Bílým domem zmítá skandál delikventa Epsteina. Trump se marně snaží odvrátit pozornost

O víkendu prezident ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social připustil, že „nic nebude dost dobré“ pro ty, které označuje za „levicové potížisty“, kteří prý skandál záměrně přiživují. Současně ale právě jeho obranné výpady a chaotické výstupy situaci jen dál komplikují a posilují podezření části veřejnosti.

Kauza přitom překračuje běžné politické přestřelky. Média poukázala na možné rozpory mezi Trumpem a jeho vlastními příznivci z hnutí MAGA, kteří žádají úplné zveřejnění všech dokumentů ohledně Epsteina. Téma přitom rezonuje právě kvůli filozofii o „hlubokém státě“, která je pro MAGA přívržence stěžejní – tedy víra, že elity a tajné služby skrývají pravdu o sexuálním vykořisťování a mocenských zločinech.

Demokraté se rychle chopili příležitosti a začali po vzoru Trumpových kritiků volat po „naprosté transparentnosti“. Senátorka Amy Klobucharová z Minnesoty se ostře pustila do prezidenta s tím, že byl u moci, když byl Epstein obviněn a uvězněn. „Tvářit se teď jako oběť je směšné,“ prohlásila v pořadu CNN.

Trump se pokoušel pozornost přesměrovat jinam. Vyvolal kulturní bouři tím, že požadoval návrat názvů sportovních týmů Redskins a Indians, a zároveň sdílel video, na kterém je Barack Obama údajně zatčen FBI. Také znovu obvinil Obamovu administrativu z vlastizrady kvůli varování před ruským vměšováním do voleb v roce 2016.

Wall Street Journal minulý týden zveřejnil zprávu o dopise, který měl Trump Epsteinovi poslat k padesátinám – údajně obsahoval i nákres nahé ženy. Trump dopis označil za padělek a podal na list žalobu ve výši 20 miliard dolarů. Konflikt s mediálním impériem Ruperta Murdocha, považovaným za pilíř konzervativní pravice, však skandál jen přiživil.

Situaci nepomáhá ani ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Ta dříve naznačila, že má na stole Epsteinův „klientský seznam“, čímž posílila očekávání mezi příznivci MAGA. Její kroky se ale ukazují jako politicky riskantní – místo uvolnění napětí spíše zvyšují tlak na prezidenta, který by ji za případné selhání mohl snadno obětovat.

Dalším zasaženým je viceprezident J.D. Vance, který ještě před svou kandidaturou po letech vyzýval k zveřejnění spisů o Epsteinovi. Nyní však s prezidentem drží linii a minulý týden ostře napadl Wall Street Journal na síti X. Ukazuje to, že v současné politické realitě nikdo z republikánů nemůže riskovat, že by byl označen za součást „deep state“.

Přesto žádné nové právní důkazy proti prezidentovi dosud zveřejněny nebyly. FBI a ministerstvo spravedlnosti se shodují, že Epstein spáchal v roce 2019 sebevraždu a že neexistuje žádný oficiální klientský seznam ani důkazy o vydírání vysoce postavených osob. Jenže právě tato prohlášení, která mají být definitivní, mnozí považují za potvrzení spiknutí.

Podle průzkumu CNN z víkendu 55 % Američanů nesouhlasí s Trumpovou tvrdou imigrační politikou, a jen 36 % voličů uvádí, že kauza Epstein pro ně při hodnocení prezidenta „hodně znamená“. U příznivců MAGA se spíše ukazuje polarizace: zatímco někteří požadují důkazy, většina zatím zůstává loajální.

Trumpovým problémem ale není jen veřejné mínění – skandál zatěžuje i jeho snahy o redefinici moci ve Washingtonu. Téma Epsteina totiž odvádí pozornost od jeho ambiciózních reforem a přetváření federální správy. O to víc je frustrující, že krizi podle mnohých vyvolal sám svým přístupem.