Jak Trump získá Grónsko? Stačí mu k tomu čtyři snadné kroky, varuje Politico

Prvním krokem je masivní vlivová kampaň zaměřená na posílení grónského hnutí za nezávislost. Trumpova administrativa začala otevřeně podporovat myšlenku samostatnosti Grónska na Dánsku, což by USA umožnilo vyjednávat přímo s Nuukem bez nutnosti souhlasu Kodaně. Dánské tajné služby PET již varovaly před dezinformačními operacemi, které mají za cíl vytvořit dojem, že odtržení od dánského království je nevyhnutelné a pro tamní obyvatele výhodné.

Druhým pilířem strategie je nabídka takzvané Dohody o volném sdružení (COFA), kterou mají USA například s Mikronésií či Palau. V rámci této dohody by Grónsko získalo rozsáhlou finanční podporu a ochranu výměnou za to, že americká armáda bude moci na jeho území operovat zcela bez omezení. Tato varianta je pro Washington schůdnější než přímá anexe, která naráží na odpor 85 % Grónčanů.

Třetím krokem je snaha získat pro tento plán zbytek Evropy, přičemž Trump hodlá jako hlavní vyjednávací kartu použít Ukrajinu. Kyjev naléhavě vyžaduje dlouhodobé bezpečnostní záruky od USA pro případ mírové dohody s Ruskem. Diplomati naznačují, že Washington by mohl nabídnout pevnější ochranu Ukrajiny výměnou za to, že evropští spojenci přestanou blokovat rozšířený vliv USA v Grónsku a arktické oblasti.

Posledním, nejvíce znepokojivým krokem, je hrozba přímé vojenské intervence. Experti z dánské vojenské akademie upozorňují, že USA by mohly využít strategii „hotové věci“ (fait accompli) – tedy bleskového obsazení klíčových bodů speciálními jednotkami. Vzhledem k tomu, že Grónsko nemá vlastní armádu a dánská přítomnost je v regionu minimální, mohl by Washington převzít kontrolu nad hlavním městem Nuuk během několika desítek minut.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová opakovaně zdůrazňuje, že takový krok by znamenal okamžitý konec Severoatlantické aliance. Evropští politici se snaží situaci uklidňovat, ale jmenování Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko jasně ukazuje, že Trump se svých ambicí nehodlá vzdát. Pro amerického prezidenta jde o završení jeho vize dominance na západní polokouli, kterou po Venezuele hodlá potvrdit právě v Arktidě.

Stále častěji se objevují obavy, že Trumpův zájem o Grónsko není motivován pouze bezpečností, ale i snahou o zapsání se do historie. Podobně jako prezidenti, kteří v 19. století rozšiřovali území USA, vidí Trump v Grónsku svou životní transakci. Pokud by se mu podařilo ovládnout ostrov bohatý na vzácné nerosty a ropu, vytvořil by dědictví, které by dalece přesáhlo jeho působení v úřadu.

Zatímco diplomacie zůstává oficiálně první volbou, Bílý dům vzkazuje, že „vojenská varianta je vždy na stole“. Pro obyvatele Arktidy i pro celou Evropskou unii to znamená začátek nejistého období, kdy se hranice a suverenita spojenců stávají předmětem tvrdého obchodování.