Válka měla v dějinách vždy vliv na osudy lidí. Jak zasáhla do života žen? Vzala jim milované manžely a syny, dovedla je mnohdy až na bitevní pole, ale také přispěla k jejich emancipaci. Celá řada žen se zejména během druhé světové války aktivně zapojila do bojů nebo činnosti odbojových skupin, za což zaplatila životem.
V historii měli na svědomí (pokud nebudeme brát v potaz mytologické příběhy) rozpoutání válek vždy muži. Taktéž muži se stávali válečnými hrdiny, ačkoliv i ženy prokazovaly během zuřících válečných konfliktů velké hrdinství. Snášely totiž statečně značné utrpení, ať už se jednalo o ztrátu svých blízkých i životních jistot a standardů. Válka ženy stavěla do role živitelek rodin, ošetřovatelek raněných vojáků i bojovnic se zbraněmi v ruce.
Dle dochovaných záznamů středověkých kronikářů se ženy objevily ve zbroji na bitevním poli již v dobách husitských válek. Současní historikové však bývají k těmto zprávám mnohdy skeptičtí a považují je spíše za vymyšlené nebo značně zkreslené. V dobách středověku (ostatně až do počátku 20. století) všeobecné společenské smýšlení nedovolovalo ženě aktivní účast v politickém životě, natož ve válce. Žena si nemohla obléknout ani mužské oblečení, a že by tasila zbraň, to bylo úplně nepřípustné. Bojující husitské ženy jsou tak spíše fantazií kronikářů.
Pár výjimek, tedy žen v brnění a s mečem v ruce, se ve středověku však přeci jen našlo. Stačí zmínit třeba známou Janu z Arku, kterou ovšem aktivní účast v čele francouzského vojska během stoleté války dostala až hranici, kde ji jako kacířku upálili. Od roku 1920 je Panna orleánská světicí a patronkou vojáků.
Z období raného novověku pochází jenom několik ojedinělých zpráv o bojujících ženách. Teprve na počátku 19. století se něžné pohlaví aktivně zapojilo do ozbrojených konfliktů, a to konkrétně do bitev napoleonských válek. Informace o tom již nezaznamenávali kronikáři, ale přinášely je noviny. V nich se objevovaly krátké články o několika ženách, které statečně bojovaly v bitvách, sklízely zde úspěchy i hrdinně umíraly. Během 19. století také ženy začaly doprovázet armády, kde sloužily jako kuchařky, švadleny nebo ošetřovatelky.
Péče o raněné vojáky náležela ženám až do dob válek moderní doby, nejčastěji se pochopitelně jako zdravotnice a ošetřovatelky uplatnily během obou světových válek. Nejenom ošetřovatelská zručnost, ale také laskavost vlastní něžnému pohlaví vojákům hospitalizovaným v polních nemocnicích značně utěšovala jejich utrpení. Jako ošetřovatelky tak měly ženy ve válce nepochybně nezastupitelnou roli.
Již v průběhu první světové války se ženy angažovaly v charitativních organizacích, které zajišťovaly jak zdravotnickou pomoc vojákům, tak sociální zabezpečení občanům bezprostředně zasaženým válečným konfliktem. Právě ženy, zpravidla z nejvyšších společenských vrstev, iniciovaly sběr zdravotnického materiálu, potravin, ošacení nebo hygienických potřeb. Celá řada žen se obětavě starala o opuštěné sirotky, kterým válka vzala rodinu. V tzv. veřejných vývařovnách připravovaly pokrmy a ty následně na ulicích rozdávaly potřebným. Ženská dobročinnost mnohdy neznala mezí a pomáhala celé společnosti překonat strasti války.
Protože válka ženám odvedla a často i navždy vzala muže, musely zaujmout roli živitele rodiny samy. Řešily tak akutní nedostatek potravin i finanční zabezpečení. Proto se během první světové války ženy začaly zaměstnávat, a to třeba i ve zbrojním průmyslu. Válka v moderní době značně přispěla k ženské emancipaci a ženy tehdy zastávaly poprvé i do té doby ryze mužské práce. Na druhou stranu však nadále zůstávaly „šetrnými hospodyňkami“, protože je bídná doba donutila stále více šetřit.
Do druhé světové války se ženy zapojily ještě aktivněji. Vstupovaly do armády, kde působily jako řidičky, úřednice, meteoroložky, tlumočnice, ale také velitelky. Československé ženy sloužily v Rudé armádě na východě, nebo v britské armádě na západě, kde se stávaly i pilotkami. Hrdinky ženského pohlaví vystupovaly také v protinacistických odbojových skupinách, za což mnohé zaplatily životem – byly odsouzeny k trestu smrti, zemřely při krutém výslechu nebo v koncentračním táboře.
Související
Mezinárodní den žen. Svátek, který zneužil komunistický režim
Počet žen a dívek se zmrzačenými genitáliemi stále roste. Je jich téměř čtvrt miliardy
ženy , válka , II. světová válka , historie
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Události Petra Nutila: Odsouzený Feri a Babišova „nová“ slečna
před 1 hodinou
Harvey Weinstein byl po propuštění z vězení hospitalizován
před 1 hodinou
Rusko vyhrožuje Západu "tvrdou reakcí". Někteří už to pochopili, tvrdí Kreml
před 2 hodinami
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že armáda obsadila další ukrajinskou vesnici
před 3 hodinami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 4 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 5 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 6 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 7 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 8 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 9 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 9 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 10 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.
Zdroj: Libor Novák