Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost chce znovu od Berlína vymáhat reparace za škodu způsobenou Varšavě během druhé světové války. Tomu se brání opozice i Berlín. Podle Německa je otázka reparací vyřešená, opozice to vnímá jako probouzení protiněmeckého sentimentu.
Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk (Právo a spravedlnost – PiS) zaslal třem tisícům městským radám a místním úřadům dopis s výzvou k přijetí symbolického usnesení podporující vymáhání válečných reparací od Německa.
Tento krok učinil v rámci předvolebního boje před parlamentními volbami, které se konají za necelý měsíc. Zpravodajský server Politico zdůrazňuje, že PiS využívá protiněmecké rétoriky zejména kvůli lídrovi Občanské koalice vedené expremiérem Donaldem Tuskem.
Přední konkurent PiS opětovné vymáhání reparací odmítá. „Opětovné vynoření otázky reparací je součástí protiněmecké kampaně, jejímž cílem je převážně posílit podporu Kaczyńského strany PiS před polskými volbami,“ popsal Tusk.
Situace v předvolebních průzkumech je podle Politica poměrně jednoznačná. PiS by z nich měla vyjít jako největší strana, nedostane ale většinu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Aby strana mohla sestavit vládu, bude potřebovat podporu krajně pravicové Konfederace.
Varšava loni do Berlína zaslala diplomatickou nótu a učinila tak formální požadavek na reparace ve výši 1,3 bilionu dolarů, což je v přepočtu téměř 30 bilionů korun.
Německo se brání tím, že se komunistická vláda tehdejší Polské lidové republiky roku 1953 všech reparačních nároků zbavila. „Ačkoli je poválečnou povinností Německa připomínat si utrpení, které Německo brutálně způsobilo milionům Poláků, otázka reparací je, jak víte, uzavřená,“ uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
V lednu tak Německo požadavek formálně odmítlo, jak informoval server Guardian. Polská vládní strana PiS ale zdůrazňuje, že dohoda z roku 1953 je neplatná, jelikož vznikla pod sovětským nátlakem, kdy „Moskva chtěla zajistit, aby její satelit Východní Německo neměl žádné závazky“.
Podle německého resortu zahraničí země od konce války zaplatilo na reparacích dohromady 74 miliard eur, tedy asi 1,8 bilionu korun. Většina peněz přistála v rozpočtech západoevropských zemí a Izraele, nebo jednotlivců.
Související

V Polsku si dejte pozor, radí ministerstvo. Platí nový zákaz, hrozí i zadržení

Polsko se obořilo na Trumpa: Nevidíte, jak se vám Putin posmívá?
Aktuálně se děje
před 54 minutami

Sváteční počasí bude příští týden jiné. Jaro ukáže odlišnou tvář
před 6 hodinami

OBRAZEM: Plzeň oslavuje 80. výročí osvobození města
včera

Fiala začne s výjezdy do krajů. Pomáhat mu bude známá herečka
včera

Pár hodin po konci Hořavy mají Pardubice nové trenéry. Přichází Pešán s Mlejnkem
včera

Bouřkové počasí v Česku. Meteorologové zaznamenali downburst
včera

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
Aktualizováno včera

Policie zasahovala v centru Prahy. Muž s nožem uzavřel Karlův most
včera

80 let od rozhodnutí, která nás poslala do dekád temna. Na vině nejsou jen Sověti
včera

Hasiči vyjížděli do Krkonoš. Hořelo v hotelu ve Špindlerově Mlýně
včera

Česko udělalo další strategický krok pro dostavbu Dukovan
včera

Zelenskyj varuje i Fica. V Moskvě nemusí být bezpečno, naznačil
Aktualizováno včera

Policie ozbrojeného muže v Praze nenašla. Na služebně skončila oznamovatelka
včera

Bouřlivé počasí zasáhne Česko. Meteorologové upravili výstrahu
včera

Útok, který otřásl Kanadou. Případ z Vancouveru ukázal, co představuje největší hrozbu
včera

Českou reprezentaci posílilo pět finalistů extraligy. Je mezi nimi jeden mistr z Brna
včera

Desítky zraněných po ruském útoku na Charkov. Zelenskyj apeluje na spojence
včera

Počasí: Meteorologové varují před dnešními bouřkami. Hrozí supercely
včera

Nouzové přistání v Praze. Pilot hlásil problémy s tlakem na palubě
včera

Počasí přinese o víkendu do Česka bouřky, déšť a silný vítr
2. května 2025 21:05
Blackout může nastat kdekoliv a kdykoliv. Jak se mohou zhroutit energetické systémy po celém světě?
Bezprecedentní výpadek proudu, který tento týden ochromil Španělsko, Portugalsko a části Francie, se stal největším evropským blackoutem za posledních více než dvacet let. Přestože podobné události zůstávají vzácné, experti varují: žádná energetická síť na světě není neomylná.
Zdroj: Libor Novák