II. světová válka

Polskem opět hýbe otázka válečných reparací. Opozice se brání, podle Německa není co řešit

Komentář

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.

Macron oznámil úmrtí posledního žijícího Francouze, který se zúčastnil Dne D

Francie oplakává odchod posledního francouzského účastníka vylodění v Normandii, klíčové operace, která znamenala obrat ve druhé světové válce. Léon Gautier zemřel ve věku 100 let. O jeho skonu informoval francouzský prezident Emmanuel Macron. 

Ženy a válka. Jak se v historii měnila jejich role během konfliktů?

Válka měla v dějinách vždy vliv na osudy lidí. Jak zasáhla do života žen? Vzala jim milované manžely a syny, dovedla je mnohdy až na bitevní pole, ale také přispěla k jejich emancipaci. Celá řada žen se zejména během druhé světové války aktivně zapojila do bojů nebo činnosti odbojových skupin, za což zaplatila životem.

Operace Barbarossa začala před 82 lety. Němci dokázali Sověty paralyzovat jen dočasně

Zítra uplyne 82 let od začátku operace Barbarossa. Spustili ji Němci dne 22. června 1941 a stála životy milionů vojáků na sovětské i německé straně. Německo rozpoutalo brutální válku na východní frontě, kterou nakonec prohrálo. Takzvaná Velká vlastenecká válka za sebou nechala desítky milionů mrtvých vojáků a civilistů. 

Před 81 lety nacisté obklíčili Lidice, vypálili je do základů

9. a 10. června roku 1942 se v Československu odehrála jedna z nejtemnějších kapitol druhé světové války. Malé městečko Lidice, ležící nedaleko Prahy, bylo zcela vymazáno z mapy nacisty jako odvetná akce za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento brutální čin se stal symbolem hrůzy a nespravedlnosti, kterou válka přinesla do životů mnoha nevinných lidí.

Prohlédněte si galerii

O osudu nacismu se rozhodlo před 79 lety. Den D připravil mnoho hrdinů o možnost vidět svobodnou Evropu

Přesně před 79 lety německé okupační jednotky na pobřeží Lamanšského průlivu nečekalo příliš příjemné probuzení. Spojenecká vojska v čele s Američany a Brity spustila na severu Francie Operaci Overlord, která změnila chod druhé světové války a předurčila Třetí říši k porážce. Den D začal. 

Ukrajina se dál vzdaluje Rusku. Den vítězství bude slavit ve stejný den jako Západ

Ukrajinský parlament odhlasoval, že Dnem památky a vítězství nad nacismem bude nově 8. květen. Na Ukrajině se tak zařadí mezi další státní svátky a oficiálním bude dnem pracovního volna.

Kdo stojí za Putinem? Přehled státníků, kteří se v Rusku zúčastní oslav konce války, nečekaně přijel i Lukašenko

Jako každý rok, i letos Rusko uspořádá k oslavám konce druhé světové války velkolepou vojenskou přehlídku. Zatímo v minulosti se jí účastnily i desítky hostů, letos bude zahraniční účast minimální.

Komentář

Ukrajinci se mohou inspirovat. Česká a evropská identita stojí na krvavých, ale pevných základech

Jako Češi máme "dvě" občanství – české a evropské. Ulehčuje nám to mnoho starostí. Po Evropské unii máme možnost volného pohybu, stěhování a práce. Bez různých událostí moderní historie bychom se do své nynější pozice nedostali. Česká republika roste jako spolehlivý spojenec a partner, paradoxně nám k tomu pomohla i ruská agrese na Ukrajině – a z Kyjeva se patrně stává další silný člen západní demokratické rodiny.   

Pavel: Konflikt na Ukrajině připomíná druhou světovou, šiřitelé ruské propagandy zneuctívají památku padlých

Prezident Petr Pavel při pietním aktu u příležitosti státního svátku Dne vítězství řekl, že úcta k padlým by se neměla stávat obětí dnešních nadšených šiřitelů ruské propagandy, jako jsou například Noční vlci nebo jejich čeští podporovatelé. Podotkl, že jejich aktivity nemají s pietou nic společného a jsou spíše zneuctěním památky.

Česko si dnes připomíná konec války

Téma válečného konfliktu na Ukrajině se dnes jako červená nit prolínalo projevy politiků během pietního aktu k 78. výročí konce druhé světové války. Na pražském Vítkově si historické události připomněli přední představitelé státu, církví i veteránských spolků a desítky lidí. Prezident Petr Pavel zdůraznil, že by se úcta k padlým neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) v proslovu řekl, že je potřeba, aby Rusko s agresí na Ukrajině neuspělo. Vojenský konflikt, který na Ukrajině Rusko vyvolalo, podle obou státníků rozsahem a mírou destrukce připomíná právě bojiště druhé světové války.

Zelenskyj: Rusko bude poraženo „stejně jako nacismus“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí připomněl Den vítězství v Evropě a slíbil, že ruské síly budou na Ukrajině poraženy stejně jako nacistické Německo ve druhé světové válce. Toto srovnání symbolizuje odhodlání Ukrajiny bránit svou suverenitu a územní integritu.

Zelenskyj chce změnit den, kdy se na Ukrajině slaví konec druhé světové války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu, aby se Den vítězství, podobně jako ve většině světa, slavil i na Ukrajině 8. května, a ne o den později, jako je tomu dosud i v Rusku. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Před 78 lety skončila 2. světová válka. Některé země slaví dnes, jiné zítra

Řada zemí včetně Česka si dnes či zítra připomínají konec druhé světové války. Které datum je ale vlastně správně, 8. nebo 9. května 1945? Zjednodušeně by bylo možno říct, že ani jedno datum není špatně. Jisté schizma, které kolem určení správného data panuje, je dáno spíše různými časovými pásmy v Evropě a také zmatky, jenž kapitulační akt provázely.

Glosa

Události Petra Nutila: Noční vlci, výročí Hitlerovy smrti a plundrování lesů

Dámy a pánové, chlapci a děvčata, je tu další neděle a s ní samozřejmě i další nové a báječné vydání souhrnu Událostí Petra Nutila, jediného zpravodajského pořadu, který nejenže sleduje, co se děje, aby vy už jste nemuseli, ale taky vám řekne, co si o tom máte myslet. Vy tak ušetřený čas můžete investovat třeba do prohlížení Instagramu nebo sledování Prostřeno. A to se vyplatí. Tak pojďme na to. 

Rozhovor

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 

Kreml letos na vojenskou přehlídku nepozve žádné hlavy států, zúčastní se jen jeden prezident

Rusko na svou tradiční vojenskou přehlídku pořádanou 9. května nepozve žádnou zahraniční hlavu státu nebo předsedu vlády. Upotornil na to ukrajinská server Pravda.

Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.

Vítězství ve druhé světové válce nás ukolébalo, prohlásil Nauséda v EP

Poválečná obnova Ukrajiny musí být završena tím, že se země stane součástí jednotné Evropy a její vlajka bude vlát vedle vlajek ostatních členských států, řekl dnes europoslancům ve Štrasburku litevský prezident Gitanas Nausėda. Varoval také před opakováním chyb z období po druhé světové válce.