Nacisté vyvraždili českou obec také na Ukrajině. Příští rok to bude 80 let

V 70. letech 19. století vznikala ve Volyni na Ukrajině obec českých přistěhovalců, dostala název Český Malín, rychle se rozrůstala a rozvíjela. V červenci roku 1943 však vesnici zasáhla tragédie v podobě nacistických okupantů, kteří ji bez milosti vyvraždili a vypálili. Dodnes dochovaná svědectví přeživších jsou autentickým dokladem děsivých a krutých masakrů páchaných během druhé světové války.

Česká obec na Ukrajině

Od poloviny 19. století přicházeli do volyňské oblasti Ukrajiny přistěhovalci z ciziny, které sem přivedly zejména levné pozemky a slibované výhody tehdejší carskou vládou. Lidé z cizích krajů zde měli nejenom velmi lacině zakoupit půdu, ale také jim byla přislíbena jistá autonomie v nově zakládaných obcích, které mohly mít národní charakter. Příchozí obyvatelstvo si s sebou smělo přinést svou řeč, kulturu, správu, systém vzdělávání i náboženské vyznání, zpočátku se od něho nevybíraly ani daně a mužům nebyla nařizována povinná vojenská služba. Tak se v 70. letech 19. století do Volyně vydalo několik českých rodin z oblastí okolo Žatce, Loun nebo Rakovníka. Brzy vybudovaly celou vesnici s názvem Český Malín, která žila poměrně svobodně s vlastní českou samosprávou, školou, hasičským sborem či kulturním životem.

V okolí obce žilo ukrajinské a polské obyvatelstvo, s nímž to české nemělo žádný konflikt, naopak s ním vycházelo velmi dobře. První problémy se objevily spolu s první světovou válkou, kdy se Českému Malínu nevyhnulo pustošení i nucený odchod některých rodin.  Stabilizace přišla v roce 1921, kdy území spadlo pod vládu Polska a ve vesnici se začalo s procesem modernizace. Zavedl se elektrický proud, poštovní i telefonní spojení, nastal i hospodářský rozvoj. Roku 1939 však znovu obec postihl úpadek, když se dostala pod vliv Sovětského svazu a rozhořela se druhá světová válka. Záhy patřil Český Malín do území okupovaného nacistickou Třetí říší, a to byl počátek jeho konce.

Tragický 13. červenec 1943

Ráno 13. července roku 1943 se obyvatelé Českého Malína probudili do neklidného dne. Do vesnice vpadli vojáci wehrmachtu, kteří nejprve vyhnali a poté pozabíjeli všechny tehdejší bezbranné přítomné – muže, ženy i děti. Masakr trval jen pár hodin, během nichž zahynulo více než čtyři sta nevinných lidí! Kdo nebyl zastřelen nebo ubit k smrti, zemřel v hořících troskách domů. Několik obyvatel řádění přežilo, protože jim bylo vojáky nařízeno odvozit nakradený majetek. Jeden z přeživších se jmenoval Josef Alois Martinovský a své vzpomínky na tragickou událost popsal v Kronice Českého Malína. Ta vyšla knižně a přináší obsáhlé očité svědectví, ze kterého běhá mráz po zádech. Velice smutné jsou například tyto řádky:

„Důstojník se dívá do svého zápisníku a mlčí. Mezitím šestiletý hošík Jaroslava Stuchlého, neustále plačíc u své matky, se jí vytrhl a běžel k důstojníkovi, prose ho dětským hláskem: „Nezabíjejte mého tatínka, viďte, že nezabijete mého tatínka, prosím vás, nezabijte mi tatínka!“ Důstojník nic neodpověděl, ukázal jen svému pobočníkovi a ten odvedl chlapce k matce, ale dítě se nedalo utišit, a vyrvavši se matce, přeběhlo k otci, zase s hrozným pláčem, tahalo otce za ruku: „Pojď sem, tati,“ a ukazuje směrem k matce, „oni tě zde zabijou, pojď s námi!“ Otec bere dítě do náruče, uklidňuje je a líbá a oběma kanou slzy.“

Když se šťastlivci, kteří řádění nepřátel přežili, odhodlali vrátit do vesnice, aby zjistili, zda hrůzy přečkal i někdo z jejich příbuzných, spatřili příšerné následky masakru:

„Obrazy, jež se nám zjevily v Malíně, nemožno popsat. Všude postřílení lidé, kteří se snažili uniknout ze školy nebo z kostela. Napolo spálená těla, napolo ohořelé lebky, upálené končetiny, tu a tam utržená hlava nebo ruka a na všech popravčích místech ohořelé lidské kosti. Málo osob bylo možno identifikovat. (…) Pozůstatky malínských mučedníků jsme pečlivě posbírali a pochovali ve společném hrobě na malínském hřbitově.“

Tragédie v Českém Malíně na Ukrajině roku 1943 se připomíná také u nás. V Žatci vznikl pomník obětem před místním hřbitovem; jedna z malých obcí nedalo Šumperka, kde pár obyvatel ze vsi na Ukrajině našlo nový domov, nese od roku 1947 název Nový Malín. I zde se nachází pomník.

Související

Tomáš Řepa (použito se svolením respondenta) Rozhovor

Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska

Jaká je budoucnost Ruska se znovuzvoleným Putinem? A proč jsou Rusové zvyklí na tvrdou ruku autoritáře spíše než na demokracii? Nejen na to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně. „Mnozí Rusové o skutečné demokracii nic neví, protože ji nikdy nezažili. Spíše bude dále stoupat poptávka po změnách, vůbec ale bohužel nemusí vést k přerodu Ruska v demokratický stát,“ říká. 
Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

historie II. světová válka Ukrajina

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 29 minutami

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 8 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

Zdroj: David Holub

Další zprávy