V 70. letech 19. století vznikala ve Volyni na Ukrajině obec českých přistěhovalců, dostala název Český Malín, rychle se rozrůstala a rozvíjela. V červenci roku 1943 však vesnici zasáhla tragédie v podobě nacistických okupantů, kteří ji bez milosti vyvraždili a vypálili. Dodnes dochovaná svědectví přeživších jsou autentickým dokladem děsivých a krutých masakrů páchaných během druhé světové války.
Česká obec na Ukrajině
Od poloviny 19. století přicházeli do volyňské oblasti Ukrajiny přistěhovalci z ciziny, které sem přivedly zejména levné pozemky a slibované výhody tehdejší carskou vládou. Lidé z cizích krajů zde měli nejenom velmi lacině zakoupit půdu, ale také jim byla přislíbena jistá autonomie v nově zakládaných obcích, které mohly mít národní charakter. Příchozí obyvatelstvo si s sebou smělo přinést svou řeč, kulturu, správu, systém vzdělávání i náboženské vyznání, zpočátku se od něho nevybíraly ani daně a mužům nebyla nařizována povinná vojenská služba. Tak se v 70. letech 19. století do Volyně vydalo několik českých rodin z oblastí okolo Žatce, Loun nebo Rakovníka. Brzy vybudovaly celou vesnici s názvem Český Malín, která žila poměrně svobodně s vlastní českou samosprávou, školou, hasičským sborem či kulturním životem.
V okolí obce žilo ukrajinské a polské obyvatelstvo, s nímž to české nemělo žádný konflikt, naopak s ním vycházelo velmi dobře. První problémy se objevily spolu s první světovou válkou, kdy se Českému Malínu nevyhnulo pustošení i nucený odchod některých rodin. Stabilizace přišla v roce 1921, kdy území spadlo pod vládu Polska a ve vesnici se začalo s procesem modernizace. Zavedl se elektrický proud, poštovní i telefonní spojení, nastal i hospodářský rozvoj. Roku 1939 však znovu obec postihl úpadek, když se dostala pod vliv Sovětského svazu a rozhořela se druhá světová válka. Záhy patřil Český Malín do území okupovaného nacistickou Třetí říší, a to byl počátek jeho konce.
Tragický 13. červenec 1943
Ráno 13. července roku 1943 se obyvatelé Českého Malína probudili do neklidného dne. Do vesnice vpadli vojáci wehrmachtu, kteří nejprve vyhnali a poté pozabíjeli všechny tehdejší bezbranné přítomné – muže, ženy i děti. Masakr trval jen pár hodin, během nichž zahynulo více než čtyři sta nevinných lidí! Kdo nebyl zastřelen nebo ubit k smrti, zemřel v hořících troskách domů. Několik obyvatel řádění přežilo, protože jim bylo vojáky nařízeno odvozit nakradený majetek. Jeden z přeživších se jmenoval Josef Alois Martinovský a své vzpomínky na tragickou událost popsal v Kronice Českého Malína. Ta vyšla knižně a přináší obsáhlé očité svědectví, ze kterého běhá mráz po zádech. Velice smutné jsou například tyto řádky:
„Důstojník se dívá do svého zápisníku a mlčí. Mezitím šestiletý hošík Jaroslava Stuchlého, neustále plačíc u své matky, se jí vytrhl a běžel k důstojníkovi, prose ho dětským hláskem: „Nezabíjejte mého tatínka, viďte, že nezabijete mého tatínka, prosím vás, nezabijte mi tatínka!“ Důstojník nic neodpověděl, ukázal jen svému pobočníkovi a ten odvedl chlapce k matce, ale dítě se nedalo utišit, a vyrvavši se matce, přeběhlo k otci, zase s hrozným pláčem, tahalo otce za ruku: „Pojď sem, tati,“ a ukazuje směrem k matce, „oni tě zde zabijou, pojď s námi!“ Otec bere dítě do náruče, uklidňuje je a líbá a oběma kanou slzy.“
Když se šťastlivci, kteří řádění nepřátel přežili, odhodlali vrátit do vesnice, aby zjistili, zda hrůzy přečkal i někdo z jejich příbuzných, spatřili příšerné následky masakru:
„Obrazy, jež se nám zjevily v Malíně, nemožno popsat. Všude postřílení lidé, kteří se snažili uniknout ze školy nebo z kostela. Napolo spálená těla, napolo ohořelé lebky, upálené končetiny, tu a tam utržená hlava nebo ruka a na všech popravčích místech ohořelé lidské kosti. Málo osob bylo možno identifikovat. (…) Pozůstatky malínských mučedníků jsme pečlivě posbírali a pochovali ve společném hrobě na malínském hřbitově.“
Tragédie v Českém Malíně na Ukrajině roku 1943 se připomíná také u nás. V Žatci vznikl pomník obětem před místním hřbitovem; jedna z malých obcí nedalo Šumperka, kde pár obyvatel ze vsi na Ukrajině našlo nový domov, nese od roku 1947 název Nový Malín. I zde se nachází pomník.
Související
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
historie , II. světová válka , Ukrajina
Aktuálně se děje
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
včera
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
včera
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
včera
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
včera
Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu
včera
Konec čekání na řidičák, zelená autonomním vozidlům. Jaké změny přinese rok 2026 v dopravě?
včera
Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?
včera
Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu
včera
Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským
včera
Předpověď počasí na závěr roku 2025. Meteorologové upozorňují na pocitovou teplotu
28. prosince 2025 21:50
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
28. prosince 2025 20:28
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno 28. prosince 2025 19:32
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
28. prosince 2025 19:09
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
28. prosince 2025 18:21
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
28. prosince 2025 17:36
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
28. prosince 2025 16:42
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
V oblasti kolem Záporožské jaderné elektrárny zavládlo příměří mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Během klidu zbraní dojde k opravám elektrického vedení, což povede ke zlepšení jaderné bezpečnosti, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
Zdroj: Lucie Podzimková