Trump opět zaútočil na Evropu: Rusko a Čína se NATO bez USA ani trochu nebojí

Podle Trumpa je NATO na Spojených státech existenčně závislé, zatímco on sám vyjádřil pochybnost, zda by aliance přišla Americe na pomoc, kdyby to bylo skutečně potřeba. Přesto ujistil, že USA u svých závazků zůstanou, i kdyby to ze strany spojenců nebylo vzájemné. Jedinou silou, kterou podle něj Moskva a Peking skutečně respektují, jsou „DJT (Donaldem Trumpem. pozn. red.) znovuvybudované Spojené státy“.

Prezident se také pochlubil svým loňským diplomatickým vítězstvím, kdy dotlačil členské země k navýšení výdajů na obranu. Na summitu v Haagu v červnu 2025 se totiž lídři NATO pod tlakem Washingtonu zavázali k ambicióznímu cíli vydávat na obranu a bezpečnost 5 % HDP do roku 2035. Trump k tomu dodal, že většina států „své účty neplatila“, dokud nepřišel on.

Napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi eskaluje právě kvůli Grónsku. Zatímco Trump argumentuje národní bezpečností a hrozbou ruských a čínských lodí v Arktidě, dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že jakýkoli americký pokus o násilné převzetí ostrova by znamenal definitivní konec aliance.

Brusel se sice snaží situaci mírnit poukazem na to, že Grónsko je na rozdíl od Venezuely demokratickým partnerem v rámci NATO, ale konkrétní plán obrany zatím nepředstavil. Tato zdrženlivost vyvolává kritiku, protože pouhá rétorika o suverenitě se ve stínu událostí v Jižní Americe zdá být nedostatečná.

Tamní premiér Jens-Frederik Nielsen jasně vzkázal, že ostrov není na prodej a odmítá jakékoli srovnávání s venezuelským režimem. Donald Trump však kontruje tvrzením, že Arktidu ovládají ruská a čínská plavidla a Evropa není schopna region bez americké pomoci zabezpečit, což ovšem Brusel i mnozí experti rozporují.

Celý problém staví NATO do neřešitelné situace, protože aliance není připravena na konflikt mezi svými vlastními členy. Pokud by Washington skutečně zasáhl, mohl by jako nejsilnější hráč jakoukoli společnou reakci zablokovat, což by vedlo k rozkladu celé organizace. I proto se objevují návrhy, jako je ten od Raphaëla Glucksmanna, na vybudování čistě evropské vojenské základny přímo v Grónsku, která by demonstrovala schopnost EU postarat se o vlastní bezpečnost.

Nadcházející týdny budou rozhodující. Času na vytvoření jednotné evropské strategie je málo, zejména po Trumpově prohlášení, že otázku Grónska hodlá otevřít během několika málo dní. Osud arktického ostrova se tak stává symbolem nového světového řádu, kde se transakční politika a právo silnějšího začínají prosazovat na úkor tradičních spojenectví.