Jednání o Grónsku začne příští týden. Rubio se sejde s představiteli Dánska

Situace nabrala na obrátkách v posledních čtyřiadvaceti hodinách, kdy mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová pro média uvedla, že prezident Donald Trump považuje akvizici Grónska za prioritu národní bezpečnosti.

Podle jejích slov je tento krok nezbytný pro odstrašení protivníků v Arktidě. Leavittová zároveň otevřeně potvrdila, že prezidentův tým diskutuje o „široké škále možností“ a že využití americké armády je vždy volbou, kterou má vrchní velitel k dispozici.

Dánsko na tyto hrozby reagovalo okamžitým posílením své obrany. Dánský ministr obrany a místopředseda vlády Troels Lund Poulsen v úterý večer oznámil, že Kodaň investuje 88 miliard dánských korun (přibližně 13,8 miliardy dolarů) do přezbrojení Grónska.

Poulsen zdůraznil, že se nacházíme ve vážné bezpečnostní situaci, a vyjádřil naději, že USA budou respektovat dánskou suverenitu a budou ochotny spolupracovat na bázi vzájemného respektu, nikoliv nátlaku.

Marco Rubio se během svého krátkého setkání s novináři snažil situaci mírnit, když uvedl, že se nyní nebude vyjadřovat k vojenským intervencím a detaily si ponechá na osobní schůzku s dánskými diplomaty.

Přesto jeho odmítnutí explicitně vyloučit invazi vyvolalo v Evropě značné obavy. V americkém Senátu už dokonce vznikla rezoluce, která má prezidentovi v případném vojenském tažení na největší ostrov světa zabránit.

Geopolitický význam Grónska roste s táním arktického ledu, které otevírá nové plavební trasy a přístup k nerostnému bohatství. Zatímco Trumpova administrativa vidí v ovládnutí ostrova strategickou nutnost pro obranu západní polokoule, Dánsko i samotné Grónsko takové úvahy kategoricky odmítají.