II. světová válka

Česko si dnes připomíná konec války

Zelenskyj: Rusko bude poraženo „stejně jako nacismus“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí připomněl Den vítězství v Evropě a slíbil, že ruské síly budou na Ukrajině poraženy stejně jako nacistické Německo ve druhé světové válce. Toto srovnání symbolizuje odhodlání Ukrajiny bránit svou suverenitu a územní integritu.

Zelenskyj chce změnit den, kdy se na Ukrajině slaví konec druhé světové války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu, aby se Den vítězství, podobně jako ve většině světa, slavil i na Ukrajině 8. května, a ne o den později, jako je tomu dosud i v Rusku. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

Před 78 lety skončila 2. světová válka. Některé země slaví dnes, jiné zítra

Řada zemí včetně Česka si dnes či zítra připomínají konec druhé světové války. Které datum je ale vlastně správně, 8. nebo 9. května 1945? Zjednodušeně by bylo možno říct, že ani jedno datum není špatně. Jisté schizma, které kolem určení správného data panuje, je dáno spíše různými časovými pásmy v Evropě a také zmatky, jenž kapitulační akt provázely.

Glosa

Události Petra Nutila: Noční vlci, výročí Hitlerovy smrti a plundrování lesů

Dámy a pánové, chlapci a děvčata, je tu další neděle a s ní samozřejmě i další nové a báječné vydání souhrnu Událostí Petra Nutila, jediného zpravodajského pořadu, který nejenže sleduje, co se děje, aby vy už jste nemuseli, ale taky vám řekne, co si o tom máte myslet. Vy tak ušetřený čas můžete investovat třeba do prohlížení Instagramu nebo sledování Prostřeno. A to se vyplatí. Tak pojďme na to. 

Rozhovor

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 

Kreml letos na vojenskou přehlídku nepozve žádné hlavy států, zúčastní se jen jeden prezident

Rusko na svou tradiční vojenskou přehlídku pořádanou 9. května nepozve žádnou zahraniční hlavu státu nebo předsedu vlády. Upotornil na to ukrajinská server Pravda.

Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.

Vítězství ve druhé světové válce nás ukolébalo, prohlásil Nauséda v EP

Poválečná obnova Ukrajiny musí být završena tím, že se země stane součástí jednotné Evropy a její vlajka bude vlát vedle vlajek ostatních členských států, řekl dnes europoslancům ve Štrasburku litevský prezident Gitanas Nausėda. Varoval také před opakováním chyb z období po druhé světové válce.

Anšlus Rakouska: Před 85 lety se Německo bez větších problémů zmocnilo Rakouska

Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou. 

Nejmladšímu chlapci při transportu Romů do Osvětimi bylo sedm dní

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. ČTK to sdělila Anna Míšková, historička Muzea romské kultury v Brně, které si transport ze 7. března 1943 připomene pietním aktem v budově muzea. Podle Míškové by se na události nemělo zapomínat a zvlášť v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.

Generál Emil Boček je posledním žijícím českým stíhacím pilotem RAF

Generál Emil Boček patří mezi hrdiny leteckých bojů druhé světové války. V roce 1939 ilegálně opustil území protektorátu a vstoupil do československé zahraniční armády. 

Zemřel poslední "ničitel přehrad", letec Johnson. Účastník operace Chastise odešel ve věku 101 let

Ve věku 101 let zemřel poslední účastník bombardovacích náletů na německé přehrady v Porúří za druhé světové války, informoval list The Guardian. George Leonard “Johnny” Johnson byl zaměřovačem britské 617. peruti RAF, podle rodiny zemřel ve středu poklidně ve spánku.

Baerbocková přímo ve Varšavě odmítla polský požadavek válečných reparací

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes ve Varšavě po setkání se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem zopakovala, že Německo považuje otázku válečných reparací Polsku za uzavřenou. Šéf polské diplomacie na společné tiskové konferenci podle agentury Reuters uvedl, že věří, že postoj Německa v této věci se bude vyvíjet.

Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.

Kdo byl před 80 lety popraven na pardubickém Zámečku a proč?

Po atentátu na Reinharda Heydricha mstili nacisté jeho smrt vražděním nevinných lidí. V červnu a červenci roku 1942, tedy před 80 lety, se popravy vykonávaly také na pardubickém Zámečku. Tehdy zde zemřelo bezmála 200 lidí. Kdo a proč?

Nucený odchod německy mluvícího obyvatelstva z Brna dnes připomene Pouť smíření

Nucený odchod německy mluvícího obyvatelstva z Brna dnes připomene Pouť smíření. Začne u památníku a hromadného hrobu v Pohořelicích na Brněnsku, odkud se účastníci pěšky vydají do Brna.

Nacisté vyvraždili českou obec také na Ukrajině. Příští rok to bude 80 let

V 70. letech 19. století vznikala ve Volyni na Ukrajině obec českých přistěhovalců, dostala název Český Malín, rychle se rozrůstala a rozvíjela. V červenci roku 1943 však vesnici zasáhla tragédie v podobě nacistických okupantů, kteří ji bez milosti vyvraždili a vypálili. Dodnes dochovaná svědectví přeživších jsou autentickým dokladem děsivých a krutých masakrů páchaných během druhé světové války.

Čechy nepřecházel humor ani za války, někteří za to zaplatili životem

Překonat strasti války pomáhaly lidem různé věci – jednou z nich byl humor. V dobách nacistické nesvobody vznikalo tolik anekdot, že prý samotný Reinhard Heydrich nazval Čechy jako „smějící se bestie“.

Po atentátu na Heydricha Ležáky zmizely ze světa. Nacisté je před 80 lety vypálili

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.