Spojenci Ukrajiny chtějí na summitu G20 vylepšit americký mírový plán

Spojenci Ukrajiny se chystají na summitu G20 v Jihoafrické republice usilovat o posílení mírového plánu navrženého Spojenými státy. Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil, že se lídři pokusí stávající návrh "posílit" pro další fázi vyjednávání. Schůzka G20 začíná den po varování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jeho země čelí jednomu z nejtěžších okamžiků ve své historii kvůli tlaku na přijetí plánu, jehož uniklé detaily se jeví jako vstřícné k Moskvě. 

Prezident Zelenskyj v pátek telefonicky jednal se Sirem Keirem, francouzským a německým lídrem. Po rozhovorech britský premiér potvrdil, že "přátelé a partneři" Ukrajiny jsou nadále odhodláni zajistit "trvalý mír jednou provždy". Summitu G20 se neúčastní americký prezident Donald Trump ani ruský prezident Vladimir Putin.

Americký mírový plán, jehož obsah široce unikl, zahrnuje návrhy, které Kyjev dříve vyloučil, včetně postoupení východních oblastí, které má momentálně pod kontrolou. Washington tlačí na Kyjev, aby návrh přijal, a vyslal vysoké představitele Pentagonu na Ukrajinu, aby o něm jednali.

V Evropě však panuje nervozita ohledně podmínek, které jsou vnímány jako silně nakloněné ve prospěch Moskvy. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová označila případné přijetí plánu za "velmi nebezpečný moment". Agentuře Reuters řekla, že ačkoliv si všichni přejí konec války, je podstatné, jak k němu dojde, a že Rusko nemá žádné právní nároky na jakékoliv ústupky od napadené země. O konečných podmínkách by měla rozhodnout Ukrajina.

Sir Keir Starmer uvedl, že se sešlí lídři na G20 budou bavit o aktuálním návrhu a s podporou snahy prezidenta Trumpa o mír, budou hledat způsoby, jak plán posílit pro příští fázi jednání. Zdůraznil, že Ukrajina po celou dobu války volá po ukončení ruské invaze, stažení tanků a složení zbraní. Ukrajina je podle něj připravena jednat již měsíce, zatímco Rusko otálí a pokračuje ve svém vražedném řádění. Proto je nezbytné spolupracovat s USA i Ukrajinou na zajištění spravedlivého a trvalého míru.

Součástí plánu Bílého domu je závazek Ukrajiny snížit velikost své armády a slib nevstoupit do vojenské aliance NATO, což je dlouhodobý požadavek Kremlu. Prezident Trump v pátek varoval, že Ukrajina "během krátké doby" ztratí další území ve prospěch Ruska a že prezident Zelenskyj bude muset plán "schválit". Trump stanovil Ukrajině termín pro schválení plánu do čtvrtka, což je v USA Den díkůvzdání, a označil jej za "vhodný" termín.

Ukrajina je závislá na dodávkách moderních zbraní z USA, včetně systémů protivzdušné obrany, a také na zpravodajských informacích poskytovaných Washingtonem od zahájení ruské invaze v roce 2022. Americký viceprezident JD Vance v pátek prohlásil, že je "fantazií, že pokud jen poskytneme více peněz, více zbraní nebo více sankcí, je vítězství na dosah".

Ruský prezident Putin na pátečním zasedání své bezpečnostní rady potvrdil, že USA představily navrhovaný mírový plán a že by mohl být "základem" pro urovnání, i když dodal, že podrobné rozhovory o jeho podmínkách v Kremlu ještě neproběhly. Uvedl, že Rusko je ochotno "projevit pružnost", ale je také připraveno bojovat dál.

Volodymyr Zelenskyj ve svém desetiminutovém projevu před prezidentskou kanceláří v Kyjevě varoval, že Ukrajina bude čelit "velkému tlaku, který nás má oslabit a rozdělit". Dodal, že nebudou dělat žádná hlasitá prohlášení, ale budou "klidně spolupracovat s Amerikou a všemi partnery", a nabídnou alternativy k navrhovanému mírovému plánu.

Zelenskyj musí pečlivě vyvažovat zájmy Kyjeva a udržování srdečných vztahů s Trumpem, se kterým měl dříve veřejné neshody v Bílém domě a který se zdál být frustrovaný z pomalého postupu mírových jednání. Reakce ukrajinského prezidenta na americký plán je umírněná, i když v pátek přiznal, že Ukrajina "může čelit velmi těžké volbě: buď ztratit důstojnost, nebo riskovat ztrátu klíčového partnera". Bílý dům se brání tvrzením, že Ukrajina byla vyloučena z přípravy návrhu.

Nejmenovaný americký úředník pro CBS News uvedl, že plán byl vypracován hned po diskusích s nejvyšším ukrajinským bezpečnostním představitelem Rustemem Umerovem, který s většinou jeho bodů souhlasil. Uniklý návrh mimo jiné navrhuje stažení ukrajinských vojsk z části východní Doněcké oblasti, kterou v současnosti kontrolují, čímž by Rusko získalo faktickou kontrolu nad Doněckem i sousedním Luhanskem a poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusko v současnosti kontroluje přibližně dvacet procent ukrajinského území.

Plán říká, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", i když bez dalších podrobností. Dokument dále uvádí, že se "očekává", že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se nebude dále rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu začleněno do globální ekonomiky" prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se opět stala G8.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Více souvisejících

válka na Ukrajině G20 Summit G20

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

před 33 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

před 4 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

před 4 hodinami

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

před 5 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

před 6 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit

Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Moskva, Kreml

Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet

V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo v úterý 5. května v ranních hodinách k rozsáhlým výpadkům mobilního internetu. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.

před 11 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského

Předseda íránského parlamentu a hlavní vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf prohlásil, že v Hormuzském průlivu se začíná upevňovat nová rovnováha sil. Podle jeho vyjádření na sociální síti X je současný stav pro Spojené státy neudržitelný. Ghalibaf obvinil USA a jejich spojence, že porušováním příměří a zaváděním blokád ohrožují bezpečnost námořní dopravy a tranzit energií. Varoval také, že Írán se svými operacemi ještě ani pořádně nezačal.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

německá policie v akci

Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění

Německým Lipskem otřásla v pondělí odpoledne tragédie, která si vyžádala nejméně dva lidské životy a desítky zraněných. Do davu lidí v samotném centru města vjel vysokou rychlostí řidič v osobním automobilu typu SUV. Incident se odehrál v pěší zóně, která byla v té době plná nakupujících a návštěvníků kaváren užívajících si teplého jarního dne.

včera

Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem

Ruské hlavní město se v pondělí v brzkých ranních hodinách stalo terčem útoku ukrajinského dronu, který zasáhl luxusní výškovou obytnou budovu v jihozápadní části Moskvy. Nálet, který si nevyžádal žádné oběti na životech, způsobil viditelné škody na fasádě a v interiérech bytů. Jde o třetí noc v řadě, kdy byla Moskva pod útokem, a to jen několik dní před oslavami Dne vítězství 9. května.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy