II. světová válka

O osudu nacismu se rozhodlo před 79 lety. Den D připravil mnoho hrdinů o možnost vidět svobodnou Evropu

Prohlédněte si galerii

Ukrajina se dál vzdaluje Rusku. Den vítězství bude slavit ve stejný den jako Západ

Ukrajinský parlament odhlasoval, že Dnem památky a vítězství nad nacismem bude nově 8. květen. Na Ukrajině se tak zařadí mezi další státní svátky a oficiálním bude dnem pracovního volna.

Kdo stojí za Putinem? Přehled státníků, kteří se v Rusku zúčastní oslav konce války, nečekaně přijel i Lukašenko

Jako každý rok, i letos Rusko uspořádá k oslavám konce druhé světové války velkolepou vojenskou přehlídku. Zatímo v minulosti se jí účastnily i desítky hostů, letos bude zahraniční účast minimální.

Komentář

Ukrajinci se mohou inspirovat. Česká a evropská identita stojí na krvavých, ale pevných základech

Jako Češi máme "dvě" občanství – české a evropské. Ulehčuje nám to mnoho starostí. Po Evropské unii máme možnost volného pohybu, stěhování a práce. Bez různých událostí moderní historie bychom se do své nynější pozice nedostali. Česká republika roste jako spolehlivý spojenec a partner, paradoxně nám k tomu pomohla i ruská agrese na Ukrajině – a z Kyjeva se patrně stává další silný člen západní demokratické rodiny.   

Pavel: Konflikt na Ukrajině připomíná druhou světovou, šiřitelé ruské propagandy zneuctívají památku padlých

Prezident Petr Pavel při pietním aktu u příležitosti státního svátku Dne vítězství řekl, že úcta k padlým by se neměla stávat obětí dnešních nadšených šiřitelů ruské propagandy, jako jsou například Noční vlci nebo jejich čeští podporovatelé. Podotkl, že jejich aktivity nemají s pietou nic společného a jsou spíše zneuctěním památky.

Česko si dnes připomíná konec války

Téma válečného konfliktu na Ukrajině se dnes jako červená nit prolínalo projevy politiků během pietního aktu k 78. výročí konce druhé světové války. Na pražském Vítkově si historické události připomněli přední představitelé státu, církví i veteránských spolků a desítky lidí. Prezident Petr Pavel zdůraznil, že by se úcta k padlým neměla stávat obětí šiřitelů ruské propagandy. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) v proslovu řekl, že je potřeba, aby Rusko s agresí na Ukrajině neuspělo. Vojenský konflikt, který na Ukrajině Rusko vyvolalo, podle obou státníků rozsahem a mírou destrukce připomíná právě bojiště druhé světové války.

Zelenskyj: Rusko bude poraženo „stejně jako nacismus“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí připomněl Den vítězství v Evropě a slíbil, že ruské síly budou na Ukrajině poraženy stejně jako nacistické Německo ve druhé světové válce. Toto srovnání symbolizuje odhodlání Ukrajiny bránit svou suverenitu a územní integritu.

Zelenskyj chce změnit den, kdy se na Ukrajině slaví konec druhé světové války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu, aby se Den vítězství, podobně jako ve většině světa, slavil i na Ukrajině 8. května, a ne o den později, jako je tomu dosud i v Rusku. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Před 78 lety skončila 2. světová válka. Některé země slaví dnes, jiné zítra

Řada zemí včetně Česka si dnes či zítra připomínají konec druhé světové války. Které datum je ale vlastně správně, 8. nebo 9. května 1945? Zjednodušeně by bylo možno říct, že ani jedno datum není špatně. Jisté schizma, které kolem určení správného data panuje, je dáno spíše různými časovými pásmy v Evropě a také zmatky, jenž kapitulační akt provázely.

Glosa

Události Petra Nutila: Noční vlci, výročí Hitlerovy smrti a plundrování lesů

Dámy a pánové, chlapci a děvčata, je tu další neděle a s ní samozřejmě i další nové a báječné vydání souhrnu Událostí Petra Nutila, jediného zpravodajského pořadu, který nejenže sleduje, co se děje, aby vy už jste nemuseli, ale taky vám řekne, co si o tom máte myslet. Vy tak ušetřený čas můžete investovat třeba do prohlížení Instagramu nebo sledování Prostřeno. A to se vyplatí. Tak pojďme na to. 

Rozhovor

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 

Kreml letos na vojenskou přehlídku nepozve žádné hlavy států, zúčastní se jen jeden prezident

Rusko na svou tradiční vojenskou přehlídku pořádanou 9. května nepozve žádnou zahraniční hlavu státu nebo předsedu vlády. Upotornil na to ukrajinská server Pravda.

Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.

Vítězství ve druhé světové válce nás ukolébalo, prohlásil Nauséda v EP

Poválečná obnova Ukrajiny musí být završena tím, že se země stane součástí jednotné Evropy a její vlajka bude vlát vedle vlajek ostatních členských států, řekl dnes europoslancům ve Štrasburku litevský prezident Gitanas Nausėda. Varoval také před opakováním chyb z období po druhé světové válce.

Anšlus Rakouska: Před 85 lety se Německo bez větších problémů zmocnilo Rakouska

Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou. 

Nejmladšímu chlapci při transportu Romů do Osvětimi bylo sedm dní

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. ČTK to sdělila Anna Míšková, historička Muzea romské kultury v Brně, které si transport ze 7. března 1943 připomene pietním aktem v budově muzea. Podle Míškové by se na události nemělo zapomínat a zvlášť v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.

Generál Emil Boček je posledním žijícím českým stíhacím pilotem RAF

Generál Emil Boček patří mezi hrdiny leteckých bojů druhé světové války. V roce 1939 ilegálně opustil území protektorátu a vstoupil do československé zahraniční armády. 

Zemřel poslední "ničitel přehrad", letec Johnson. Účastník operace Chastise odešel ve věku 101 let

Ve věku 101 let zemřel poslední účastník bombardovacích náletů na německé přehrady v Porúří za druhé světové války, informoval list The Guardian. George Leonard “Johnny” Johnson byl zaměřovačem britské 617. peruti RAF, podle rodiny zemřel ve středu poklidně ve spánku.

Baerbocková přímo ve Varšavě odmítla polský požadavek válečných reparací

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes ve Varšavě po setkání se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem zopakovala, že Německo považuje otázku válečných reparací Polsku za uzavřenou. Šéf polské diplomacie na společné tiskové konferenci podle agentury Reuters uvedl, že věří, že postoj Německa v této věci se bude vyvíjet.

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.