Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost chce znovu od Berlína vymáhat reparace za škodu způsobenou Varšavě během druhé světové války. Tomu se brání opozice i Berlín. Podle Německa je otázka reparací vyřešená, opozice to vnímá jako probouzení protiněmeckého sentimentu.
Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk (Právo a spravedlnost – PiS) zaslal třem tisícům městským radám a místním úřadům dopis s výzvou k přijetí symbolického usnesení podporující vymáhání válečných reparací od Německa.
Tento krok učinil v rámci předvolebního boje před parlamentními volbami, které se konají za necelý měsíc. Zpravodajský server Politico zdůrazňuje, že PiS využívá protiněmecké rétoriky zejména kvůli lídrovi Občanské koalice vedené expremiérem Donaldem Tuskem.
Přední konkurent PiS opětovné vymáhání reparací odmítá. „Opětovné vynoření otázky reparací je součástí protiněmecké kampaně, jejímž cílem je převážně posílit podporu Kaczyńského strany PiS před polskými volbami,“ popsal Tusk.
Situace v předvolebních průzkumech je podle Politica poměrně jednoznačná. PiS by z nich měla vyjít jako největší strana, nedostane ale většinu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Aby strana mohla sestavit vládu, bude potřebovat podporu krajně pravicové Konfederace.
Varšava loni do Berlína zaslala diplomatickou nótu a učinila tak formální požadavek na reparace ve výši 1,3 bilionu dolarů, což je v přepočtu téměř 30 bilionů korun.
Německo se brání tím, že se komunistická vláda tehdejší Polské lidové republiky roku 1953 všech reparačních nároků zbavila. „Ačkoli je poválečnou povinností Německa připomínat si utrpení, které Německo brutálně způsobilo milionům Poláků, otázka reparací je, jak víte, uzavřená,“ uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
V lednu tak Německo požadavek formálně odmítlo, jak informoval server Guardian. Polská vládní strana PiS ale zdůrazňuje, že dohoda z roku 1953 je neplatná, jelikož vznikla pod sovětským nátlakem, kdy „Moskva chtěla zajistit, aby její satelit Východní Německo neměl žádné závazky“.
Podle německého resortu zahraničí země od konce války zaplatilo na reparacích dohromady 74 miliard eur, tedy asi 1,8 bilionu korun. Většina peněz přistála v rozpočtech západoevropských zemí a Izraele, nebo jednotlivců.
Související
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek