Trumpova neúčast zastiňuje africkou G20: Jihoafrická republika vzdoruje tlaku USA

Diskurs kolem setkání v Johannesburgu je však zastíněn ostře sledovaným rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa se summitu neúčastnit. Trump své rozhodnutí zdůvodnil široce zpochybňovaným tvrzením, že bílá menšina v Jihoafrické republice je obětí rozsáhlého zabíjení a zabírání půdy. Vztahy mezi oběma zeměmi byly v uplynulém roce napjaté, kdy USA mimo jiné vypověděly jihoafrického velvyslance a uvalily cla ve výši 30 %, což je nejvyšší sazba v subsaharské Africe.

Ačkoliv Trump nejprve uvedl, že vyšle viceprezidenta JD Vance, nakonec dva týdny před konferencí náhle oznámil, že se summitu nezúčastní žádný zástupce USA. Vláda v Pretorii se snažila zachovat vzdorovitý, ale diplomatický tón. Rezolutně popřela tvrzení o „bílé genocidě“ a trvala na tom, že summit bude pokračovat i bez USA. Necelé 48 hodin před zahájením se USA náhle rozhodly vyslat malý tým diplomatů na ceremonii předání předsednictví, ti se ale nebudou účastnit žádných diskusí.

Jihoafrický ministr financí Enoch Godongwana uvedl, že Jihoafrická republika je řádným členem G20, nikoli pozvanou zemí. Poukázal na to, že pokud by Spojené státy nechtěly, aby se Jihoafrická republika zúčastnila schůzek příští rok, jedinou cestou by bylo odmítnutí vydání víz.

Profesor Richard Calland z Cambridge Institute for Sustainability Leadership se domnívá, že i bez přítomnosti USA může Jihoafrická republika dosáhnout svých cílů. Podle něj absence Trumpa paradoxně může vytvořit větší prostor pro skutečný konsensus, protože ostatní země se nebudou muset neustále ohlížet na jeho chování a pozici.

Ministr zahraničí Jihoafrické republiky Ronald Lamola v Johannesburgu prohlásil, že ačkoli Spojené státy chybí, přítomné země musí učinit rozhodnutí. Lamola potvrdil, že budou pokračovat v přesvědčování přítomných zemí k přijetí Deklarace lídrů, protože instituce nemůže být paralyzována kvůli nepřítomnosti jedné země. Deklarace lídrů je výsledkem celoroční práce na budování konsensu v otázkách globální ekonomiky, jako jsou obchodní bariéry a změna klimatu.

Trump ale není jedinou hlavou státu, která se summitu nezúčastní. Čínský prezident Si Ťin-pching vysílá premiéra Li Čchianga, Vladimir Putin se nezúčastní kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu a argentinský prezident a Trumpův spojenec Javier Milei summit bojkotuje na znamení solidarity s Washingtonem. Všechny tyto země však posílají starší delegace, které zastupují jejich zájmy, na rozdíl od USA.

Jihoafrická republika se snaží využít své předsednictví k překlenutí rozvojové propasti mezi globálním severem a jihem, s cílem prosadit spravedlnost, udržitelnost a společnou prosperitu. Profesor Calland zdůrazňuje, že mezinárodní spolupráce je v rozděleném světě důležitější než kdy jindy, zejména vzhledem k existenčním výzvám, kterým lidstvo čelí. Úspěšné vydání společné deklarace by mohlo dokázat, že konsensu lze dosáhnout i bez účasti nejmocnější země světa.