Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti

Nacistkou již od dětství

Dne 14. června roku 1911 se do německé šlechtické, ale velice chudé rodiny, narodilo děvčátko, které dostalo jméno Lina Mathilde von Osten. Rodina žila na německém ostrově Fehmarn, kde v přístavním městečku otec Jürgen von Osten pracoval jako učitel v místní škole. Lininy rodiče se začaly brzy ztotožňovat s myšlenkami německého nacionalismu a vštěpovali je do hlavy i svým dětem. A tak i Lina již jako dospívající byla ovlivněna touto ideologií.

Manželkou prominentního nacisty

Zlom v dívčině životě a utvrzení v jejím přesvědčení nastaly, když jí bylo 19 let. Psal se konec roku 1930 a ona se na jednom plese veslařů v Kielu seznámila s námořním poručíkem, který se jmenoval Reinhard Heydrich. Dvojice se do sebe zamilovala na první pohled a ještě téhož měsíce, před Vánoci 1930, se zasnoubila. Jenže o něco později vyšlo najevo, že Reinhard zasnoubení již dříve oznámil s jinou ženou! Takovéto porušení dobrých mravů ho nakonec stálo i práci u námořnictva. Mladičká Lina mu naopak odpustila a o rok později se za něj skutečně provdala. A také stála u začátku jeho nacistické kariéry.

Dva roky po svatbě se moci chopili nacisté a s nimi již i Reinhard Heydrich. Milující manželka a přesvědčená nacistka na něj byla skutečně pyšná a podporovala ho v jeho práci, což bylo pronásledování odpůrců režimu. Oba byli navíc velcí antisemité a pro svou Říši byli schopni prakticky čehokoliv. Kvůli práci Reinharda spolu manželé trávili jenom málo času, ale díky naprosté oddanosti ideologii to Lina dobře snášela a svému manželovi i přes časté odloučení porodila čtyři děti.

Radosti i strasti v Protektorátu

V září roku 1941 se celá rodina musela přestěhovat z Německa do Prahy, Reinhard totiž dostal v Protektorátu Čechy a Morava funkci zastupujícího říšského protektora. A z Heydrichových se rázem stala skutečně prominentní nacistická rodina, která se často scházela se samotným Vůdcem – Adolfem Hitlerem. Lina získala výborné společenské postavení a pobyt zde si velmi užívala, byla zde šťastná. Spolu s manželem a dětmi si žili na vysoké úrovni na Pražském hradě, na jaře roku 1942 se přesunuli do zámku v Panenských Břežanech nedaleko Prahy. Lina si tak žila jako princezna.

Její pohádkový sen se však zanedlouho rozplynul. Psal se 27. květen roku 1942, když byl na jejího manžela spáchán atentát. Reinhard po výbuchu granátu utrpěl velice vážná zranění – poškození sleziny i bránice a zlomeniny. O pár dní později, 4. června brzy ráno, zemřel na otravu krve. Bylo mu pouhých 38 let, a jeho rychle stoupající nacistická kariéra tak náhle skončila. Těžko říct, zda tato skutečnost, nebo ztráta manžela, byla pro Linu větší ránou. Nicméně i jako vdova po zavražděném nacistickém hrdinovi si udržela vysoké společenské postavení a jisté výhody. Šéf SS a gestapa Heinrich Himmler zajistil, aby mohla se svými dětmi i nadále obývat zámek v Panenských Břežanech, kde se začalo s jeho přestavbou. Během rekonstrukce zámku prováděli stavební práce vězni z koncentračního tábora v Terezíně, pracovalo jich zde přes stovku. Ačkoliv se v Panenských Břežanech měli o poznání lépe než v táboře, i zde je čekala náročná práce, kterou museli vykonávat bez nároku na odpočinek dlouhé hodiny, aniž by dostali pořádně najíst. Pokud pracovali nedostatečně, bývali i trestáni.

Sotva se Lina Heydrichová vzpamatovala ze smrti svého manžela, oplakávala dalšího člena rodiny, a to desetiletého syna Klause. Ten na konci října roku 1943 tragicky zahynul: srazil ho nákladní automobil. Jeho řidič Karel Kašpar za to tehdy nemohl, chlapec mu vjel přímo pod auto. Kašpar se ale velice obával toho, že Heydrichová využije své moci a pošle ho na popravu. Lina ovšem ukázala svou vlídnou tvář a nechala celé vyšetřování proběhnout bez ovlivňování, a když vyšla najevo řidičova nevina, naprosto tento fakt respektovala a nebránila jeho propuštění na svobodu. 

Ideologii věrná až do smrti

V dubnu 1945 již bylo jasné, že válka pro nacisty neskončí vůbec dobře, a tak Lina i s dětmi utekla do ústraní na ostrov v Baltském moři, odkud pocházela. Zde se jistý čas schovávala před spravedlností, v Československu byla totiž lidovým soudem označena za válečného zločince. Nakonec si ale nežila špatně, dostávala i dobrý vdovský důchod. V roce 1965 se podruhé provdala za spisovatele a ředitele divadla finského původu Mauna Manninena, který však čtyři roky po svatbě zemřel. Lina zemřela až o řadu let později, dne 14. srpna 1985, ve věku 74 let. Až do konce života nikdy neuznala, že by někdy udělala něco špatného a byla přesvědčenou nacistkou. Stejně tak svého prvního manžela Reinharda Heydricha nepovažovala za válečného zločince, ale za hrdinu a oběť.