Spojenci Ukrajiny chtějí na summitu G20 vylepšit americký mírový plán

Spojenci Ukrajiny se chystají na summitu G20 v Jihoafrické republice usilovat o posílení mírového plánu navrženého Spojenými státy. Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil, že se lídři pokusí stávající návrh "posílit" pro další fázi vyjednávání. Schůzka G20 začíná den po varování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jeho země čelí jednomu z nejtěžších okamžiků ve své historii kvůli tlaku na přijetí plánu, jehož uniklé detaily se jeví jako vstřícné k Moskvě. 

Prezident Zelenskyj v pátek telefonicky jednal se Sirem Keirem, francouzským a německým lídrem. Po rozhovorech britský premiér potvrdil, že "přátelé a partneři" Ukrajiny jsou nadále odhodláni zajistit "trvalý mír jednou provždy". Summitu G20 se neúčastní americký prezident Donald Trump ani ruský prezident Vladimir Putin.

Americký mírový plán, jehož obsah široce unikl, zahrnuje návrhy, které Kyjev dříve vyloučil, včetně postoupení východních oblastí, které má momentálně pod kontrolou. Washington tlačí na Kyjev, aby návrh přijal, a vyslal vysoké představitele Pentagonu na Ukrajinu, aby o něm jednali.

V Evropě však panuje nervozita ohledně podmínek, které jsou vnímány jako silně nakloněné ve prospěch Moskvy. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová označila případné přijetí plánu za "velmi nebezpečný moment". Agentuře Reuters řekla, že ačkoliv si všichni přejí konec války, je podstatné, jak k němu dojde, a že Rusko nemá žádné právní nároky na jakékoliv ústupky od napadené země. O konečných podmínkách by měla rozhodnout Ukrajina.

Sir Keir Starmer uvedl, že se sešlí lídři na G20 budou bavit o aktuálním návrhu a s podporou snahy prezidenta Trumpa o mír, budou hledat způsoby, jak plán posílit pro příští fázi jednání. Zdůraznil, že Ukrajina po celou dobu války volá po ukončení ruské invaze, stažení tanků a složení zbraní. Ukrajina je podle něj připravena jednat již měsíce, zatímco Rusko otálí a pokračuje ve svém vražedném řádění. Proto je nezbytné spolupracovat s USA i Ukrajinou na zajištění spravedlivého a trvalého míru.

Součástí plánu Bílého domu je závazek Ukrajiny snížit velikost své armády a slib nevstoupit do vojenské aliance NATO, což je dlouhodobý požadavek Kremlu. Prezident Trump v pátek varoval, že Ukrajina "během krátké doby" ztratí další území ve prospěch Ruska a že prezident Zelenskyj bude muset plán "schválit". Trump stanovil Ukrajině termín pro schválení plánu do čtvrtka, což je v USA Den díkůvzdání, a označil jej za "vhodný" termín.

Ukrajina je závislá na dodávkách moderních zbraní z USA, včetně systémů protivzdušné obrany, a také na zpravodajských informacích poskytovaných Washingtonem od zahájení ruské invaze v roce 2022. Americký viceprezident JD Vance v pátek prohlásil, že je "fantazií, že pokud jen poskytneme více peněz, více zbraní nebo více sankcí, je vítězství na dosah".

Ruský prezident Putin na pátečním zasedání své bezpečnostní rady potvrdil, že USA představily navrhovaný mírový plán a že by mohl být "základem" pro urovnání, i když dodal, že podrobné rozhovory o jeho podmínkách v Kremlu ještě neproběhly. Uvedl, že Rusko je ochotno "projevit pružnost", ale je také připraveno bojovat dál.

Volodymyr Zelenskyj ve svém desetiminutovém projevu před prezidentskou kanceláří v Kyjevě varoval, že Ukrajina bude čelit "velkému tlaku, který nás má oslabit a rozdělit". Dodal, že nebudou dělat žádná hlasitá prohlášení, ale budou "klidně spolupracovat s Amerikou a všemi partnery", a nabídnou alternativy k navrhovanému mírovému plánu.

Zelenskyj musí pečlivě vyvažovat zájmy Kyjeva a udržování srdečných vztahů s Trumpem, se kterým měl dříve veřejné neshody v Bílém domě a který se zdál být frustrovaný z pomalého postupu mírových jednání. Reakce ukrajinského prezidenta na americký plán je umírněná, i když v pátek přiznal, že Ukrajina "může čelit velmi těžké volbě: buď ztratit důstojnost, nebo riskovat ztrátu klíčového partnera". Bílý dům se brání tvrzením, že Ukrajina byla vyloučena z přípravy návrhu.

Nejmenovaný americký úředník pro CBS News uvedl, že plán byl vypracován hned po diskusích s nejvyšším ukrajinským bezpečnostním představitelem Rustemem Umerovem, který s většinou jeho bodů souhlasil. Uniklý návrh mimo jiné navrhuje stažení ukrajinských vojsk z části východní Doněcké oblasti, kterou v současnosti kontrolují, čímž by Rusko získalo faktickou kontrolu nad Doněckem i sousedním Luhanskem a poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusko v současnosti kontroluje přibližně dvacet procent ukrajinského území.

Plán říká, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", i když bez dalších podrobností. Dokument dále uvádí, že se "očekává", že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se nebude dále rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu začleněno do globální ekonomiky" prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se opět stala G8.

Související

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

Více souvisejících

válka na Ukrajině G20 Summit G20

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty budou levnější. Vláda na zítřek snížila strop

České řidiče čeká ve čtvrtek mírné zlevnění u čerpacích stanic. Ministerstvo financí totiž ve svém pravidelném cenovém věstníku zveřejnilo nové cenové stropy, které jsou oproti těm středečním nižší. Benzin bude možné prodávat maximálně za 41,59 koruny za litr, zatímco u nafty byla horní hranice stanovena na 43,50 koruny za litr.

před 3 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě

Podle analýzy, kterou zveřejnil deník Guardian, generuje současný válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem astronomické zisky pro největší světové ropné a plynárenské společnosti. Sto nejvýznamnějších firem v tomto sektoru vydělávalo během prvního měsíce války v průměru více než 30 milionů dolarů každou hodinu v podobě nezasloužených mimořádných zisků. Mezi hlavními vítězi této situace figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

EU se připravuje na novou éru bez Orbána. Zcela se ho ale prozatím nezbaví

Evropská unie se sice připravuje na novou éru bez Viktora Orbána, ale jeden z jeho výrazných odkazů v Bruselu pravděpodobně zůstane. Maďarský eurokomisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi má podle všeho svou pozici jistou, a to i přes nedávnou drtivou porážku hnutí Fidesz v maďarských volbách. Přestože je Várhelyi považován za loajálního spojence odcházejícího premiéra, jeho profesionální pověst technokrata a zavedené unijní tradice mu v tuto chvíli poskytují silnou ochranu.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump Orbána po prohraných volbách už nepovažuje za přítele

Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně okomentoval osobu nového vítěze maďarských voleb Magyara Pétera. Poté, co strana Tisza dosáhla v parlamentních volbách 12. dubna drtivého vítězství se ziskem ústavní většiny, se pozornost upřela na to, jak na tuto zásadní změnu zareaguje Bílý dům, který doposud udržoval velmi nadstandardní vztahy s odcházejícím Viktorem Orbánem.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přitvrdil v kritice proti papeži i NATO

Americký prezident Donald Trump pokračuje v ostrém verbálním střetu s papežem Lvem, který vyvolal jeho nesouhlasný postoj k probíhajícímu válečnému konfliktu v Íránu. Trump využil svou sociální síť Truth Social k tomu, aby své předchozí kritické výpady ještě více zdůraznil. Navzdory tomu, že jeho dřívější útoky na hlavu katolické církve vyvolaly vlnu nevole mezi věřícími i mezinárodními diplomaty, prezident nejeví žádné známky ochoty k omluvě.

před 8 hodinami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 9 hodinami

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 11 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy