Rusko nabídlo Spojeným státům Venezuelu výměnou za Ukrajinu

Logika ruského vedení spočívala v jednoduchém principu: pokud Amerika vyžaduje klid ve svém bezprostředním sousedství, měla by totéž umožnit Rusku ve východní Evropě. Tehdejší velvyslanec v USA Anatolij Antonov opakovaně naznačoval, že obě mocnosti by mohly najít společnou řeč, pokud si nebudou překážet ve svých vlastních regionech. Washington však v té době podobné handlování se suverenitou evropských států rezolutně odmítal.

Během roku 2019 Hillová dokonce v Moskvě oficiálně tlumočila, že pro Bílý dům jsou otázky Ukrajiny a Venezuely naprosto nesouvisejícími tématy. Spojené státy tehdy vsázely na diplomacii a podporu venezuelské opozice. S návratem Donalda Trumpa k moci a jeho aktuálním vojenským zásahem v Caracasu se však přístup Spojených států zásadně posunul k otevřenému prosazování dominance.

Tato nová strategie, zahrnující i nátlak na Grónsko či Kolumbii, paradoxně vyhovuje zájmům Kremlu. Hillová upozorňuje, že Moskva vítá návrat k politice hrubé síly, protože tím Spojené státy nepřímo potvrzují legitimitu ruských nároků na ukrajinské území. Podle odborníků je nyní pro Západ mnohem obtížnější kritizovat ruskou agresi, když USA samy násilně svrhávají cizí vlády.

Bílý dům sice akci ve Venezuele obhajuje jako legální boj proti zločinu a terorismu, světoví pozorovatelé však mluví o rozpadu mezinárodních pravidel. Hillová varuje, že Spojené státy si osvojily praktiky, které dříve u svých rivalů ostře odsuzovaly. Pokud se globální politika skutečně vrátí k uzavřeným zónám vlivu, může to pro budoucnost Ukrajiny znamenat naplnění těch nejhorších obav.