Spojenci Ukrajiny chtějí na summitu G20 vylepšit americký mírový plán

Spojenci Ukrajiny se chystají na summitu G20 v Jihoafrické republice usilovat o posílení mírového plánu navrženého Spojenými státy. Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil, že se lídři pokusí stávající návrh "posílit" pro další fázi vyjednávání. Schůzka G20 začíná den po varování ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že jeho země čelí jednomu z nejtěžších okamžiků ve své historii kvůli tlaku na přijetí plánu, jehož uniklé detaily se jeví jako vstřícné k Moskvě. 

Prezident Zelenskyj v pátek telefonicky jednal se Sirem Keirem, francouzským a německým lídrem. Po rozhovorech britský premiér potvrdil, že "přátelé a partneři" Ukrajiny jsou nadále odhodláni zajistit "trvalý mír jednou provždy". Summitu G20 se neúčastní americký prezident Donald Trump ani ruský prezident Vladimir Putin.

Americký mírový plán, jehož obsah široce unikl, zahrnuje návrhy, které Kyjev dříve vyloučil, včetně postoupení východních oblastí, které má momentálně pod kontrolou. Washington tlačí na Kyjev, aby návrh přijal, a vyslal vysoké představitele Pentagonu na Ukrajinu, aby o něm jednali.

V Evropě však panuje nervozita ohledně podmínek, které jsou vnímány jako silně nakloněné ve prospěch Moskvy. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová označila případné přijetí plánu za "velmi nebezpečný moment". Agentuře Reuters řekla, že ačkoliv si všichni přejí konec války, je podstatné, jak k němu dojde, a že Rusko nemá žádné právní nároky na jakékoliv ústupky od napadené země. O konečných podmínkách by měla rozhodnout Ukrajina.

Sir Keir Starmer uvedl, že se sešlí lídři na G20 budou bavit o aktuálním návrhu a s podporou snahy prezidenta Trumpa o mír, budou hledat způsoby, jak plán posílit pro příští fázi jednání. Zdůraznil, že Ukrajina po celou dobu války volá po ukončení ruské invaze, stažení tanků a složení zbraní. Ukrajina je podle něj připravena jednat již měsíce, zatímco Rusko otálí a pokračuje ve svém vražedném řádění. Proto je nezbytné spolupracovat s USA i Ukrajinou na zajištění spravedlivého a trvalého míru.

Součástí plánu Bílého domu je závazek Ukrajiny snížit velikost své armády a slib nevstoupit do vojenské aliance NATO, což je dlouhodobý požadavek Kremlu. Prezident Trump v pátek varoval, že Ukrajina "během krátké doby" ztratí další území ve prospěch Ruska a že prezident Zelenskyj bude muset plán "schválit". Trump stanovil Ukrajině termín pro schválení plánu do čtvrtka, což je v USA Den díkůvzdání, a označil jej za "vhodný" termín.

Ukrajina je závislá na dodávkách moderních zbraní z USA, včetně systémů protivzdušné obrany, a také na zpravodajských informacích poskytovaných Washingtonem od zahájení ruské invaze v roce 2022. Americký viceprezident JD Vance v pátek prohlásil, že je "fantazií, že pokud jen poskytneme více peněz, více zbraní nebo více sankcí, je vítězství na dosah".

Ruský prezident Putin na pátečním zasedání své bezpečnostní rady potvrdil, že USA představily navrhovaný mírový plán a že by mohl být "základem" pro urovnání, i když dodal, že podrobné rozhovory o jeho podmínkách v Kremlu ještě neproběhly. Uvedl, že Rusko je ochotno "projevit pružnost", ale je také připraveno bojovat dál.

Volodymyr Zelenskyj ve svém desetiminutovém projevu před prezidentskou kanceláří v Kyjevě varoval, že Ukrajina bude čelit "velkému tlaku, který nás má oslabit a rozdělit". Dodal, že nebudou dělat žádná hlasitá prohlášení, ale budou "klidně spolupracovat s Amerikou a všemi partnery", a nabídnou alternativy k navrhovanému mírovému plánu.

Zelenskyj musí pečlivě vyvažovat zájmy Kyjeva a udržování srdečných vztahů s Trumpem, se kterým měl dříve veřejné neshody v Bílém domě a který se zdál být frustrovaný z pomalého postupu mírových jednání. Reakce ukrajinského prezidenta na americký plán je umírněná, i když v pátek přiznal, že Ukrajina "může čelit velmi těžké volbě: buď ztratit důstojnost, nebo riskovat ztrátu klíčového partnera". Bílý dům se brání tvrzením, že Ukrajina byla vyloučena z přípravy návrhu.

Nejmenovaný americký úředník pro CBS News uvedl, že plán byl vypracován hned po diskusích s nejvyšším ukrajinským bezpečnostním představitelem Rustemem Umerovem, který s většinou jeho bodů souhlasil. Uniklý návrh mimo jiné navrhuje stažení ukrajinských vojsk z části východní Doněcké oblasti, kterou v současnosti kontrolují, čímž by Rusko získalo faktickou kontrolu nad Doněckem i sousedním Luhanskem a poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusko v současnosti kontroluje přibližně dvacet procent ukrajinského území.

Plán říká, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", i když bez dalších podrobností. Dokument dále uvádí, že se "očekává", že Rusko nenapadne své sousedy a že NATO se nebude dále rozšiřovat. Návrh také naznačuje, že Rusko bude "znovu začleněno do globální ekonomiky" prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska k opětovnému připojení ke skupině G7, čímž by se opět stala G8.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

Více souvisejících

válka na Ukrajině G20 Summit G20

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

včera

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

včera

29. ledna 2026 21:59

Neuvěřitelné nasazení záchranářů. Za třináct minut řešili čtyři vážné případy

Náročnou šichtu mají za sebou záchranáři z Frýdku-Místku. Stala se jim totiž málo vídaná věc. Během necelé čtvrthodinky byli povoláni hned ke čtyřem případům. Šlo například o ženu v bezvědomí či o dítě zraněné při dopravní nehodě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy