Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost chce znovu od Berlína vymáhat reparace za škodu způsobenou Varšavě během druhé světové války. Tomu se brání opozice i Berlín. Podle Německa je otázka reparací vyřešená, opozice to vnímá jako probouzení protiněmeckého sentimentu.
Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk (Právo a spravedlnost – PiS) zaslal třem tisícům městským radám a místním úřadům dopis s výzvou k přijetí symbolického usnesení podporující vymáhání válečných reparací od Německa.
Tento krok učinil v rámci předvolebního boje před parlamentními volbami, které se konají za necelý měsíc. Zpravodajský server Politico zdůrazňuje, že PiS využívá protiněmecké rétoriky zejména kvůli lídrovi Občanské koalice vedené expremiérem Donaldem Tuskem.
Přední konkurent PiS opětovné vymáhání reparací odmítá. „Opětovné vynoření otázky reparací je součástí protiněmecké kampaně, jejímž cílem je převážně posílit podporu Kaczyńského strany PiS před polskými volbami,“ popsal Tusk.
Situace v předvolebních průzkumech je podle Politica poměrně jednoznačná. PiS by z nich měla vyjít jako největší strana, nedostane ale většinu v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Aby strana mohla sestavit vládu, bude potřebovat podporu krajně pravicové Konfederace.
Varšava loni do Berlína zaslala diplomatickou nótu a učinila tak formální požadavek na reparace ve výši 1,3 bilionu dolarů, což je v přepočtu téměř 30 bilionů korun.
Německo se brání tím, že se komunistická vláda tehdejší Polské lidové republiky roku 1953 všech reparačních nároků zbavila. „Ačkoli je poválečnou povinností Německa připomínat si utrpení, které Německo brutálně způsobilo milionům Poláků, otázka reparací je, jak víte, uzavřená,“ uvedla šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.
V lednu tak Německo požadavek formálně odmítlo, jak informoval server Guardian. Polská vládní strana PiS ale zdůrazňuje, že dohoda z roku 1953 je neplatná, jelikož vznikla pod sovětským nátlakem, kdy „Moskva chtěla zajistit, aby její satelit Východní Německo neměl žádné závazky“.
Podle německého resortu zahraničí země od konce války zaplatilo na reparacích dohromady 74 miliard eur, tedy asi 1,8 bilionu korun. Většina peněz přistála v rozpočtech západoevropských zemí a Izraele, nebo jednotlivců.
Související
Polská kontrarozvědka zadržela dva aktivisty podezřelé ze žhářského útoku v Pardubicích
Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák