Rusko bude eskalovat hybridní válku s NATO, je pod největším tlakem od začátku invaze, varují zpravodajci

Dánští zpravodajci podle The Guardian upozorňují, že Rusko se nachází pod největším tlakem od začátku invaze na Ukrajinu. Pokračující ukrajinské údery dlouhého dosahu působí rozsáhlé škody hluboko uvnitř ruského území, zatímco ruská armáda platí za minimální územní zisky obrovskými ztrátami. Ruská ekonomika se zároveň potýká s hrozbou hluboké krize, k níž přispívají rekordní vojenské výdaje, mezinárodní sankce a útoky na energetickou infrastrukturu. Přestože analytici neočekávají v následujících šesti měsících žádný zásadní průlom na frontě, prezident Vladimir Putin podle nich ze svých zadaných válečných cílů neustoupí.

Moskva podle zprávy vnímá nadcházející období jako časové okno příležitosti pro změnu bezpečnostního uspořádání v Evropě. Ruské vedení se totiž obává, že Evropa do roku 2030 vybuduje autonomní vojenské kapacity, které by pro Rusko představovaly stále větší hrozbu. Zpravodajská služba proto varuje, že Vladimir Putin může považovat za přijatelné riziko pokusit se o drastickou proměnu evropské bezpečnosti ještě předtím, než k posílení evropských obranných schopností dojde. Součástí této strategie má být intenzifikace hybridních operací i kybernetických útoků zaměřených na klíčové společenské funkce.

Zpráva nevylučuje ani nízké, ale postupně rostoucí riziko omezeného vojenského úderu proti jedné nebo několika zemím NATO, které sousedí s Ruskem. Takový krok by byl ze strany Moskvy zoufalým činem, jehož účelem by bylo odklonit evropské zdroje od pomoci Ukrajině a zasít rozkol mezi alianční státy. Případný útok by mohly provést zbraně dlouhého dosahu zaměřené na infrastrukturu zásadní pro ukrajinskou podporu. Rusko by následně mohlo tvrdit, že střely zasáhly území NATO pouze v důsledku rušení ukrajinskou protivzdušnou obranou, případně využít bezpilotní letouny ukrajinské výroby k operaci pod cizí vlajkou.

Další variantou omezené vojenské akce by mohlo být nasazení málopočetných vojenských jednotek bez státních symbolů na území sousedních aliančních států. Ačkoliv dánská rozvědka považuje přímou a plnohodnotnou invazi do země NATO za velmi nepravděpodobnou, zcela ji ze svých scénářů nevylučuje. Zpráva zároveň varuje před rizikem, že Rusko vyhodnotí pravděpodobnost kolektivní reakce Aliance jako nízkou, zejména pokud získá dojem, že se Spojené státy do obrany evropských spojenců zapojit nemohou nebo nechce. Analytici potvrzují, že Rusko by mohlo být do pěti let připraveno na rozsáhlý konflikt na evropském kontinentu.

Na zveřejněné poznatky reagoval dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen, který varování označil za mimořádně závažné. Uvedl, že zpráva přesně zapadá do událostí posledních měsíců, mezi něž patří například pokus o drony zasažený cíl na letišti v Lipsku. Podle šéfa dánské diplomacie zapadají známé i dosud nepřipsané incidenty do širšího obrazu ruské eskalace. Rasmussen zdůraznil, že Západ musí pevně čelit ruským snahám o vyvolání rozkolu mezi evropskými státy i mezi Evropou a Spojenými státy.

V reakci na nová bezpečnostní rizika zvýšila dánská agentura pro civilní bezpečnost úroveň hrozby destruktivních kybernetických útoků ze střední na vysokou. Úřad vyhodnotil jako pravděpodobné, že se Rusko pokusí provést destruktivní kybernetické údery cílící přímo na Dánsko. Riziko se týká především škodlivého softwaru navrženého k mazání dat nebo k narušení provozních technologií. Bezpečnostní složky navíc potvrdily, že disponují informacemi o konkrétním plánování sabotážních akcí na dánském území.

Dánský ministr obrany Jeppe Bruus zdůraznil nutnost brát současnou situaci s maximální vážností, zároveň však ujistil veřejnost o připravenosti obranných složek. Podle ministra Bruuse ukazuje ruská ochota ke stupňování tlaku především na rostoucí frustraci Moskvy z neúspěchů na bojišti. Zpravodajský šéf Thomas Ahrenkiel doplnil, že ruská pozornost se zaměřuje zejména na obranný průmysl a logistické trasy zajišťující pomoc Ukrajině. Evropští představitelé v této souvislosti shodně potvrdili, že bez ohledu na ruské hrozby nemá Evropa v úmyslu svou podporu napadené zemi jakkoliv omezovat.