na půdě OSN. Ukrajinská delegace navrhla uspořádání trilaterálního summitu za účasti USA, Ukrajiny a Ruska, který by pomohl nalézt cestu k příměří. Kreml však podobné návrhy na přímá jednání s ukrajinským prezidentem v minulosti opakovaně odmítal. Přes probíhající diplomatické snahy navíc ruská armáda pokračuje v intenzivním bombardování ukrajinských měst.

Kyjev čelil v posledních dnech masivním útokům bezpilotních letounů Šáhid s proudovým pohonem, které zasahují cíle ve dne i v noci. Ruské údery zasáhly v ukrajinské metropoli čerpací stanici, skladovací prostory, obchodní centrum i budovu dopravní infrastruktury. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko potvrdil, že si tyto útoky vyžádaly nejméně jednu oběť na životě a osm zraněných. Výbuchy byly zaznamenány také v blízkosti hlavního vlakového nádraží.

Kroky americké administrativy přicházejí v době, kdy americký Kongres schválil rozsáhlý balíček sankcí namířených proti Ruské federaci. Nová legislativa dává prezidentovi možnost uvalit až stoprocentní cla na země, které nakupují ruské energetické suroviny, jako jsou Čína nebo Indie. Zástupci Demokratické strany tento zákon kritizovali s tím, že dává prezidentovi příliš velké pravomoci, které by mohly být zneužity i proti spojencům. Zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů pak vyjádřil obavu, že pozvání Putina popírá snahy o mezinárodní izolaci agresora.