Polskem opět hýbe otázka válečných reparací. Opozice se brání, podle Německa není co řešit

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost chce znovu od Berlína vymáhat reparace za škodu způsobenou Varšavě během druhé světové války. Tomu se brání opozice i Berlín. Podle Německa je otázka reparací vyřešená, opozice to vnímá jako probouzení protiněmeckého sentimentu. 

Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk (Právo a spravedlnost – PiS) zaslal třem tisícům městským radám a místním úřadům dopis s výzvou k přijetí symbolického usnesení podporující vymáhání válečných reparací od Německa.

Tento krok učinil v rámci předvolebního boje před parlamentními volbami, které se konají za necelý měsíc. Zpravodajský server Politico zdůrazňuje, že PiS využívá protiněmecké rétoriky zejména kvůli lídrovi Občanské koalice vedené expremiérem Donaldem Tuskem.

Přední konkurent PiS opětovné vymáhání reparací odmítá. „Opětovné vynoření otázky reparací je součástí protiněmecké kampaně, jejímž cílem je převážně posílit podporu Kaczyńského strany PiS před polskými volbami,“ popsal Tusk.

Situace v předvolebních průzkumech je podle Politica poměrně jednoznačná. PiS by z nich měla vyjít jako největší strana, nedostane ale většinu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Aby strana mohla sestavit vládu, bude potřebovat podporu krajně pravicové Konfederace.

Doporučené články

Varšava loni do Berlína zaslala diplomatickou nótu a učinila tak formální požadavek na reparace ve výši 1,3 bilionu dolarů, což je v přepočtu téměř 30 bilionů korun.

Německo se brání tím, že se komunistická vláda tehdejší Polské lidové republiky roku 1953 všech reparačních nároků zbavila. „Ačkoli je poválečnou povinností Německa připomínat si utrpení, které Německo brutálně způsobilo milionům Poláků, otázka reparací je, jak víte, uzavřená,“ uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.

V lednu tak Německo požadavek formálně odmítlo, jak informoval server Guardian. Polská vládní strana PiS ale zdůrazňuje, že dohoda z roku 1953 je neplatná, jelikož vznikla pod sovětským nátlakem, kdy „Moskva chtěla zajistit, aby její satelit Východní Německo neměl žádné závazky“.

Podle německého resortu zahraničí země od konce války zaplatilo na reparacích dohromady 74 miliard eur, tedy asi 1,8 bilionu korun. Většina peněz přistála v rozpočtech západoevropských zemí a Izraele, nebo jednotlivců.

Související

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

Více souvisejících

Polsko II. světová válka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy