Spojenci Ukrajiny chtějí na summitu G20 vylepšit americký mírový plán

Spojenci Ukrajiny se chystají na summitu G20 v Jihoafrické republice usilovat o posílení mírového plánu navrženého Spojenými státy. Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil, že se lídři pokusí stávající návrh "posílit" pro další fázi vyjednávání. Schůzka G20 začíná den po varování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jeho země čelí jednomu z nejtěžších okamžiků ve své historii kvůli tlaku na přijetí plánu, jehož uniklé detaily se jeví jako vstřícné k Moskvě. 

Prezident Zelenskyj v pátek telefonicky jednal se Sirem Keirem, francouzským a německým lídrem. Po rozhovorech britský premiér potvrdil, že "přátelé a partneři" Ukrajiny jsou nadále odhodláni zajistit "trvalý mír jednou provždy". Summitu G20 se neúčastní americký prezident Donald Trump ani ruský prezident Vladimir Putin.

Americký mírový plán, jehož obsah široce unikl, zahrnuje návrhy, které Kyjev dříve vyloučil, včetně postoupení východních oblastí, které má momentálně pod kontrolou. Washington tlačí na Kyjev, aby návrh přijal, a vyslal vysoké představitele Pentagonu na Ukrajinu, aby o něm jednali.

V Evropě však panuje nervozita ohledně podmínek, které jsou vnímány jako silně nakloněné ve prospěch Moskvy. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová označila případné přijetí plánu za "velmi nebezpečný moment". Agentuře Reuters řekla, že ačkoliv si všichni přejí konec války, je podstatné, jak k němu dojde, a že Rusko nemá žádné právní nároky na jakékoliv ústupky od napadené země. O konečných podmínkách by měla rozhodnout Ukrajina.

Sir Keir Starmer uvedl, že se sešlí lídři na G20 budou bavit o aktuálním návrhu a s podporou snahy prezidenta Trumpa o mír, budou hledat způsoby, jak plán posílit pro příští fázi jednání. Zdůraznil, že Ukrajina po celou dobu války volá po ukončení ruské invaze, stažení tanků a složení zbraní. Ukrajina je podle něj připravena jednat již měsíce, zatímco Rusko otálí a pokračuje ve svém vražedném řádění. Proto je nezbytné spolupracovat s USA i Ukrajinou na zajištění spravedlivého a trvalého míru.

Součástí plánu Bílého domu je závazek Ukrajiny snížit velikost své armády a slib nevstoupit do vojenské aliance NATO, což je dlouhodobý požadavek Kremlu. Prezident Trump v pátek varoval, že Ukrajina "během krátké doby" ztratí další území ve prospěch Ruska a že prezident Zelenskyj bude muset plán "schválit". Trump stanovil Ukrajině termín pro schválení plánu do čtvrtka, což je v USA Den díkůvzdání, a označil jej za "vhodný" termín.

Ukrajina je závislá na dodávkách moderních zbraní z USA, včetně systémů protivzdušné obrany, a také na zpravodajských informacích poskytovaných Washingtonem od zahájení ruské invaze v roce 2022. Americký viceprezident JD Vance v pátek prohlásil, že je "fantazií, že pokud jen poskytneme více peněz, více zbraní nebo více sankcí, je vítězství na dosah".

Ruský prezident Putin na pátečním zasedání své bezpečnostní rady potvrdil, že USA představily navrhovaný mírový plán a že by mohl být "základem" pro urovnání, i když dodal, že podrobné rozhovory o jeho podmínkách v Kremlu ještě neproběhly. Uvedl, že Rusko je ochotno "projevit pružnost", ale je také připraveno bojovat dál.

Volodymyr Zelenskyj ve svém desetiminutovém projevu před prezidentskou kanceláří v Kyjevě varoval, že Ukrajina bude čelit "velkému tlaku, který nás má oslabit a rozdělit". Dodal, že nebudou dělat žádná hlasitá prohlášení, ale budou "klidně spolupracovat s Amerikou a všemi partnery", a nabídnou alternativy k navrhovanému mírovému plánu.

Zelenskyj musí pečlivě vyvažovat zájmy Kyjeva a udržování srdečných vztahů s Trumpem, se kterým měl dříve veřejné neshody v Bílém domě a který se zdál být frustrovaný z pomalého postupu mírových jednání. Reakce ukrajinského prezidenta na americký plán je umírněná, i když v pátek přiznal, že Ukrajina "může čelit velmi těžké volbě: buď ztratit důstojnost, nebo riskovat ztrátu klíčového partnera". Bílý dům se brání tvrzením, že Ukrajina byla vyloučena z přípravy návrhu.

Nejmenovaný americký úředník pro CBS News uvedl, že plán byl vypracován hned po diskusích s nejvyšším ukrajinským bezpečnostním představitelem Rustemem Umerovem, který s většinou jeho bodů souhlasil. Uniklý návrh mimo jiné navrhuje stažení ukrajinských vojsk z části východní Doněcké oblasti, kterou v současnosti kontrolují, čímž by Rusko získalo faktickou kontrolu nad Doněckem i sousedním Luhanskem a poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusko v současnosti kontroluje přibližně dvacet procent ukrajinského území.

Plán říká, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", i když bez dalších podrobností. Dokument dále uvádí, že se "očekává", že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se nebude dále rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu začleněno do globální ekonomiky" prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se opět stala G8.

Související

Donald Trump

Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina

Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky. 
Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Je na čase, aby Evropa začala jednat o Ukrajině i s Ruskem, prohlásila Meloniová

Italská premiérka Giorgia Meloniová se v pátek připojila k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a vyzvala k zahájení přímých rozhovorů mezi Evropou a Ruskem. Podle šéfky italské vlády nastal čas, aby Evropská unie vystupovala v konfliktu na Ukrajině aktivněji a nenechávala iniciativu pouze na jiných globálních hráčích. Meloniová dokonce navrhla, aby unie jmenovala speciálního vyslance, který by měl dialog s Moskvou na starosti.

Více souvisejících

válka na Ukrajině G20 Summit G20

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tenis, ilustrační fotografie

Venus Williamsová se v 45 letech vrací na kurty. Chce hrát Australian Open

Na blížícím se letošním ročníku tenisového grandslamu Australian Open se představí i sedminásobná držitelka grandslamových titulů Američanka Venus Williamsová. Ta se tak může ve svých 45 letech stát nejstarší účastnicí tohoto turnaje v jeho historii. K tomu, aby se tohoto turnaje mohla Williamsová zúčastnit, dostala od pořadatelů divokou kartu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump odpovídal na dotaz, zda Američané náhodou neunesou i Putina

Americký prezident Donald Trump odpovídal na novinářský dotaz, zda Američané nezopakují svůj majstrštyk s únosem prezidenta jiného státu v případě ruského vůdce Vladimira Putina. Podle Trumpa to nebude nutné. Šéf Bílého domu stále věří v diplomatické řešení války na Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky. 

před 8 hodinami

Donald Trump

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Tým mistrů světa z Prahy 2024.

Rulík zveřejnil hokejovou nominaci na olympiádu. Nechybí Červenka nebo Ticháček

Dlouho očekávaná nominace českých hokejových reprezentantů na blížící se Zimní olympijské hry, které se letos budou konat v Miláně a Cortině d'Ampezzo i za účasti hráčů z kanadsko-americké NHL, byla odtajněna ve středu trenérem Radimem Rulíkem. Ten už dříve, konkrétně v červnu, oznámil šestici hráčů z NHL, kteří se olympiády v reprezentačním dresu zúčastní. Nyní k nim přidal zbývající jména, například veterána Romana Červenku, ale i překvapení, jakými jsou obránci Jiří Ticháček a Tomáš Kundrátek či útočník Jakub Flek.

před 10 hodinami

Venezuela

Venezuela neměla proti Američanům šanci. Teď ale hrozí peklo na zemi

Americká invaze do Venezuely ukázala tvrdou realitu, že moderní zbraně samy o sobě válku nevyhrávají. Přestože Caracas disponoval ruskými systémy S-300, Buk či stíhačkami Su-30, rozhodující chvíli nezvládl. Spojené státy nejprve paralyzovaly komunikaci, velení a radary, takže protivzdušná obrana zůstala slepá a roztříštěná. Rychlá technologická dominance ale neznamená konečné vítězství. Venezuela má kapacitu přejít k asymetrickému odporu, který může proměnit vojenský úspěch Washingtonu v dlouhodobé politické břemeno.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Sníh zasypal Prahu

Počasí o víkendu: Do Česka se po lehkém oteplení vrátí silné mrazy

Víkendové počasí v Česku ovlivní příliv velmi chladného vzduchu, který přinese nejen sněžení, ale také extrémní mrazy a nepříjemný vítr. Podle aktuální předpovědi ČHMÚ.cz bude sobota ve znamení zatažené až oblačné oblohy. Na většině území se setkáme s občasným sněžením nebo přeháňkami, které začnou ustávat až později odpoledne od severu.

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Je na čase, aby Evropa začala jednat o Ukrajině i s Ruskem, prohlásila Meloniová

Italská premiérka Giorgia Meloniová se v pátek připojila k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a vyzvala k zahájení přímých rozhovorů mezi Evropou a Ruskem. Podle šéfky italské vlády nastal čas, aby Evropská unie vystupovala v konfliktu na Ukrajině aktivněji a nenechávala iniciativu pouze na jiných globálních hráčích. Meloniová dokonce navrhla, aby unie jmenovala speciálního vyslance, který by měl dialog s Moskvou na starosti.

včera

Turek podá na prezidenta Pavla žalobu

Spor mezi hradem a stranou Motoristé sobě nabírá na obrátkách. Poslanec Filip Turek v pátek oznámil, že v nejbližší době podá na prezidenta Petra Pavla žalobu na ochranu osobnosti. Turek toto rozhodnutí zveřejnil během své návštěvy Kyjeva, kde je součástí delegace ministra zahraničí Petra Macinky. Poslanci se nelíbí způsob, jakým hlava státu odůvodnila své rozhodnutí nejmenovat ho ministrem životního prostředí, a bude proto soudní cestou žádat omluvu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy